Merkelová Němcům slibuje práci pro každého. Česká zkušenost však ukazuje, že to nemusí být výhra, píše německý tisk

Že je v Česku nedostatek pracovních sil, vidí i v Německu. Tam je nyní česká situace dávána jako protiargument k plánu, se kterým se chystá jít do zářijových parlamentních voleb Angela Merkelová a její CDU. Voliče láká na slib, že do roku 2025 zajistí práci každému, kdo pracovat chce.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) si všímá, že Česko už na hranici takzvané přirozené nezaměstnanosti je a se třemi procenty (podle Eurostatu) je státem s nejnižší nezaměstnaností v EU. Německo přitom není se 3,9 procenta už teď daleko za Českem. Co je dobré pro lidi, není dobré pro firmy a možná ani pro ekonomiku jako celek, upozorňuje deník.

"Nízká nezaměstnanost ohrožuje růst našich firem. Ty musí odříkat zakázky a rozmýšlet další investice, protože nemohou najít dostatek lidí," cituje FAZ Bernarda Bauera, výkonného člena představenstva Česko-německé obchodní a průmyslové komory.

Stejné problémy řeší i české firmy. Například exportéři si postěžovali, že kdyby měli více nových zaměstnanců, rostli by ještě rychleji než nyní. "Národní vývoz za prvních pět měsíců letošního roku v průměru roste "jen" o 6,3 procenta, což signalizuje, že průmysl nestíhá splnit požadavky našich zákazníků ze zahraničí. Hlavním důvodem je nedostatek pracovníků, který se blíží číslu 200 tisíc," říká místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Pro zaměstnance je každopádně doba velmi nízké nezaměstnanosti příznivá. Ukazují to i zprávy z německých firem, které v Česku působí. Čtvrtina z nich počítá s tím, že jim letos náklady na práci vzrostou o více než osm procent. A to jsme v době, kdy inflace roste kolem dvou procent.

Rychlý růst platů potvrzují i "domácí" čísla. Průměrná mzda v průmyslu v květnu v meziročním porovnání vzrostla o 9,2 procenta a dosáhla 32 939 korun. A právě v průmyslu působí nejvíce německých firem v Česku.

FAZ připomíná, že německé společnosti jsou největším investorem v regionu středovýchodní Evropy, což je dáno mimo jiné tím, že i přes srovnatelnou produktivitu práce jsou v Česku, Maďarsku, Polsku i na Slovensku výrazně menší mzdové náklady. Zhruba třetinové v porovnání s Německem.

Rozdíl se ale nyní podle německého deníku zmenšuje právě proto, že v zemích Visegrádu je nízká nezaměstnanost a zaměstnanci si mohou mezi zaměstnavateli vybírat a zvyšovat své nároky na mzdy. FAZ v této souvislosti připomíná stávku v bratislavské továrně Volkswagenu, kde si odboráři dokázali "vydupat" zvýšení platů o 14 procent za dva roky.

Podle německého deníku je jedním z největších problémů na trzích práce v zemích visegrádské čtyřky fakt, že jen velmi malá část školáků pokračuje ze základní školy do učení. Místo toho jde většina žáků studovat obory zakončené maturitou. Firmy se nedostatek zaměstnanců snaží nahradit důrazem na automatizaci výroby. Česko je tak podle FAZ jedním z lídrů, co se digitalizace a Průmyslu 4.0 týče.