Předloňská dohoda západních mocností s Íránem o zásadním omezení jeho jaderných ambicí výměnou za zrušení hospodářských sankcí je špatná. To proto, že je postavena nikoli na tvrdých podmínkách, nýbrž na zbožném přání. Až dohoda po dekádě vyprší, bude režim výbojných, terorismus sponzorujících ajatolláhů už natolik ekonomicky propojený se světem, že prý ustoupí od svých zlých vizí ohledně ovládnutí Blízkého východu a zničení Izraele.

Od počátku mnozí říkali, že to je bláhové, ba infantilní. Zejména Izraelci proti dohodě silně brojili, jakož i američtí republikáni včetně Donalda Trumpa. Jenže vláda Baracka Obamy spolu s Německem, Francií a Británií usoudila, že lepší něco než nic. Tedy než nechat šíitský Írán, aby během pár let zkonstruoval jadernou bombu, což by samozřejmě mnozí nesli, cynicky řečeno, se značnou nelibostí − nejen Izraelci, ale i sunnitské státy v čele se Saúdskou Arábií a Egyptem. Bylo na spadnutí, že Saúdové také rozjedou jaderný program.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se