David Lafata uspěl u soudu. Přelomový rozsudek dovoluje sportovcům danit příjmy jako živnostníci, zaplatí tak méně

Nejvyšší správní soud vynesl ve čtvrtek v Brně rozsudek, který potěší nejen Davida Lafatu, fotbalistu Sparty a hlavního hrdinu příběhu, ale v konečném důsledku může vyslat pozitivní signál i všem českým sportovcům, kteří ohledně příjmů právě ze své sportovní činnosti posílají na finanční úřad daňová přiznání.

Ve sporu, zda jsou sportovci spíše živnostníky, vykonavateli svobodného povolání, případně zaměstnanci, když popis jejich živobytí dokonale nezapadá do definice ani jedné z těchto kategorií, se tak soudní instance, proti jejímuž výroku již není odvolání, přimkla k výkladu, že sportovec, zde konkrétně David Lafata, může své příjmy danit jako živnostník. V praxi to znamená, že může na daních zaplatit méně.

Nejvyšší správní soud konstatoval, že  David Lafata nepochybil, když využil možnosti odepsat si z daní živnostenský, tedy šedesátiprocentní paušál. Na jeho účet by se tedy měl vrátit milion korun, který mu finanční úřad vyměřil jako pokutu a penále, protože sparťanův postup původně vyhodnotil jako chybný.

Oč vlastně jde? David Lafata, respektive jeho daňový poradce, sestavili přiznání k dani z příjmu tak, že se fotbalista k věci postavil z pozice živnostníka a odepsal si z daní šedesátiprocentní paušál. Což bylo v uplynulých letech v zemi mezi sportovci běžným zvykem.

Finanční úřad to však tentokrát označil za chybu. Vycházel přitom z výkladu, že profesionální sportovec nenaplňuje některé znaky předepsané v definici živnostníka - a smí proto odepisovat nejvýše čtyřicetiprocentní paušál. Podobně před rokem vyhodnotily i jiné finanční úřady v zemi daňová přiznání desítek dalších sportovců, zejména z oblasti kolektivních sportů.

Jeden milion státu nestačil. Vyměřil Lafatovi druhý

Ale zpět ke konkrétnímu případu Davida Lafaty: Příslušný finanční úřad loni rozhodl, že za kontrolované období 2011-2013 musí Lafata k již zaplacené dani 1,185 milionu korun doplatit ještě pokutu a penále. A fotbalista Sparty proto bezodkladně musel zaplatit státu částku, která podle dosud publikovaných informací lehce přesáhla hranici milionu korun.

David Lafata se vůči tomu ohradil, ale se svým výkladem neuspěl ani u Odvolacího finančního ředitelství, ani posléze u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Podal proto kasační stížnost až k Nejvyššímu správnímu soudu. A na jeho úřední desce se nyní objevil rozsudek opatřený dnešním datem, který všechna předchozí rozhodnutí a rozsudky v této kauze ruší. Vítězem sporu se tedy stal David Lafata.

"Jestliže v České republice je s ohledem na neujasněnost právní úpravy v zásadě možné vykonávat samostatnou činnost profesionálního sportovce dle § 7 zákona o daních z příjmů buďto jako živnost, nebo jako nezávislé povolání, nelze za daného právního stavu daňový subjekt nutit, aby zvolil ten způsob, který je vhodnější z hlediska fiskálních zájmů státu," uvádí k rozsudku tisková zpráva Nejvyššího správního soudu.

"Pokud stěžovatel vykonával činnost profesionálního fotbalového hráče jako živnost na základě příslušného živnostenského oprávnění, příjmy z této činnosti představují příjmy ze živnosti dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů," dodala mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Postavení sportovce z hlediska daňových předpisů v České republice měl upravit a zpřesnit nový zákon o sportu, který se připravoval na ministerstvu školství v éře Kateřiny Valachové. Loni v prosinci však příprava zákona nabrala už takový skluz, že se jevilo jako nemožné projednat ho ještě v průběhu funkčního období této vlády - a připravovaný zákon se proto z agendy potichu vytratil.