Rozpočtový výbor sněmovny se ve středu postavil na stranu lodníků, kteří pracují v Nizozemsku. Ministra financí Ivana Pilného (ANO) žádá, aby jeho resort vypracoval novou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Nizozemskem. Zároveň apelují na vládu, aby vyvolala s nizozemskou stranou jednání o změně této smlouvy.

Zhruba čtyři stovky lodníků, kteří jezdí na lodích pod nizozemskou vlajkou, dosud platili daně v Nizozemsku. Podle jejich tvrzení jim v minulosti úředníci řekli, že své příjmy už v Česku danit nemusí. Nyní po nich však tuzemské úřady chtějí zpětně doplatit daně za poslední tři roky.

"Podmínky pro prominutí daně jsou tak striktně dány, že je není možné v tomto případě prominout," řekla náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová. Finanční úřady se přitom opírají o smlouvou o zamezení dvojího zdanění, kterou má Česko s Nizozemskem uzavřenou od roku 1974. Na jejím základě musí lodníci (a piloti) platit daně v místě svého bydliště, tedy v Česku. S většinou ostatních států má ale Česko smlouvu opačnou. Například v Německu platí lidé daně tam, kde má sídlo firma, pro kterou pracují.

Bývalá vysoká státní úřednice Yvona Legierská, která lodníky ve sporu zastupuje, si myslí, že je smlouva pro letce a námořníky diskriminační. "Když budete zaměstnaný v kterémkoliv členském státu EU, budete odvádět daně tam. Lodníci a letci je musí platit u nás," uvedla. "Smlouva je úplně mimo dnešní dobu, budeme bojovat za její změnu," řekla.

Rozhodnutí rozpočtového výboru vítá. "Je to pro nás velká podpora, nicméně změna smlouvy je ještě běh na dlouho trať. Může to trvat minimálně tři roky," myslí si Legierská.

Ministerstvo financí však o změně smlouvy neuvažuje. "Neumím si představit, že bychom smlouvu chtěli měnit zrovna v tomto bodě, to je proti logice," uvedla již dříve Schillerová pro HN s tím, že princip zdanění podle rezidenství je pro Česko výhodný. "Rodiny lodníků zde žijí, jejich děti zde chodí do škol, využívají místní infrastrukturu, takže je v pořádku, že platí daně tady," dodala náměstkyně. Středeční usnesení výboru podrobí ministerstvo analýze. I kdyby česká strana chtěla smlouvu změnit, bude podle Schillerové potřeba i souhlas Nizozemska.

Finanční správa prominula alespoň úroky

Již dříve finanční správa některým lodníkům prominula alespoň úroky za pozdě zaplacenou daň. Úplné prominutí úroků se týká zhruba poloviny lodníků. Finanční úřady penále kompletně prominou jen těm, kteří podali daňové přiznání do konce loňského října a bez předchozí výzvy úřadů. Ostatním bude odpuštěna maximálně polovina. "Po tomto datu (31.10.) už všichni lodníci museli vědět o své daňové povinnosti," zdůvodnila to Schillerová.

České finanční úřady chtějí po lodnících stovky tisíc na daních, které už zaplatili v Nizozemsku. Prominou jim alespoň penále

Pokutě za pozdní podání daňového přiznání se však lodníci nevyhnou. Ta v jejich případě bude dělat pět tisíc korun z každých nezaplacených sto tisíc. Její prominutí zákon neumožňuje. Úrok z prodlení je 14,05 procenta. Finanční správa tak lodníkům prakticky odpouští 14 tisíc korun za každý rok a sto tisíc prodlení.

Celkově chce od 408 námořníků finanční správa doplatit daň z příjmů za roky 2015 a 2016 ve výši zhruba 25 milionů korun. Úrok z prodlení vyčíslila na 1,35 milionu korun a pokutu za pozdní podání přiznání na 163 tisíc korun.

Někteří lodníci se radši přestěhují do Nizozemska

Poškození lodníci nyní musí zažádat o vrácení daně zaplacené v Nizozemsku. Podle Schillerové je situace komplikována tím, že v Nizozemsku je progresivní zdanění a součástí daně je navíc i sociální a zdravotní pojištění. "Každý případ je tak jiný. Některému lodníkovi se vrátí pouze část té sumy a jinému žádná, protože kvůli různým bonusům daň vůbec neplatil, a není mu tedy co vracet," vysvětluje Schillerová. Při žádostech o vrácení daní hodlá ministerstvo námořníkům pomoci.

Legierská podotýká, že v Nizozemsku lodníci platili vzhledem k nízkým mzdám i velmi nízké daně. "V Česku teď budou platit až čtyřikrát více, což pro ně představuje velký nápor. Řada z nich už kvůli doplácení daní musí prodávat své byty," dodává.

Celá kauza okolo daní přináší lodníkům v Nizozemsku i další problémy. "Zaznamenala jsem případy, kdy než aby si nizozemský zaměstnavatel dělal problémy s českými lodníky, tak je radši propustil," říká Legierská.

Lodníkům, z nichž většina z nich žije v Děčíně, radí přesunout své bydliště do Nizozemska, čímž by se vyhnuli placení daní v Česku. Další možností je, že by v Nizozemsku pracovali na živnostenský list a mohli by tak od svých příjmů odečíst výdajový paušál 80 procent. Tím by se jim výrazně snížila daňová zátěž. "Na druhou stranu by se ale sami museli pojistit proti úrazům nebo úmrtí při práci na lodi," dodává.

Finanční správa chce také řešit, jestli její zaměstnanci opravdu lodníkům ohledně daní poradili chybně. Šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček koncem června lodníky vyzval, aby případné důkazy o jejich pochybení poskytli.

"Zatím jsme však slyšeli pouze jednu nahrávku, která je podle mě velmi sporná, protože ani dotaz nebyl položen zcela jasně," řekla dříve Alena Schillerová.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist