Babiš prodal akcie své firmy Profrost Agrofertu skoro sedmkrát dráž než svojí manažerce

Měly to být informace, které pomohou Andreji Babišovi rozptýlit pochybnosti, kde vzal peníze na korunové dluhopisy koncernu Agrofert za 1,5 miliardy korun. Přehled příjmů za rok 1996 až 2015, který mu zpracovaly auditorské firmy PWC a EY, ale vyvolává další otázky a podezření.

Podle dokumentů Babiš získal vedle běžných příjmů téměř 750 milionů korun z prodeje akcií ve třech firmách. Nejvíce, přes půl miliardy, dostal v roce 2010 za prodej šestnácti akcií ve společnosti Profrost, jež vyrábí zmrazené pečivo. Bližší pohled potvrzuje, že nešlo o obvyklou transakci.

Jak se prodávaly akcie Profrostu

Další 4
fotografie

Na obchody s akciemi Profrostu už upozornil například právník Aleš Rozehnal na serveru hlidacipes.org nebo předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v Poslanecké sněmovně.

Babiš v roce 2010 prodal podíl v Profrostu dvakrát, ocenění akcií v jednom a druhém případě se přitom výrazně lišilo. Zatímco svému tehdejšímu holdingu Agrofert Babiš převedl 80 procent akcií Profrostu za 527 milionů, firmě svojí manažerky Simony Sokolové prodal 20 procent akcií Profrostu za 20,4 milionu – za jejich nominální hodnotu a tedy v přepočtu 6,5krát levněji. Jinými slovy, v prvním případě celou firmu ocenil na téměř 660 milionů korun, ve druhém jí přiřkl pouze něco málo přes 100 milionů.

Smlouvu o převodu šestnácti akcií, za které získal 527 milionů korun, Babiš podepsal 11. května 2010. Podle dokumentů od PWC a EY se cena řídila znaleckým posudkem.

V témže roce získala 20 procent akcií Profrostu společnost Rapaces Group, patřící ze tří čtvrtin Simoně Sokolové. Právě této ambiciózní manažerce se zkušenostmi v oboru Babiš svěřil vybudování Profrostu. Z účetní závěrky Rapaces group za rok 2010 lze jednoznačně vyčíst, že firma koupila 20 procent akcií Profrostu za 20,4 milionu korun.

Agrofert: vše bylo legální

Hospodářské noviny požádaly Babiše a mluvčího koncernu Agrofert o znalecký posudek na 16 prodávaných akcií, ani jeden však nereagoval. Nereagovali ani na dotazy a urgence.

Vysvětlení je takové, že zatímco z Agrofertu si Babiš vytáhl částku za maximum znaleckého posudku, od Sokolové mu stačila pouze minimální hodnota.

"Popsaný případ má významné obchodní a daňové aspekty, neboť ovládající osoba má sílu rozhodujícím způsobem ovlivnit transakční cenu," řekl Hospodářským novinám expert na oceňování z nadnárodní poradenské skupiny, jenž nechtěl zveřejnit své jméno. "Daňové právo, ve kterém jde zejména o výši zdanitelného výnosu na jedné straně a výši uznatelných nákladů na straně druhé, v zásadě požaduje provést transakci za tržních podmínek," dodal.

Vedení Agrofertu nicméně odmítlo, že by nákupy firem od Babiše porušilo zákon. "Začlenění firem do koncernu jednoznačně navazovalo na dosavadní výrobní a obchodní aktivity naší skupiny. Nákup firem splňoval všechny potřebné zákonné povinnosti," napsal koncern v reakci na středeční diskusi v Poslanecké sněmovně. "Mezi základní podnikatelská pravidla patří nemožnost odečtu akvizic z daní. Taková skutečnost se pouze projeví v rozvaze firmy v nárůstu finančních investic," uvedl Agrofert na Kalouskovu výtku, že si vyplacením vysoké sumy ulevil na daních. Předseda TOP 09 v úterý řekl, že si Babiš nechal vyplatit půlmiliardu za akcie místo dividend, které by musel zdanit.

Znalecký posudek při ocenění prodávaných akcií většinou vychází z násobku provozního zisku před odpisy, zdaněním a amortizací (EBIDTA), důležitou roli ale hraje i zadlužení a struktura aktiv. V květnu 2010 fungoval Profrost teprve třetí rok. Měl za sebou velké investice do výrobních linek, firma se nicméně dobře rozbíhala. Pracovalo se na čtyřsměnný provoz a hospodářské ukazatele šly nahoru. Za rok 2009 vykázala firma obrat přes 250 milionů a čistý zisk téměř 27 milionů korun. Na druhou stranu však evidovala bankovní úvěry a výpomoci za 270 milionů korun. A vlastní jmění Profrostu nedosahovalo ani dvou milionů.

Půl miliardy za 1,5 procenta firmy?

Další otázka je, zda Babiš prodával Agrofertu skutečně 80 procent, a ne jen zlomek podílu.

Šestnáct akcií v nominální hodnotě 100 tisíc korun za kus sice odpovídalo čtyřpětinovému podílu, zhruba ve stejné době, kdy se prodávaly tyto akcie, však Profrost radikálně zvýšil základní jmění – ze dvou na 102 milionů. Nominální cena šestnácti prodávaných akcií byla 1,6 milionu. Pokud by je tedy Babiš prodával až po zvýšení jmění, prodával by jen kolem 1,5 procenta firmy – za 527 milionů. V důsledku toho by hodnota celé mrazírny pečiva v Prostějově vyskočila nad 30 miliard korun.

O zvýšení základního jmění Babiš rozhodl podle notářského zápisu už na konci dubna 2010. Pokud by se tak nestalo, nemohl by prodat akcie. Právě zmíněných 16 akcií Profrostu totiž držela jako zástavu banka HSBC. Jejich uvolnění podmiňovala právě tím, že Babiš rozhodne o zvýšení základního jmění. Nové akcie Profrostu měl podle Babišova rozhodnutí z 80 procent upsat Agrofert, na zbytek měl nárok Babiš.

Zda proběhl dřív prodej "půlmiliardových" akcií, nebo navýšení jmění, nelze přesně určit. Údaje, které předložil Agrofert, Profrost a Babiš do Sbírky listin, se rozcházejí.

Agrofert ve své výroční zprávě za rok 2010 uvedl, že se stal přímo ovládající osobou Profrostu 11. května 2010, tedy v den podpisu smlouvy. Jenže – notářský zápis z valné hromady Profrostu, která se uskutečnila 18. května 2010,  uvádí Babiše jako stoprocentního vlastníka této firmy. Výroční zpráva Profrostu za tento rok uvádí, že Agrofert upsal nové akcie firmy až 19. května.

Z toho by vyplývalo, že Babiš převedl 16 akcií Profrostu nejdříve 18. května, tedy po valné hromadě firmy. V úvahu přichází také antedatování listin, což je ovšem nelegální.

Dodejme, že v loňském roce se pětinový podíl v Profrostu vrátil Agrofertu, který uplatnil opci na celou firmu Rapaces. Sokolová a dva další společníci na tom nepochybně vydělali.