Čína je největším vývozcem potravin, oceli a cementu zároveň. Právě tahle kombinace vede podle serveru The Economist k tomu, že znečištění půdy je zásadním a současně zanedbaným problémem v zemi.

Podle vládního výzkumu z roku 2014 obsahuje téměř pětina zemědělské půdy v Číně ledek, arzenik nebo kadmium. Podle oficiálních dokumentů by na 35 tisících čtverečních kilometrech nemělo být kvůli znečištění vůbec povolené zemědělství.

Profesor Jung-ning Wu, který působí mimo jiné v čínském Národním centru pro potraviny, Hospodářským novinám řekl, že za znečištění může především industrializace. Čínské potraviny jsou podle něj bezpečné. Tvrdí, že Číňané ve znečištěných oblastech plodiny nepěstují.

Přesto letos v provincii Chu-nan, která produkuje nejvíc rýže v zemi, naměřila místní kancelář pro ochranu životního prostředí v rostlinách o polovinu více těžkého kovu kadmia, než povolují čínské normy. Prvek způsobuje onemocnění kostí a v některých případech rakovinu.

V provincii Ťiang-su zase organizace Greenpeace objevila v půdě jednoho z parků 226 různých chemikálií. Tři čtvrtiny z nich nepodléhají čínským chemickým regulacím, tři jsou nelegální a dalších 16 jistě nebo pravděpodobně způsobuje rakovinu.

Wu přesto tvrdí, že Čína dbá na bezpečnost potravin. "Rizikovost produktů vyhodnocujeme podle norem, které se blíží těm světovým. Pokud potraviny nevedou k otravě či dlouhodobým následkům, jsou dost dobré, aby je lidé mohli jíst," myslí si profesor. Dodává však, že o kvalitu jídla se Čína starat nemůže. Nedokáže totiž uživit ani pětinu svých obyvatel.

Pomáhá si tak třeba pěstováním geneticky modifikované sóji nebo kokosové palmy. Naopak biopotraviny jsou pro nejlidnatější zemi světa luxusem, který si nemůže dovolit.

"Biopotraviny jsou neefektivní. Z půdy potřebujeme získat vysoké výnosy. Soběstační jsme jen v pěstování rýže a vepřového masa. Z Evropy dovážíme například olivový olej, další potraviny z Austrálie či Ameriky," popisuje Wu.

Čínští zemědělci využijí na jeden hektar dvakrát vyšší množství pesticidů, než je světový průměr. Podle Wua ale chemické prostředky v takové míře bezpečnosti potravin neškodí. Profesor dokonce tvrdí, že některé čínské potraviny jsou stejně kvalitní jako ty evropské.

"Jako všude jinde záleží na tom, co si zákazník přeje koupit. Máme potraviny nejlepší i průměrné kvality. V obchodech jsou i ty nejlevnější potraviny, u kterých je kvalita nižší," říká Wu.

Podle vědce jsou dnes čínské potraviny bezpečnější než před 10 lety. O jejich kvalitu se začínají zajímat běžní Číňané. Wu navíc očekává, že kvůli převaze průmyslu nad zemědělstvím bude Čína dovážet v budoucnu čím dál víc potravin.