ČEZ nemusí sdělovat informace o používaném palivu v Temelíně, chrání ho obchodní tajemství, rozhodl Ústavní soud

Energetická společnost ČEZ nemusí poskytnout spolku se jménem "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín" informace o používaném palivu. Spolek je požadoval na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Rozhodl o tom Ústavní soud, který tak zrušil rozsudky Městského soudu v Praze a následně i Nejvyššího správního soudu, které naopak ČEZ přikázaly uvedené informace poskytnout.

"Ústavní soud zrušil napadená rozhodnutí s tím, že ČEZ není povinným subjektem v oblasti práva na informace. Sporné ustanovení zákona ponechal v platnosti," uvedl vedoucí útvaru vnějších vztahů Ústavního soudu Vlastimil Göttinger. ČEZ totiž také navrhl, aby ústavní soudci z uvedeného zákona vypustili pasáž, že se týká veřejných institucí. To ale Ústavní soud odmítl.

Je veřejná instituce!

U počátku sporu stála snaha spolku s názvem "V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín", který už od roku 2006 chce od ČEZ podle informačního zákona poskytnout dokumentaci ke vsázkám paliva a analýzu, proč je nejvhodnější palivo od firmy Westinghouse. Jenže ČEZ mu to odmítl a zpočátku se jej zastal i Městský soud v Praze, na který se spolek obrátil.

Aktivisté nicméně nepolevili a obrátili se na Nejvyšší správní soud, který nakonec konstatoval, že ČEZ je veřejnou institucí, a proto na něj dopadá zákon o svobodném přístupu k informacím.

Byť je ČEZ akciová společnost, majoritní podíl v něm má stát a zejména se musí v řadě oblastí podrobovat státnímu dohledu a kontrole. Převažují tak u něj znaky veřejné společnosti, na kterou dopadá zákon o svobodném přístupu k informacím.

"Relevantní pojmové znaky žalovaného převažují ve prospěch podřazení tohoto subjektu mezi veřejné instituce," uvedl opakovaně Nejvyšší správní soud. 

Nestačí, že má majoritu

Jenže to není podle Ústavního soudu akceptovatelné. "Stěžejní argument, na kterém správní soudy založily svůj závěr o povaze stěžovatelky jako veřejné instituce, je třeba spatřovat v tom, že ji stát fakticky ovládá. To ovšem neznamená, že má proto stěžovatelka povahu veřejné instituce," uvedl Ústavní soud.

A poukázal na to, že stát bez ohledu na velikost svého podílu v obchodní společnosti pouze vykonává svá práva, jež mu jako jakémukoliv jinému akcionáři přiznávají předpisy práva soukromého.

"Jeho většinový podíl tak sám o sobě nic nemění na povaze stěžovatelky jako soukromoprávního subjektu," uvedl.

Podle něj vůbec není jasné, od jakého podílu státu jde o veřejnou instituci. "Při akceptování výkladu správních soudů by byla v podstatě odkázána na to, jakým způsobem bude z jejich strany dodatečně posouzen "vliv státu" na její činnost," stojí v usnesení podepsaném soudcem Vladimírem Sládečkem.

Ten navíc upozornil na to, že zůstává možnost, aby zájemci o informace požádali příslušný orgán, který jménem státu či samosprávného celku v této instituci vykonává práva.

A poukázal i na to, že informační povinnost již dnes vyplývá z řady jiných zákonů, jako je zákon o právu na informace o životním prostředí, atomový zákon nebo zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

Čekání na verdikt

Na uvedený verdikt netrpělivě čekala i řada dalších lidí a organizací. Pokud by totiž ČEZ uspěl i s návrhem, aby z informačního zákona vypadlo ustanovení, že se netýká veřejných institucí, dotklo by se to desítek firem, jako je Všeobecná zdravotní pojišťovna, Ředitelství silnic a dálnic či dopravních podniků.

A některé soudy dokonce právě kvůli očekávání, jak spor u Ústavního soudu dopadne, přerušily některá řízení.

Advokátka Petra Bielinová, která se specializuje na zodpovědnost veřejné sféry, například chtěla vědět, kdo nese zodpovědnost za pokutu 390 000 korun, kterou ČEZ dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže za nezákonně zadanou miliardovou zakázku na výstavbu meziskladu jaderného paliva.

A když jí ČEZ odmítl odpovědět s poukazem na to, že dřívější rozhodnutí Nejvyššího správního soudu neuznává, obrátila se na soud, aby to ČEZ přikázal. Soud měl rozhodnout koncem loňského roku, ale vynesení verdiktu nakonec odložil a řízení přerušil. A to do doby, než rozhodne Ústavní soud o návrhu ČEZ o vyškrtnutí části informačního zákona.