Firmám chybí 200 tisíc lidí. Vláda situaci nezvládá řešit, potřebujeme ekonomické migranty, říká předseda Svazu průmyslu

Svaz průmyslu na svém tradičním brněnském sněmu vystavil hodnocení čtyřletému působení vlády premiéra Bohuslava Sobotky. Ani v době ekonomického růstu ale nebyli zástupci velkých tuzemských firem příliš pozitivní.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka nejvíc firmy trápí nedostatek zaměstnanců. "Ta situace je tragická," řekl na sněmu. V současné době podle něj firmám chybí 200 tisíc lidí.

Sněm se koná na 59. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, zúčastnil se ho i premiér Sobotka, ministr průmyslu Jiří Havlíček, ministr financí Ivan Pilný a další členové vlády.

Tématem veletrhu je mimo jiné i robotizace výroby.

"Robotizace může problém nedostatku lidí vyřešit, nicméně nepřijde přes noc," říká viceprezident svazu a člen vedení oceláren ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj. "Pokud se díváme na dnešní demografický výpadek, tak by mohla pomoci za pět až sedm let," dodává.

Podle Hanáka vláda dostatečně neumožňuje "dovoz" pracovní síly ze zahraničí. "Je potřeba přivést ekonomické imigranty ze spřízněných zemí, jako je Ukrajina, Bělorusko, možná Kazachstán a další. Naopak musím pochválit ministra spravedlnosti. To, že pracuje 60 procent vězňů, je opravdu dobrá zpráva," říká Hanák.

Věcí, které se šéfovi svazu nelíbily, bylo víc. Patří sem špatná dopravní infrastruktura a to, že za čtyři roky vzniklo jen 34 kilometrů dálnic, chybí také zákon o liniových stavbách a je podle něj velmi nízká úroveň digitalizace státní správy.

Zástupci svazu naopak vládu pochválili za zavedení EET, povinné maturity z matematiky nebo podporu výstavby dalšího jaderného bloku v Dukovanech.

V článku jsme mylně uvedli, že dle pana Hanáka chybí na 290 tisíc zaměstnanců. Ve skutečnosti řekl, že jde o 200 tisíc, což koresponduje i se statistikami Úřadu práce. Za mylné tvrzení v titulku, perexu i textu se omlouváme.

NÁZORY ČTENÁŘŮ

Má poznámka se týká optiky vnímání a odlišení kalendářního a biologického věku. Všichni se soustředí na datum narození, přitom se opakovaně setkáváme s mladými starými, neschopnými opustit myšlenku a opakovat stejné a nefunkční vzorce chování, a v manažerských rolích. Na druhé straně dnes existuje více anti- a reverse agingových přístupů, které mohou současné problémy velmi účinně řešit navrácením padesátníků a starších lidí do výkonu, byť by jen částečnými úvazky.

Mgr. Roman Bašta