Těžba lithia na Cínovci se stala jedním z důležitých témat nedávných voleb. Odborný problém se stal politikou, ke které se vyjádřily všechny politické strany. Některé už z jeho výnosů začaly splácet státní dluh nebo zvyšovat důchody. Jiné chtěly hlavně zabránit "cizákům", aby Čechům ukradli jejich bílé zlato, jak se někdy tento kov využívaný pro elektromobilitu a zelenou energetiku nazývá.
Faktem je, že se v Česku nachází jedny z největších zásob lithia v Evropě. Průzkumnou licenci drží firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals. Jak je to s lithiem doopravdy? Má smysl ho těžit? Kde může být problém?
Čtenáři se ptali geologa Jaromíra Starého z České geologické služby:
Online rozhovor
1. Zpracovani rudy na ciste lithium predpoklada pristup kzarizeni k prepracovani rudy na ciste lithium. Pokud by takovy zavod byl vybudovan v CR, dejte nam, prosim, odhad rozsahu takove investice.
2. Jsou existujici zavody s kapacitou na preprocavani nasi rudy?
3. Je ekonomicky vyhodne takove pripadne existujici zavody vyuzit?
4. Jake by byly naklady na vybudovani vhodneho zavodu v CR, a jaka jsou rizika pripadneho vyvoje v bateriich, ktere by vyuzivaly mene lithia?:
1. Rozsah takové investice neznám - můj odhad je ve vyšších stovkách mil. Kč, možní první mld.
2. naše ruda (greisenová s cinvalditem) se v průmyslovém měřítku ve světě dosud nezpracovává
3. ?
4. ?
Dobrý den,
1) Má nějaká státní firma technologie na výrobu čistého lithia z výtěžené rudy a kolik případně stojí její pořízení?
2) Je obvykle od nás na západ aby státní firma těžila surovinu podobného charakteru?
1) technologie existují - v případě českého lithia (rudy) se spíše jedná o ekonomickou otázku....ceny závisí na mnoha aspektech (např. velikost a kapacita zařízení, způsob úpravy, resp. hutnění atd.)
2) příliš obvyklé to není - většinou se jedná o soukromé subjekty v rámci podnikatelského záměru
Jaké jsou ekologické dopady těžby a jak se kompenzují?
To ještě nikdo pořádně neví - vlastní těžba i úprava rudy bude mít poměrně malý dopad - těžba bude hlubinná a úprava rudy fyzikální. Pokud bude většina hlušiny ukládána zpět pod zem a většina provozů bude pod zemí, tak se dopad na krajinu minimalizuje (příkladem může být rakouské ložisko W rud Mittersill)
Proč se stanovuje poplatek z těžby předem a od stolu v kanceláři? Proč se prostě nevysoutěží nejvýhodnější nabídka?
To je otázka na politiky:-) Jinak jsou dvě pojetí poplatků - poměrný (mění se v průběhu času spolu se změnami cen) a fixní (což je současný CZ případ a ten na změny cen nereaguje).
Dobry den,
Co je pravdy na tvrzeni z medii:
"Stát kvůli nízkým těžebním poplatkům získá jen 0,66 procenta tržní ceny lithia, varuje ekologická organizace Greenpeace. Je to kvůli vládnímu nařízení z loňského roku, podle kterého se úhrada stanovuje z čistého kovu, nikoliv ze sloučeniny uhličitanu lithného, jež se běžně obchoduje na světových trzích. Na dnešní tiskové konferenci to řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace Jan Rovenský."
Jake jsou nynejsi poplatky pro stat napriklad z uhli?
Je to možné… Ceny lithia jsou většinou neveřejné a v současnosti se u dlouhodobých kontraktů pohybují mezi 10 a 14 tis. USD / 1 t LC (lithium karbonát), tj. 220 až 308 tis. Kč. LC obsahuje 18,8 % Li, takže cena 1 t kovu by se pohybovala kolem 1,17 až 1,64 mil. Kč a z toho 4 % jsou cca 46 až 65 tis. Kč a současná výše poplatku je 10 692 Kč / 1t Li. Je to způsobeno tím, že v době stanovování poplatku, který je fixní (na rozdíl od poměrné částky, která se platila před zavedením toho nařízení vlády (2016), nereaguje na změnu ceny), byla průměrná cena LC skutečně zhruba 2 až 3x nižší.
Poplatek za černé uhlí 9,90 Kč za tunu, poplatek za hnědé uhlí dobývané povrchově (hlubinně, kde je 3,88 Kč/t, se už v ČR netěží) je 1,18 Kč za 1 GJ.
Dobrý den, jakým způsobem se uvažuje těžba lithia na cínovci? Bude se jednat o vybudovýní hlubinné jámy se štolami, odkud se bude pomocí těžních strojů vyvážet na povrch? Z jaké hloubky se bude těžit a jaké další nerosty lze využít při těžbě lithia? Kam se plánuje vývážet vytěženou hlušinu? Děkuji
Lithium na Cínovci by mělo být těženo hlubinně do hloubek cca 150 a 250 m. EMH počítá s vybudováním svážné (šikmá štola) z jižní strany ložiska. Počítá se i s využitím stávajících důlních děl – štol, které jsou většinou zatopené a jam, které jsou zlikvidované. Pokud nebude úpravna rudy (drcení a fyzikální úpravnická linka) pod zemí, musí se vytěžená ruda dopravit na povrch. Hlušina a odpad po úpravě se může využít k zakládce vytěžených prostor, takže by se minimalizovalo množství těžebního odpadu na povrchu. Spolu s lithium se předpokládá využití cínu a wolframu; v procesu hutnění Li koncentrátu pak navíc získání sloučenin draslíku.
V Austrálii se o těžbě lithia mluví jako o nové ropě. Je to odpovídající přirovnání?
Jako každé přirovnání trochu pokulhává…:-). Ale míněno je tím i to, že v případě Li se předpokládá i jeho využití (a velký růst poptávky) v energetice při výrobě velkokapacitních Li-ion akumulátorů pro ukládání přebytků elektrické energie (především z obnovitelných zdrojů).
Dobrý den, zajímamá mne - Jaké jsou ověřené průmyslové technologie pro získání Lithia z Cinvalditu a kde jsou provozovány? Minerál obsahuje malé procento tohoto kovu. Existuje někde na světě průmyslové (co do kapacity srovnatelné) zpracování, kde by šlo porovnat ekonomiku tohoto procesu? Nebo se jedná o vývoj nové technologie? Děkuji. Aleš Grof
V průmyslovém měřítku se lithium z cinvalditu dosud nikde nezískává. Kolegové z VŠCHT (např. Vu Nguyen Hong) laboratorně postup získávání LC i kovu již úspěšně odzkoušeli, ale až poloprovozní zkoušky (kde se pracuje řádově s stovkami tun suroviny) ukážou, jestli je technologie v praxi především ekonomicky použitelná....
Jak si mám vlastně představit ložisko lithia? Většinou slyším, že se nachází ve spojení s cínem nebo mědí. Znamená to, že kde jsou tyhle kovy, tam je i lithium?
Ložiska lithia se dělí na několik hlavních typů, z nichž v současnosti (každý se podílí na těžbě asi polovinou) nejvýznamnější jsou dva - první pegmatity (pevné horniny, které se těží hornicky - tedy povrchově nebo hlubinně, většinou obsahují i doprovodné suroviny - např. tantal, cín, ale i další kovy např. niob, prvky vzácných zemin, zirkonium a obsahy Li jsou v rudě relativně vysoké - 0,5-1,5 % Li). Druhé kontinentální solanky (roztoky se solemi Li, ale i draslíku, sodíku, bromu a dalších prvků) v aridních vysokohorských oblastech, mají nižší obsahy 0,01-0,1 % Li, ale těží se levně čerpáním roztoků z vrtů a jejich odpařováním na povrchu). Pak jsou dosud nevyužívaná perspektivní sedimentární ložiska a v horizontu vzdálenější budoucnosti snad i ložiska geotermálních solanek a solanek ropných polí. V případě Cínovce je ložisko Li greisenového (vtroušeného) typu, který se vyznačuje sice poměrně rovnoměrným zrudněním v hornině, avšak nízkou kovnatostí - většinou 0,1-0,3 % Li. Tento typ většinou obsahuje doprovodný Sn, W, ale rubidium a cesium. Neplatí však opačně, že tam kde je např. Sn, Cu, W, REE, Ta a další, musí být nutně i Li.
Kolik v Česku máme lithia? A kde se jinde v Evropě těží? Slyšel jsem o Srbsku. Jsou i jiná naleziště?
v současnosti je v ČR evidováno cca 1,138 mil. t Li zásob (ve světovém pojetí se jedná z 99,9% o zdroje), z toho 99 % na Cínovci. V Evropě se zatím malé množství Li rudy těží jen Portugalsku, kde se vyprodukovaný koncentrát používá přímo v keramickém průmyslu jako nerudní surovina. Největší (také dosud nevyužívané) ložisky spolu s Cínovcem je ložisko Jadar v Srbsku. Zásoby kovu na tomto ložisku jsou srovnatelné s Cínovcem, ale kovnatost je zhruba 4 x vyšší. Navíc je zde jako doprovodná surovina bór (minerál jadarit je borosilikát lithia).
Dobrý den pane Starý,
jak je vlastně naše ložisko lithia výhodné? Je koncentrace lithia v něm špičková vzhledem k jiným ložiskům a tudíž snadno a ekonomicky těžitelná nebo je ta koncentrace malá a těžba pak bude ekonomicky a ekologicky náročná? Nebo jsou jiné problémy snižující kvalita ložiska, třeba neobvyklé složení rudy a hlušiny kolem ložiska?
Jedná se velké ložisko chudých komplexních (kromě Li obsahují i menší množství Sn a W) rud s relativně jednoduchou upravitelností, ale ne zcela dořešeným (především ekonomicky) zpracováním koncentrátu na prodejní produkt
Těžba lithia bylo velké předvolební téma, zajímal by mě názor odborníka na celou situaci. Jaký postup byste doporučil vládě v případě hlubinné těžby lithia v ČR, s ohledem na nejčastěji zmiňovaný problém, aby z lithia co nejvíce profitovali společnosti v ČR a státní rozpočet. Děkuji za odpověď
Dobrý den, domníváte se, že by český stát měl těžit Li z těžko dostupné horniny s nízkou kovnatostí nebo se min. spolupodílet na jeho (vysoce energeticky náročném a drahém) zpracování, když zejména v Jižní Americe a Austrálii vyrůstají významné kapacity s potenciálem pokrýt světovou poptávku po Li? Není lepší přenechat značné podnikatelské riziko těžby soukromému subjektu? Většina světových producentů Li má a bude mít navíc výrazně nižší náklady než tomu bude v případě Cínovce... Děkuji.
víceméně jste si položil otázky sám a i na ně odpověděl....:-)
Dobrý den.
Je 6 % opravdu takové terno, když se neuvažují ani ztráty ve výrobě, v těžbě, a nakonec ani v konečném užití za nejvyšší cenu?
Určitě nebude možné využití všech aspektů až do konečné fáze finálního produktu mít na 100 %.
Už teď se šušká, sice ne o tak výhodném efektivním využití náhrady za lithium.
Jde o menší výkonnost, ale za vynaloženou pořizovací cenu násobně nižší. Tuším, že jde o sodík.
Nebo náhradou za uhlík v anodách, použitím křemíku, by cena lithia též klesla s poptávkou.
nevím o jakých 6 % píšete...přiznám se, že nějak příliš otázce nerozumím, promińte....
Dobrý den, 1) Pokud by povolení k těžbě nezískala společnost EMH, jaký by byl časový posun pro zahájení těžby případnou jinou firmou? 2) V jaké výši odhadujete riziko, že se těžba na Cínovci ekonomicky nevyplatí? Díky LK
Přeji pěkný den,
1. Jak často se mohou měnit těžební poplatky?
2. V minulosti bylo na Cínovci hodně dolů na cín a v jejich odvalech se bude pravděpodobně také nacházet lithium, nebo již bylo vytěženo?
3. Jaké další nerosty je možné ekonomicky vytěžit?
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda vidíte těžbu lithia na Cínovci jako rentabilní, to jest, že je skutečně reálné vytěžit cca 20 tisíc tun karbonátu lithia za rok? Děkuji za Vaši reakci.
těžko říci - vyrobit 20 kt LC ročně předpokládá vytěžit nejméně 1,5 až 1,8 mil. t rudy a to se mi zdá na hlubinný důl skutečně hodně.....
Přeji pěkný den,
Jaká jsou ekologická rizika při těžbě a při samotném zpracování horniny obsahující lithium?
Jaká technologie umí "dostat" z 1 tuny vytěžené horniny 6-10 g lithia?
Prosím připomeňte čtenářům, jaký je propastný rozdíl ve výtěžnosti mezi lomovým a hlubinným dobýváním, a případě o efektivitě samotné úpravy. Děkuji
rozdíl nemusí být propastný, ale povrchově teoreticky vytěžíte 100 % rudy (prakticky kolem 80 %) a hlubinně 50 až 60 %, někdy i více - závisí to na dobývací metodě....na úpravu nemá způsob těžby zásadní vliv....
Dobry den, pane Stary. Pokud byste vy byl zastupcem statu ve vyjednavani o tezbe lithia, jake otazky byste (si) polozil, abyste na zaklade nich rozhodl o nejlepsi volbe pro stat? Dekuji za odpoved.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
