Mítink odborářů: To, že nejsou lidi, je pro nás dobrá zpráva, říká Středula a žádá růst mezd až o 10 procent

Začíná manifestační mítink Konec levné práce. Do pražské Sparta Areny přijelo na 1500 odborářů z ČMKOS.

Místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová právě zahájila manifestační mítink #KonecLevnePrace. Sledujte online na https://t.co/c4OIYB0jWs pic.twitter.com/pWkU1rqFtU

— ČMKOS (@odbory) 14. září 2017

Josef Středula začíná konferenci komentářem předvolebních programů politických stran. “O odbory, kolektivismus a pracovní právo se strany téměř nezajímají,” říká předseda konfederace. A dodává, že problematice se věnuje jen program ODS, TOP 09, ANO a ČSSD.

Při porovnávání předvolebních programů nejvíce kritizoval Josef Středula ODS za jejich přístup ke zdravotnictví.

“Přáli jsme si, aby politici zaregistrovali, že v České republice je skutečně levná práce, a to se nám po sedmadvaceti letech povedlo,” říká Středula. Doporučuje odborářům k volbám přijít a volit podle toho, jak politické strany myslí na zaměstnance.

Češi nechtějí zůstat žebráky Evropy. "V této chvíli jsme v Evropě osmí od konce, mzdový růst se zlepšuje až poslední dva roky, předbíhají nás i státy, u kterých bychom to nepředpokládali,“ popisuje Středula.

Podle předsedy si za průměrnou mzdu v tuzemsku včetně sociálních odvodů si z Německa nebo Francie nakoupíte tři a půl českého zaměstnance.

Středula žádá, aby se rozdíl v kupní síle obyvatel mezi novými a starými členskými zeměmi EU změnil: “Mzdová železná opona v kupní síly obyvatel je pro nás neakceptovatelná, to musí skončit.”

66 procent lidí podle ČKMOS nedosahuje průměrného výdělku. "Musíme poděkovat vládě za systematické navyšování minimální mzdy, které pomáhá vyvažovat rozdíly,“ říká Středula.

Skokové zvyšování mezd odmítá Svaz průmyslu a dopravy. "Zvlášť v době, kdy u nás mzdy rostou a situace na trhu práce i ekonomický růst jejich navyšování podporuje, toto jednání vnímám jako předvolební nátlak. Opravdová jednání se totiž odehrávají přímo v podnicích,“ říká prezident svazu Jaroslav Hanák.

Josef Středula vyzdvihl dubnovou výstražnou stávku v gumárenské společnosti Mitas, jehož výsledkem bylo zvýšení mezd o 24 procent. “Pokud si myslíte, že je to jediná cesta, stojíme za vámi,” podpořil ostatní odboráře Středula. Stávkovou pohotovost vyhlásili také sboristé v Národním divadle.

Růst minimální mzdy o 11 procent je podle Středuly obrovský. ”Chtěli bychom ale ještě vyšší, chceme se dostat na 50 procent průměrného výdělku. (...) To, že nejsou lidi, je pro nás dobrá zpráva z pohledu blížícího se vyjednávání nových kolektivních smluv.”

ČKMOS predikuje vývoj HDP o 3,5 procenta, ministerstvo financí přitom předpokládá 3,1 procenta. Předpokládaná inflace podle ČKMOS přesahuje dvě procenta. „Pozor ať růst, který dohodnete, nezhatí inflace,“ radí Středula.

Mezi ČR a Německem je rozdíl asi 400 hodin za rok. “Měli bychom směřovat k snižování pracovní doby při zachování mezd,” říká Středula.

Růst průměrné nominální mzdy podle ČNB je 6,2 procenta. Ministerstvo financí předpokládá růst ve výši osmi procent. ČKMOS požadují růst mezd o osm až deset procent. “Budeme postupovat individuálně, budeme zjišťovat, jak se jednotlivým firmám daří, jaký zisk odvádějí,” ujistil zaměstnavatele Středula.

Od června loňského roku, do června letošního roku vstoupilo do odborových svazů 13 532 nových členů. Je to nejvíce za dobu sledování údaje. Vzniklo také 87 nových odborových organizací.

"Vyjednávání výše minimální mzdy není snadné, letos ale jdeme o deset procent a blížíme se k hranici 500 eur, dokud ale nedosáhneme 50 až 60 procent průměrné mzdy, bude to pořád málo,“ říká prezident odborových svazů Slovenské republiky Josef Kolár. A dodává, že nárůstem mezd nezruinovali žádnou slovenskou firmu. Předseda slovenské vlády chce ukotvit minimální mzdu v ústavě.

Odboráři se na mítink posilňují klobásami a párky.

"Máme 850 kolegtivních smluv ve všech rakouských branžích, které platí pro 89 procent všech zaměstnanců v Rakousku a minimální mzda je v Rakousku 1500 eur a mají ji ti, kteří vykonávají tu nejméně kvalifikovanou práci,“ říká Erik Foglar, předseda rakouských odborových svazů. V červnu rakouské odbory také uzavřeli dohodu s rakouskou hospodářskou komorou, se do dvou let zvýší.

"Politici úředníky dehonestují, a my požadujeme aby s tím přestali. Úředníci jen plní to, co si politici vymysleli,“ vzkazuje Pavel Bednář, předseda odborového svazu státních orgán a organizací. K odborovému svazu státních orgánů a organizací se letos přidalo 1300 nových členů.

"Řetězec Vesna si bral zaměstnance jako rukojmí, jejich mzdy byly na hranici bídy. Museli jsme udělat tiskovou konferenci a poukázat na to, že i v české obchodní společnosti to může vypadat takto,“ reaguje na situaci kolem textilního řetězce Vesna Renáta Burianová

"Při oslovování zaměstnanců ve firmách je pro nás důležité, abychom mohli ve firmách zakládat odborové organizace,“ říká Burianová a oznamuje, že se svazu podařilo založit odbory ve firmě Amazon.

Jak funguje kolektivní vyjednávání v soukromých firmách popisuje Jaroslav Souček, předseda největšího odborového svazu v tuzemsku KOVO. "Každá firma má vlastní představy o výši mezd a benefitů, pokud vezmeme v úvahu prostou statistiku, za dobu kampaně "konec levné práci“ jsme zajistili nárůst mezd ze sedmi na osmnáct procent, roste také počet zaměstnanců, kteří si uvědomují, že o vyšší mzdy je potřeba si říci a že nejlepším způsobem je právě kolektivní vyjednávání,“ říká Souček.

Souček říká, že odboráři agenturní zaměstnávání v průmyslů nepodporují, aby nedocházelo k porušování českých právních předpis a aby neodcházelo k podkopávání pracovních podmínek českých zaměstnanců. "Agentur práce je v Česku zbytečně mnoho. Navíc často podnikají nezákonně."

Podle předsedy evropské odborové organizace Luca Visentiniho neoliberálové říkají, že vyšší mzdy ničí pracovní místa. "My musíme přijít s narativem o tom, že vyšší mzdy zvyšují kupní sílu i hrubý domácí produkt. Naším cílem by mělo být zvýšit minimální mzdu, to ale nestačí, musíme také posílit kolektivní vyjednávání, protože to je ten nástroj. Víme jak obtížné je ustavit kolektivní vyjednávání, proto žádáme Juckera i národní vlády o pomoc,“ říká Visentini.

O nutnosti sjednocovat pracovní podmínky zaměstnanců hovoří německý odborář Rainer Hoffman. "Na půdě evropské konfederace jsme se dohodli, že pracovní podmínky v Evropě musí být vyrovnány. Není možné, aby si západní firmy vybíraly pro podnikání místa, kde mají menší mzdové náklady a pracovníci mají delší pracovní dobu,“ říká Hoffmann.

"Závěrem bych rád řekl, že kampaň za konec levné práce přispěla k tomu, že dnes nikdo nepochybuje, že práce v tuzemsku je podhodnocená. Povedlo se nám ale zvýšit mzdy o deset procent a podařilo se také zvýšit základní mzdu. A nyní před volbami se budeme ptát politiků, jak české zaměstnance vyvedou z pasti nízkých mezd,“ zakončuje setkání Josef Středula.

Prezident Hospodářské komory Dlouhý vyzval odboráře, aby přestali urážet podnikatele a podněcovat nenávist k nim. Jejich výroky označil za populistické. Dlouhý to řekl na dnešní tiskové konferenci. "Odbory by si měly uvědomit své místo ve společnosti," řekl Dlouhý.

Odbory dnes vyhlásily, že budou ve firmách požadovat pro příští rok růst mezd o osm až deset procent. Dlouhý řekl, že proti takovému růstu obecně nic nemá, ale ten by neměl být dán administrativně a neměl by být plošný. Záleží na situaci v konkrétní firmě, rozlišovat by se mělo také podle odvětví a regionu, podotkl.

Podle Hospodářské komory to v současné době vypadá, že vládne nikým nevolená skupina jménem odbory. Je proto nutné agresivním odborům ukázat, kde je jejich místo. Musíme se ptát, za koho vlastně odbory kopou. V ČMKOS je zhruba 300 tisíc členů. Hospodářská komora reprezentuje zhruba 2,5 milionu lidí, kteří jsou zaměstnáváni členy HK ČR.

HK ČR proto vyzývá, aby odbory přestaly urážet zaměstnavatele a podněcovat nenávist. Odbory se současnou populistickou rétorikou snaží na svou stranu získat ty, kterým se nelíbí polistopadové směřování země. Odbory také mluví o žebráckých mzdách, HK ČR ale s takovou rétorikou nemůže souhlasit, sama je pro zvyšování mezd, ale to musí být individuální podle toho, co si jednotlivá firma může dovolit. HK ČR zároveň chce poděkovat odborům, které vyjednávají růst mezd racionálně a s ohledem na možnosti firmy.

Podle HK ČR je důležité si uvědomit, že se České republice daří. V roce 2017 si zaměstnanci zatím meziročně polepšili o 5 a více procent. Více než 7procentní nárůst hlásí dokonce každá šestá firma v zemi. Většina firem bude zvyšovat mzdy i v příštím roce. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Ekonomickou kondici nám závidí celá Evropa. Zaměstnavatele přitom trápí nedostatek pracovníků. Firmy hlásí 200 tisíc neobsazených míst. Aby si firmy své zaměstnance udržely, musí rozšiřovat firemní benefity nebo platit i třináctý plat.

Nelze tedy říct, že v ČR máme nějaký zlý kapitalismus. Musíme se ale ptát, co skutečně zajistí růst mezd – je to především reforma vzdělání, které bude zohledňovat Průmysl 4.0., rozvoj dopravní a digitální infrastruktury a podpora exportu na nové trhy.

On-line reportáž ze schůze odborářů končí, děkujeme za pozornost.