Česko investuje do vodní dopravy 14 miliard. Lodě mají místo kamionů přes náplavky zásobovat obchody v Praze

Česká republika v následujících šesti letech investuje do rozvoje vodní dopravy asi 14 miliard korun."Vypadá to jako vysoké číslo. Nicméně jsou to všechno projekty, které sektor vodní dopravy potřebuje k tomu, aby se stabilizoval," říká mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský. Koncepci pro vodní dopravu do roku 2023, která s touto částkou počítá, v pondělí schválila vláda.

Materiál počítá se stavbou kontroverzního děčínského jezu, lodních zdvihadel na slapské a orlické přehradě nebo s prodloužením vltavské a labské vodní cesty ze současných 315 na 338 kilometrů. Díky tomu by velké lodě dopluly na Labi až do Pardubic, na Vltavě by se dostaly až do přístavu v Radotíně. S plynulou vodní dopravou na Vltavě má pak pomoci i výstavba nové plavební komory na pražském Smíchově. Ta by měla přijít na 650 milionů. Na úpravy Vltavy v hlavním městě připadne 1,6 miliardy korun. Jde především o přestavby mostů, aby pod nimi mohly proplouvat větší lodě, včetně těch nákladních.

Lodní doprava bude zásobovat obchody

S tím souvisí využívání vodní dopravy při zásobování center velkých měst, takzvaná citylogistika.  "Lodě přivezou zboží na náplavky. Odtud se pak rozveze do obchodů. Využívat lze také plovoucí jeřáby, zařízení sloužící k odvozu stavební suti nebo plovoucích betonárky," popisuje koncept Lubomír Fojtů, ředitel ŘVC. Projekt má ulevit pražské kamionové dopravě přesunutím zásobování a dovozu materiálů na Vltavu. Podobný systém funguje třeba v Paříži nebo Bruselu.

"Projekt je velmi komplexní. Kromě náplavek je třeba zajistit třeba sklady na okrajích Prahy - vhodný je Radotín - nebo čtyřkolky na rozvoz zboží od řeky do obchodů," upozorňuje Fojtů. Myslí si ale, že v Praze by citylogistika mohla fungovat do deseti let.

Systém by se mohl pomoci třeba pražské Ústřední čistírně odpadních vod na Císařském ostrově. Ta denně vyprodukuje na 200 tun kalů, které odváží nákladními vozidly.

"Na Labi nechceme stavět nic," vzkazují ekologové

Čtyřmiliardový děčínský jez na Labi má zajistit stálou výšku hladiny řeky a zaručit obousměrný lodní provoz. Pro stavbu hodlá ředitelství vodních cest využít sklopná jezová pole, která by se při větším průtoku zaklopila do dna, nehrozily by tedy záplavy. Jez by byl vysoký asi čtyři a půl metru. V plánu je také výstavba vodní elektrárny. Čtvrtina nákladů má připadnout na ekologická opatření. Mezi nimi je například uměle vytvořené rameno řeky, kterým budou moci kolem jezu proplouvat ryby.

Ekologové přesto se stavbou jezu nesouhlasí. "Narážíme na odpor nevládních organizací, které jsou ochotné přistoupit jen na bezjezovou variantu. Ta je levnější, ale méně efektivní, protože nezajišťuje celoroční provoz," popisuje Fojtů.

S tím však nesouhlasí aktivista a ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník. "Nehádáme se o to, jak jez postavit, my bychom nejraději nestavěli na Labi nic. Naopak si myslíme, že kdyby vláda investovala do renaturalizace Labe, zvýšilo by to české přírodní bohatství a příjmy státního, obecních a krajských rozpočtů díky vyššímu turistickému ruchu," vysvětluje Páleník.

Na 3,5 miliardy korun by pak měly přijít další úpravy Labe u Přelouče. Stejnou částku si pak vyžádá i výstavba zdvihadel rekreačních lodí na Orlíku a Slapech. Půl miliardy bude stát modernizace Baťova kanálu mezi Otrokovicemi a Rohatcem.

Lodní nákladní doprava zaujímá pouze jedno procento všech nákladních přeprav v tuzemsku. Důvodem je nemožnost zaručit přesný termín dodání zboží.  Může za to kolísání hladiny řek. Zajištění stálé výšky hladiny a rozšíření řek tak má pomoci konkurenceschopnosti vodní dopravy vůči železnici a silniční dopravě. Projekty budou podle ministerstva dopravy přínosné i pro osobní lodní dopravu.

Díky úpravám výšky hladiny a šíře řek by mohly od roku 2023 proplouvat lodě s délkou 137 metrů a ponorem 2,2 metru přes německé hranice až do Mělníka. Dál do Pardubic by následně měly projet lodě dlouhé do 84 metrů s hloubkou ponoru 2,2 metru. Na Vltavě by největší plavidla doplula k Praze. K Radotínu by mohly pokračovat lodě do délky 110 metrů a 91 metrů dlouhá plavidla ke slapské přehradě.