Volkswagen spustí největší propouštění v historii. Zrušení 30 000 míst dopadne hlavně na Němce

V kancelářích ve Wolfsburgu se svítilo dlouho do noci, vedení společnosti Volkswagen se připravovalo na oznámení velkých změn. Plánuje zrušit třicet tisíc pracovních míst do roku 2020, a tak ušetřit 3,9 miliardy dolarů. Rozhodnutí je reakcí na skandál s emisemi, kdy firma montovala do vozů software, jenž umožňoval podvádět při testech. Skandál firmu vyjde na miliardy dolarů.

Koncern tvrdí, že pracovní místa ubudou hlavně tím, že odejdou zaměstnanci v důchodovém věku, část pak připadne na předčasné odchody do důchodu za "solidních" finančních podmínek.

Původně se uvažovalo o tom, že v Německu bude zrušena jedna, možná dvě továrny. V úvahu připadala ta v Osnabrücku. K tomu však nakonec nedojde, což koncernové odbory pokládají za velký úspěch. Měly by odpadnout také víkendové směny (či jejich většina), neboť jsou pro firmu kvůli vysokým mzdovým příplatkům značně nákladné.

Ušetřené peníze chce automobilka použít ke zvýšení ziskovosti a také k získání prostředků na investice do elektromobilů a samořídících vozů. A právě zde naopak plánuje vytvořit nových devět tisíc míst. Právě to byla podmínka vlivných odborů. Souhlasily s propouštěním z klasické výroby, pokud bude koncern vytvářet nová místa ve výrobě elektroaut, a to v německých továrnách. Elektrické motory se budou vyrábět v Kasselu a produkce baterií bude mít na starosti továrna v Salzgitteru. Experti ale upozorňují, že výroba elektroaut a nástup digitalizace v budoucnu výrazně ukrojí z pomyslného pracovního koláče.

Podle německého Handelsblattu zasáhnou úsporná opatření nejvíce Německo, na deset tisíc lidí by mělo přijít o práci v Severní a Jižní Americe. Díky snížení počtu zaměstnanců se má produktivita v německých závodech zlepšit o 25 procent. Celkem má společnost na světě 624 076 zaměstnanců, z toho v Německu 282 000.

Německá média píší o "drastických změnách" ve Volkswagenu. Ten ale tvrdí, že redukce pracovních míst bude "sociálně únosná". Jejich největší část odpadne tak, že odejdou zaměstnanci, kteří už mají nárok na důchod, a dalším bude nabídnut odchod do předčasného důchodu za velmi dobrých podmínek. Obětován ale bude značný počet agenturních zaměstnanců.

"Je mi to líto, ale situace kmenové značky nám neposkytuje příliš mnoho prostoru," šéf představenstva Volkswagenu Herbert Diess. Jak dodává, společnosti nejde jen o samotné úspory, jež mají během následujících čtyř let dosahovat 3,7 miliardy eur ročně. "Hodláme přebudovat celou značku, aby začala co nejdříve více vydělávat, a tím se vyzbrojila pro budoucnost," prohlašuje Diess. Ziskovost kmenové značky VW je nyní velice nízká. Sto eur tržeb přináší hrubý zisk pouhých 1,60 eura. Cíl je dosáhnout alespoň čtyř eur.

Plány Volkswagenu by se ale mohly dotknout i českých zaměstnanců Škody Auto. Důvodem je přechod na elektrické motory, který urychlila právě aféra Dieselgate. "Jsme v dozorčí radě firmy Škoda a bylo nám sděleno, že do roku 2025 začneme vyrábět elektromotory s ohledem na povinné snižování emisí. A je logické, že ti, kteří vyrábějí konvenční motory, o tuto konkrétní práci přijdou," uvedl předseda podnikové rady české automobilky Jaroslav Povšík.

V současnosti ale Škodě Auto zaměstnanci spíše chybí. V rozhovoru pro HN to potvrdil i vedoucí výroby vozů v Kvasinách Jiří Černý. Uvádí, že česká automobilka kvůli nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců provádí nábory v Polsku i na Ukrajině.

Skandál s emisemi spustila v pátek 18. září 2015 svým oznámením o nekalých praktikách Volkswagenu americká Agentura na ochranu životního prostředí. Koncern o něm informoval o dva dny později. Během dvou následujících obchodních dnů se kurz akcií VW propadl o 35 procent. Jen ve Spojených státech bude muset zaplatit 17,7 miliardy dolarů regulátorům a majitelům vozů. 

Po celém světě se emisní skandál Volkswagenu týká zhruba 11 milionů naftových aut, včetně asi 1,2 milionu vozů české divize Škoda Auto.