Německá pošta chtěla levné auto na elektřinu. Velké automobilky nedaly dobrou nabídku, tak si elektromobily vyrobila sama

Schází rádio i klimatizace, sedadlo spolujezdce nahrazují přihrádky na dopisy. V autě převážně z plastů se svezete maximálně osmdesátkou. V zimě si možná budete muset nechat na sobě bundu, tuhé mrazy jsou pro topení nejspíš příliš silný soupeř. U šéfů velkých automobilek takový vůz obvykle vyvolává ironické pousmání – které ovšem tentokrát mnohým zmrzlo na rtech, píše týdeník Respekt. "Jsem neskutečně naštvaný. Nechápu, proč na tom s námi nespolupracovali," prohlásil nový šéf koncernu Volkswagen Matthias Müller, když se jej novináři ptali na elektromobil německé pošty nazvaný StreetScooter. 

Volkswagenu s ním totiž ujel vlak. Deutsche Post DHL Group, plně privatizovaná soukromá firma, dnes provozuje flotilu více než tří tisíc elektromobilů StreetScooter, největší v celém Německu. Co je však nejpřekvapivější, tyto dodávky pro rozvoz pošty si také v podstatě sama vyvinula – přímo "pod nosem" jedné z největších světových automobilek. A sama je i vyrábí. Úspěch projektu je odrazem změn, kterými automobilový průmysl v posledních letech prošel.

Motor do města

Auta pro doručování zásilek, jichž mají velké poštovní služby až desítky tisíc (britská 49 tisíc, německá celosvětově skoro dvakrát tolik), jezdí každý den víceméně stejnou trasu, která obvykle není delší než 100 km. Většina se pohybuje především ve městě. Pro takový provoz se elektromobily hodí jako žádný jiný vůz, a není tedy divu, že si je poštovní služby pořizují.

Deutsche Post údajně nabídku od Volkswagenu, že pro ni automobilka takový vůz vyvine, dostala, ale nebyla jednoduše dost dobrá. A tak se poohlédla jinde.

Původcem projektu StreetScooter je německý profesor a podnikatel Achim Kampker z univerzity RWTH Cáchy. Svůj velký plán začal realizovat v roce 2009 a od té doby ho trpělivě, krůček po krůčku rozvíjel. Začínal s konceptem malého městského elektromobilu, který připomínal vozítka Smart.

Vystavoval jej dokonce v roce 2011 na autosalonu ve Frankfurtu, málokdo si jej tam však tehdy v záplavě nových aut světových značek všiml. I díky němu se ale Kampkerovi podařilo uzavřít dohodu s německou poštou na dodávku 3500 kusů speciálně navržených poštovních dodávek.

Věci neprobíhaly jako u velkých automobilek, kde se vývoj nových aut obvykle vleče dlouhá léta, vládne přísná hierarchie a jednotlivci mají někdy menší prostor pro uplatnění vlastních nápadů. Kampker vsadil na pružnější a demokratičtější management. Pro každou část vozu – komponenty, pohonný systém, elektroniku – byla ustavena expertní skupina složená z předních odborníků na dané téma. "Všichni jsou si v rámci projektu rovni," vysvětlil tehdy Kampker v rozhovoru pro magazín Wired. "Každý může přicházet s nápady, klidně i radikálními, a vyzkoušet cokoli, co dává smysl." Už v roce 2012 byl hotov první prototyp poštovní dodávky a začalo testování v Bonnu, o rok později se rozběhla výroba. V prosinci 2014 německá pošta StreetScooter koupila a udělala z něj svou dceřinou společnost. 

Dodávku StreetScooter pohání relativně slabý elektromotor o výkonu 38 kW, přesto nejde vyloženě o "líné" auto. "Je to jako řídit obyčejný vůz s automatickou převodovkou. Akceleruje rychle," řekl agentuře Bloomberg řidič Marcus Springer, který dodávku testoval. Do kabiny si s sebou vzal pro ukrácení dlouhé chvíle přenosné rádio a ze začátku byl nucen neustále zastavovat: "Když jsem poprvé nasedl, cesta mi moc neubíhala. Musel jsem totiž lidem o nové dodávce pořád vyprávět," vzpomíná na první zkušební jízdy.

Maximální dojezd StreetScooteru je 85 km, což zhruba odpovídá reálnému zimnímu dojezdu starších osobních elektromobilů z konce minulé dekády. Karoserii tvoří měkčený plast, aby odolala lehkým deformacím. Cíl je jasný: stlačit cenu na minimum a navíc zlevnit i servisní zásahy. Spalovací motor tu silným konkurentem není; jízda v městském prostředí mu příliš nesvědčí a výrazně zvyšuje jeho spotřebu. Časté rozjíždění, brzdění a stání navíc opotřebovává součástky, jichž má elektromotor méně, takže výhoda je opět na straně elektromobility. Kromě toho je elektrický pohon efektivnější, dokáže energii lépe zužitkovat, a provozní náklady elektromobilů jsou proto nižší v průměru o 30–50 procent podle ceny elektřiny. Každá elektrická dodávka WORK XL, tedy největší typ StreetScooteru s objemem zavazadlového prostoru 20 metrů krychlových, dokáže zároveň ušetřit ročně 1900 litrů nafty. 

V konkurenci elektromobilů si však nový StreetScooter zase tak dobře nestojí. Není totiž vyloženě levný – nejlacinější stojí v přepočtu asi 830 tisíc korun. Za podobnou cenu si dnes můžete koupit elektrododávku od zavedených automobilek, jako je Peugeot, Renault nebo Nissan, ovšem s lepším dojezdem 100–120 km. Vývoj StreetScooteru nicméně podle vedení Deutsche Post vyšel lacino, levná je i výroba, a tak je společnost se svým rozhodnutím spokojena. Úspěšně ostatně nabízí dodávky také jiným firmám – lze si je koupit třeba se sklopnou plochou pro převážení stavebních materiálů či jiného nákladu nebo u verze XL s většími bateriemi, jež umožňují dojezd až 200 km. Německá společnost Deutsche See, provozovatel sítě rybích restaurací, si pro StreetScooter sama vyvinula chladicí box. Pošta vyrábí také vlastní elektrokola a elektrické tříkolky, které jsou dokonale uzpůsobeny svému účelu – rozvozu poštovních zásilek.

Německá pošta je tedy nepochybně světovým průkopníkem a vizionářem, elektromobily nicméně nevyužívá sama. Nakoupily je poštovní společnosti například v Rakousku, Francii nebo Dánsku, začíná je zavádět Británie. Uvažuje se o nich i u nás: Česká pošta již dva elektromobily zhruba před rokem a půl testovala a vypsala výběrové řízení, jehož vítěz jí na operativní leasing dodá na dobu pěti let celkem 35–60 elektrických lehkých dodávek.

Všechno samozřejmě nemusí být tak růžové, jak to na první pohled vypadá. V reportáži německé veřejnoprávní televize ZDF si pošťáci, kteří jezdí s auty StreetScooter, stěžují, že vůz neujede ve skutečnosti tolik, kolik by měl, a že v zimě se kabina nevytopí tak dobře jako u běžného auta. Navíc reportáž zdůrazňuje, že vývoj a výrobu vozu podpořily granty německého ministerstva životního prostředí. To ale mnozí chápou jako nutnou podmínku, bez níž by k rozvoji nové technologie nedošlo.

Projekt StreetScooter ostatně nedal vzniknout pouze stejnojmenným poštovním vozidlům. Když Deutsche Post firmu StreetScooter kupovala, část původních vývojářů se odtrhla a rozvíjela dál původní plán, na kterém StreetScooter vyrostl – malé městské osobní vozidlo. Vznikla tak firma e.GO Mobile AG, která chce v polovině příštího roku uvést na trh malé elektroauto e.GO Life.

Žlutý vůz s logem německé pošty je každopádně symbolem neschopnosti mnoha zavedených výrobců přijít s moderním, cenově výhodným užitkovým autem pro rozvoz zboží a pro různé další služby ve městech – vozem, který by nezatěžoval vzduch emisemi, pomáhal snížit produkci skleníkových plynů a byl odpovědí na snahu řady měst od Dillí po Paříž zakázat vjezd některých typů dieselových aut. Začíná se tedy to nejdůležitější na poli elektromobilů odehrávat ve startupech, na univerzitách a v nových dravých firmách typu Tesla namísto zavedených automobilek?

Prostor pro změnu
Založit před nástupem současné éry elektrických vozů novou automobilku bylo takřka nemyslitelné. Neexistoval investor, který by byl ochoten něco takového financovat. Chuť k podobným dobrodružstvím ještě klesla po finanční krizi let 2008–2010, kdy zkrachovala největší americká automobilka GM a peníze amerických daňových poplatníků potom kromě ní zachraňovaly také Chrysler a Ford. Pomáhala tehdy i švédská vláda, která nalévala peníze do svých automobilek Volvo a Saab. Nakonec ani šrotovné, v různých obdobích zaváděné v Německu, Francii, Británii i USA, nebylo vlastně nic jiného než vládní pomoc výrobcům v potížích. 

Noví výrobci se začali objevovat až s nástupem moderní elektromobility. Nejúspěšnější je právě Tesla, otevřel se ale prostor i pro malé projekty jako StreetScooter. Cestu na výsluní jim usnadnila skutečnost, že velké automobilky elektromobilitu dlouhá léta podceňovaly a neinvestovaly do vývoje. Výjimku tvoří Renault, Nissan a Mitsubishi, které jsou teď spolu s Teslou v elektromobilitě na špici.

Ostatní výrobci je dohánějí a nijak se svou ztrátou netají – přiznali ji třeba zástupci Audi a Porsche. Mimo jiné i díky následkům aféry Dieselgate se probudili také ve Volkswagenu; uznali, že elektřina je asi opravdu klíčem k budoucnosti, a rozhodli se celou firmu od základu proměnit. Do roku 2030 chce koncern VW přivést na trh 300 nových modelů aut na baterky. Obchod s německou poštou, jež mezitím začala spolupracovat s Fordem, to už nezachrání, podobných příležitostí však bude určitě ještě řada.

Autor je šéfredaktor serveru Hybrid.cz.