Rozjezdu internetu věcí pomohou velké firmy a spolupráce se start-upy, říká obchodní ředitel Českých Radiokomunikací

Na tuzemském trhu letos vrcholí závod o to, kdo získá první velké zákazníky v oblasti takzvaného internetu věcí. Firmy jako České Radiokomunikace nebo start-up SimpleCell chtějí přeměnit investice do specializovaných sítí za desítky milionů korun na nový byznys.

Technologie internetu věcí (anglicky Internet of Things, zkratkou IoT) dovoluje propojení zařízení, spotřebičů nebo předmětů pomocí čidel v bezdrátové síti. To umožní dálkově monitorovat pohyb vozidel nebo zboží, automaticky odečítat vodoměry, sledovat vlhkost půdy nebo chránit majetek před krádeží.

Na trhu budou mezi sebou soutěžit tři hlavní technologie, od kterých se odvine konkrétní komerční využití. SimpleCell, který je s výstavbou sítě pro internet věcí Česku nejdál, vsadil na francouzskou technologii Sigfox. Provozovatel vysílací sítě České Radiokomunikace zase vybral vlastní řešení na základě technologie LoRa. Další síť buduje ještě českobudějovická internetová firma Starnet. Do byznysu se nově pouští i operátor Vodafone, který se soustřeďuje na technologii označovanou jako NarrowBand IoT.

"Je důležité, aby sítě IoT byly dostatečně přístupné start-upům, protože jedině tak přinesou celou řadu možností a byznysu. Až bude spuštěno několik velkých komerčních projektů, půjde toto odvětví lavinovitě a hodně rychle dopředu," říká Miloš Mastník, obchodní ředitel Českých Radiokomunikací, v rozhovoru pro HN.

Radiokomunikace mají od letošního roku v oblasti internetu věcí už více než desítku komerčních projektů. Mezi klienty je regionální dodavatel elektřiny pro průmyslový areál ve Zlíně, který používá dálkový monitoring elektroměrů, nebo firma Vinojet, dodavatel systému na skladování vína. Další projekty jsou v oblasti sledování kvality ovzduší nebo hluku ve městech. Firma zatím nemůže konkrétní klienty zveřejnit, protože od nich ještě nemá svolení.

"Diskutujeme s některými většími a zaběhnutými firmami o zveřejnění jejich řešení. To přitáhne další start-upy a bude se to nabalovat jako sněhová koule," tvrdí obchodní ředitel.

HN: Co podle vás bude hlavní změna, kterou internet věcí přinese?

Internet věcí je životaschopný jen tehdy, když nám nějak usnadní život a přinese nové možnosti do byznysu. Když za to někdo bude chtít platit. Určitě to nebude něco, co bude existovat jen proto, aby si někdo udělal reference nebo tlačil technologii. Paralela s GSM není vůbec od věci: když začala tato první mobilní síť, nikdo netušil, k čemu mohou být SMS. Byl to jen vedlejší produkt, vlastně náhoda. U IoT je zajímavé, že když teď spouštíme síť a bavíme se se zákazníky, velmi často sami přicházejí s nápady, na co všechno by se technologie dala použít. My se s nimi bavíme a rozvíjíme tu diskusi. Rámcově lze ale říci, že to přinese usnadnění života, zrychlení procesů, zrychlení a optimalizace byznysmodelů. S průmyslovou revolucí bych to ale asi nesrovnával. Trochu nám to navíc ukrojí z osobní svobody, protože díky IoT začínáme mít pod kontrolou úplně všechno.

HN: V jaké fázi je teď podle vás trh s IoT technologiemi? Je to hlavně edukační fáze?

Trh je ve fázi, kdy už existuje celá řada smysluplných řešení, která už jsou v provozu - jde například o jednoduché senzory monitorující parkování, měřící teplotu, znečištění ovzduší, otřesy. To je část tažená technologickými firmami, které mají k dispozici čidla.

Firmy jako naše mají síť a chtějí se profilovat jako operátoři platforem umožnující vytvoření celé řady nových byznysů. Nějaká firma bude například nabízet, že do vašeho kola dá pohybový senzor a ten vás upozorní ve chvíli, kdy s kolem někdo manipuluje. A pak díky GPS modulu podá informaci, kde ukradené kolo je. Přesně těmhle byznysům chceme umožnit vznik.

HN: A jaká je výhoda technologie, kterou jste zvolili, tedy LoRa, oproti konkurenční technologii Sigfox? Sigfox se profiluje jako technologie optimalizovaná na úspornost, umožňuje tedy mnohaletou výdrž baterie, ale objem přenesených dat je relativně malý.

Hlavní výhodou LoRa je možnost obousměrné komunikace, jak jsem naznačil v případu řešení proti krádežím kol. Tím pádem lze na dálku ovládat čidla, určovat, jak se mají chovat, nebo měnit jejich nastavení. Tak lze i řídit další aplikace či přístroje - při alarmu, který signalizuje, že teče voda, lze na dálku vypnout kohout. V tom je LoRa mnohem dále. Jak jsem již uváděl, pomocí LoRa mohu zapnout GPS modul, který kdyby byl zapnutý pořád, má velkou spotřebu baterie. Správa GPS modulu je velmi důležitá. Výhodou také je, že platforma je otevřená, tedy že teoreticky může v jedné zemi existovat sítí víc a ty spolu mohou komunikovat, sdílet informace. Existuje i takzvaná LoRa aliance, sdružení všech partnerů v rámci tohoto ekosystému - nejen provozovatelů sítě, ale i provozovatelů aplikací či výrobců čidel. A ti mezi sebou sdílí informace.

Rozhodně si ale dokážu představit i řešení, které využívá jak síť LoRa, tak SigFox, NarrowBand IoT nebo informace z wi-fi… Každá ta technologie je vhodnější na něco jiného.

HN: Jak je to u LoRa s výdrží baterií?

To je závislé na počtu zpráv, které zařízení vysílá. U aplikací, které vyžadují méně zpráv denně, je životnost baterií řádově roky. U aplikací, kde se komunikuje častěji, životnost klesá. Baterie se vyvíjejí a dá se předpokládat, že v budoucnosti nebude pro baterie problém ani častá komunikace.

HN: V čem jsou nevýhody vaší sítě?

Nevýhodou je, stejně jako u Sigfoxu a Narrowband IoT, že se technologie nedá použít na větší přenosy dat – třeba pro přenosy z kamerových systémů nebo pro fotografie s vysokým rozlišením. Technologie LoRa nemůže poskytnout stoprocentní garanci stability sítě (tzv. SLA, pozn. red.), lze poskytnout možná 99procentní. Není tedy doporučována pro aplikace, kde jde o bezpečnostní záležitosti, nebo systémy, na kterých závisí záchrana života.

HN: Z jaké oblasti jsou projekty ve vaší síti?

Zaměřujeme se například na chytré odečty měřicích zařízení a na oblast utility obecně, ve které máme řadu pilotních projektů. Zajímá nás také oblast chytrých měst - nakládání s odpady či sledování čistoty ovzduší. Velkou poptávku zaznamenáváme u řešení v zemědělství, například pro monitoring vláhy nebo monitoring hospodářských zvířat.

HN: Kolik jste zatím do IoT byznysu investovali?

Jsou to desítky milionů korun. Máme obrovskou výhodu, že při výstavbě sítě využíváme téměř výhradně naši vlastní infrastrukturu. Není to ale ze sta procent, snažíme se vyjít vstříc zákazníkům, takže pokud přijde takový, který má o technologii zájem, a současné pokrytí nestačí, snažíme se získat nová místa pro umístění takzvaných pokrývačů – základnových stanic. Nejdeme cestou živelného pokrytí, ale snažíme se vyjít vstříc zákazníkům a konkrétnímu využití.

HN: Jaká je obecně situace na zdejším trhu, co se týče zařízení pro IoT?  

Obecně platí, že je na trhu částečně nedostatek čidel. Když přijde nápad na konkrétní řešení, čidla v požadovaném množství nejsou hned dostupná. Ale vzhledem k tomu, že čidel je čím dál tím více, věřím, že se dostáváme do bodu, kdy vývoj IoT bude dramatický.

HN: Konkurenční síť firmy SimpleCell, postavená na technologii Sigfox, oznámila, že venkovním signálem už pokrývá 93 procent obyvatel České republiky. Jaké je v současnosti pokrytí vaší sítě?

Na konci loňského roku jsme už pokrývali všechna krajská a některá okresní města. Od února jsme začali velmi intenzivně pokrývat celou Českou republiku. Na konci roku chceme mít 70 až 75 procent pokrytí populace, dnes jsme asi na úrovni 65 procent pokrytí populace. Soustřeďujeme se na oblasti, kde je po pokrytí poptávka, naším cílem není pokrytí za každou cenu všude, ale tam, kde dává smysl. Předpokládáme, že na konci příštího roku budeme mít asi tisíc vysílačů.

HN: Jak to vypadá s pokrytím, které se označuje jako "deep indoor", tedy hloubkové pokrytí interiérů, například ve sklepích a podzemí budov? SimpleCell deklaruje pokrytí 80 procent populace...

Poměřování v oblasti deep indoor je u obou technologií trochu zavádějící, protože záleží, na co se daná technologie zaměřuje a jakým způsobem pokrytí počítá. LoRa rovněž pokrývá řadu lokalit deep indoor, nesoustředíme se ale na pokrytí plošně, jen kvůli tomu, abychom ho mohli deklarovat. Pokrýváme konkrétní lokality většinou na základě poptávky a konkrétních projektů – tam, kde je třeba, můžeme síť postavit tak, aby splňovala parametry deep indoor. Více se ale soustřeďujeme na kvalitní venkovní pokrytí – jde o projekty v zemědělství nebo řešení pro chytrá města.

HN: IoT sítě mohou být slabým článkem, kterým se může do IT systémů dostat nějaké ohrožení. Podle některých názorů by opravdu dobře zabezpečené IoT systémy byly příliš drahé. Jak to vidíte vy?

Bezpečnostní riziko je dnes internet úplně stejně jako IoT. Naše řešení na bezpečnost klade důraz - máme pod kontrolou přenos dat, zprávy jsou dvojnásobně šifrované, čidla nemají SIM kartu ani IP adresy. Žádné řešení není stoprocentně zabezpečené, ale za nás říkám, že bezpečnosti věnujeme maximální pozornost.

HN: Kdo vyrábí hardware, který budete zákazníkům nabízet?

Čidla vyrábí dva druhy firem – zavedené firmy, které dělají i jiný hardware, nebo start-upy, které se snaží svézt s vlnou vývoje. Jsou mezi nimi i české firmy, například Citiq, vyrábějící parkovací senzory. Pak jsou mezinárodní firmy napojené na společnosti, které nabízejí pokrytí sítí.

HN: Máte i mezinárodní ambici?

Dnes pomáháme naší sestře Towercom na Slovensku, protože oni také staví LoRa síť. Jsme členy LoRa Alliance, kde nyní vznikají dohody o roamingu, na přelomu roku by měl být domluven minimálně v sousedních zemích a LoRa Alliance pracuje na celosvětovém roamingu. Klientům roaming budeme chtít poskytovat jako součást nabídky.

HN: Jak vnímáte konkurenci ze strany technologie označované jako NarrowBand IoT?

NB IoT konkurence je. V určitém smyslu je to alternativa, takže počítáme s tím, že se budeme střetávat. Zároveň si ale myslím, že trh v budoucnosti bude tak velký, že tady existence několika variant řešení bude mít svoje opodstatnění.

HN: Takže souhlasíte s názorem, že za několik let budou prostě existovat tyto technologie vedle sebe a každá si najde své zákazníky?  

Dokážu si představit, že budou existovat i firmy, které budou poskytovat řešení přes různé platformy a že se informace budou sbírat z čidel v různých sítích. To je důvod, proč jsme postavili náš IoT cloud, aby uměl přijímat data nejen ze všech tří IoT technologií, ale i z wi-fi nebo Ethernetu. Výhoda Českých Radiokomunikací je, že takový cloud máme zároveň s naší vlastní sítí. Je to důležitý komponent toho, co nabízíme klientům.

HN: Co bude v příštích měsících klíčové pro IoT byznys?

Důležitá bude edukace, o kterou se také snažíme. Organizujeme odbornou konferenci, ale i hackatony a akce, na kterých si účastníci mohou hrát s našimi vývojovými stavebnicemi a vymýšlet čidla a řešení. Aktuálně běží softwarová soutěž Czech IoT Summer Jam, která sbírá nejlepší nápady na využití dat a na aplikace. Teď se je snažíme posunout více do komerční sféry a podporovat projekty, které dávají smysl i byznysově, a vyhodnocovat ty, které jsou životaschopné. Je důležité, aby sítě IoT byly dostatečně přístupné start-upům, protože věřím, že jedině tak přinesou celou řadu možností a byznysu. Pokud tyto sítě budou dostatečně otevřené pro ty, kteří na tom chtějí založit byznys, tak to urychlí a podnítí to nápady. Až bude spuštěných několik velkých komerčních projektů, půjde toto odvětví lavinovitě a hodně rychle dopředu. Diskutujeme s některými většími a zaběhnutými firmami o zveřejnění jejich řešení. To přitáhne další start-upy a bude se to nabalovat jako sněhová koule.