Zadlužování Česka v zahraničí se zrychluje. Cizinci skupují bankovní i státní dluhopisy

Dluh Česka vůči zahraničí loni meziročně vzrostl o 332 miliard na 3,528 bilionu korun. Odpovídal tak 74,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje celkový výkon tuzemské ekonomiky. Růst dluhu výrazně zrychlil, ke konci roku 2015 činil meziroční nárůst podle aktuálních údajů 172 miliard korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Mezičtvrtletně dluh ve čtvrtém čtvrtletí 2016 vzrostl o zhruba 142 miliard korun.

Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo podle ČNB hlavně zadlužení bankovního a vládního sektoru. Podíl bank včetně ČNB na celkovém dluhu dosáhl na konci loňského roku 34 procent. Růst závazků bank ovlivnily nákupy bankovních dluhopisů nerezidenty a přijetí krátkodobých vkladů ze zahraničí. Podíl vládních závazků na celkovém dluhu činil ke konci loňského roku 24,6 procenta. Růst dluhů vládního sektoru souvisel podle centrální banky zejména s nákupy korunových dluhopisů. Ty ve velkém nakupují spekulanti, chtějí tak vydělat na konci intervencí. Potom dostanou za koruny více eur než za jejich průběhu.

Celkem se veřejná sféra - tedy závazky vlády a vládních organizací nebo závazky soukromých subjektů garantované vládou - podílela na zahraničním dluhu 34,6 procenta. Zbytek připadá na soukromý sektor. Závazky se splatností delší než jeden rok se na celkovém zahraničním dluhu podílejí 52 procenty.

Zahraniční dluh vytrvale stoupá. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony podle v úterý aktualizovaných údajů ČNB na konci roku 2014.

Investiční pozice, tedy rozdíl mezi úhrnnými zahraničními aktivy a pasivy, loni snížila meziročně schodek o 336,9 miliardy korun na 1,176 bilionu. V poměru k HDP to představuje 24,9 procenta.