Pero je mocnější meče, jak známo. A filmová kamera byla v očích mnohých mocnější samopalu či tanku. "Dejte těm chlapcům důvod bojovat a nelžete jim," doslechli se největší hollywoodští režiséři uprostřed zuřící druhé světové války.

Trojdílný dokument Five Came Back (Pět se jich vrátilo), který je nově k vidění na Netflixu, vypráví o tom, kterak se pětice mistrovských režisérů − Frank Capra, William Wyler, George Stevens, John Ford a John Huston − chopila kamer a vydala se na frontu.

"Do té doby jsem žádné dokumentární filmy neviděl," přiznal po letech Frank Capra, trojnásobný držitel Oscara za režii. "Myslel jsem, že dokumenty jsou hlouposti, které točí jen bohatí blázni." Jenže pak spatřil Triumf vůle od Leni Riefenstahlové. Uviděl šiky vojáků, zástupy hákových křížů, dokonalé geometrické obrazce v dokonalém filmovém snímání, z nichž vyzařovala hrůza i přesvědčivost nacismu.

"Měl jsem za to, že je po nás," vzpomínal Capra. Taková byla moc filmové propagandy, již šířili Hitler a Goebbels. Američtí tvůrci si s ní nakonec poradili po svém.

"Všech pět bylo ochotno vzdát se svých pohodlných životů a sloužit zemi, jak nejlépe uměli," komentuje jejich válečné působení režisér a scenárista Lawrence Kasdan. "A vydat se tam, kde neexistoval scénář, kde nebylo žádné třetí dějství, žádná záruka bezpečného konce," dodává Steven Spielberg.

Trojdílný dokument vychází z dva roky staré knihy novináře Marka Harrise, který k adaptaci také napsal scénář. Oproti knize seriál postrádá některé historické detaily a občas se nevyhne zjednodušení − třeba když bagatelizuje mnohé propagandistické triky, které filmaři pod vedením nikoliv hollywoodských producentů, nýbrž armády Spojených států museli využít.

Zato však filmová verze bohatě těží ze skutečných ukázek toho, co režiséři natočili na frontě. Stejně jako dokumentu prospívají výklady dnešních filmařů − vedle Spielberga a Kasdana v dokumentu zasvěceně hovoří režiséři Francis Ford Coppola, Guillermo del Toro a Paul Greengrass.

A tak lze například vidět, odkud Spielberg při natáčení válečného dramatu Zachraňte vojína Ryana čerpal inspiraci pro drsné znázornění vylodění v Normandii.

Den D, Dachau, první letecká vítězství v bitvě o Midway − první záběry všech těchto válečných hrůz, stejně jako později první dojemné okamžiky z osvobození evropských měst na plátno přinesli hvězdní američtí režiséři "ve službě vlasti".

Filmaře na frontu

◼ Rozhodnutí poslat americké filmaře na frontu učinil generál George Marshall. Věřil, že hollywoodští režiséři dovedou u diváků vzbudit silnější reakci než obyčejné zpravodajské týdeníky, které se v biografech promítaly.

◼ Než Spojené státy vstoupily do druhé světové války, "diváci byli zvyklí na velmi sterilní hollywoodskou válku, na boje bez krve", říká v dokumentu Five Came Back režisér Steven Spielberg.

◼ Třídílný dokument natočil francouzsko-americký filmař Laurent Bouzereau. Ten v minulosti režíroval několik takzvaných filmů o filmu právě ze Spielbergových natáčení.

Dokument Five Came Back je mnohdy důvtipný. Třeba když ukazuje, jak nakonec režisér Capra čelil síle nacistické propagandy tím, že ji zesměšnil a na skutečných záběrech vyobrazil Hitlera či Mussoliniho jako klauny. Jindy naopak Five Came Back vytváří až příliš velký mýtus o tvůrcích, kteří i propagandu přetvořili v umění, a jen letmo načrtává, že třeba americká protijaponská propaganda byla podobně rasistická jako leckteré stránky z Hitlerova Mein Kampfu.

Nejpodnětnější, třetí část tříhodinového dokumentu vypráví o tom, co s člověkem udělá válka. Jak drsná zkušenost, při níž například John Ford byl zraněn, William Wyler přišel o sluch a George Stevens patřil k prvním svědkům hrůz koncentračních táborů, úplně proměnila povahu poválečné tvorby všech zmíněných.

Capra se stal předchůdcem nezávislých filmařů, když se po zkušenostech s kompromisy válečného natáčení pokusil vymanit z nadvlády hollywoodských magnátů a založil vlastní společnost. Jenže Caprova dnešní vánoční klasika, film Život je krásný z roku 1946, u diváků i kritiky propadla. Humanistický snímek o naději byl těsně po válce vnímán jako depresivní a bezútěšný. A tak Caprova nezávislá filmová společnost Liberty Films brzy zanikla.

Autor oblíbených předválečných komedií George Stevens už se k žánru nevrátil. Po Dachau prý již nemohl točit humornou látku, a tak později proslul třeba jako režisér na svou dobu velmi realistického westernu Shane.

Jak vietnamská zkušenost ovlivnila vznik velmi osobních filmů takzvaného nového Hollywoodu 70. let, je celkem podrobně popsáno. Snímek Five Came Back umožní nahlédnout do podobně fascinující dějinné kapitoly o vztahu filmu a války, která se odehrála o tři dekády dříve.