EET ztížila restauracím a hospodám podvody. Majitelé přiznávají více tržeb, náklady přenesli na zákazníky vyššími cenami

Kdo stále ještě tvrdí, že elektronická evidence tržeb (EET) uškodila českému pohostinství, nemusí nutně věřit Andreji Babišovi a ministerstvu financí, kteří projekt prosazovali a hájí. Stačí se podívat pozorně na data zveřejňovaná letos Českým statistickým úřadem.

Lze z nich vyvodit tyto závěry: vykazované příjmy a odvody za zaměstnance vzrostly, protože tam, kde dosud hostinští a provozovatelé restaurací podváděli, museli vyložit karty na stůl. A náklady na nový elektronický systém přenesli na zákazníky vyššími cenami. Také ministerstvo financí v pátek oznámilo, že po roce fungování systém ukázal výhody pro “narovnání podnikatelského prostředí” a výběr daní.

Efekt EET se odrazil hned v několika statistikách, ale nejvíce byl patrný v tržbách v pohostinství. Ty zaznamenaly od počátku letošního roku výrazný skok. Ve druhém čtvrtletí (nejnovější údaj) stouply tržby v běžných cenách o téměř 24 procent, v prvním dokonce o 26 procent. To jsou meziroční navýšení za poslední dvě desítky let nevídaná.

Podle ekonomů i ministerstva financí jde část zlepšení nepochybně na vrub hospodářskému růstu, který v Česku vykazuje jedno z nejvyšších temp v Evropské unii. Lidé mají práci, vydělávají více a mohou si dovolit v restauracích a hospodách také více utrácet. To ale nevysvětluje náhlé změny, které hlásí statistici.

"Skokový růst tržeb v pohostinství nelze vysvětlit pouze vývojem ekonomiky, zaměstnanosti a mezd," řekl HN hlavní ekonom české pobočky poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Pravděpodobnější tedy je tvrzení nejen ministerstva financí, ale i nezávislých ekonomů, že nová povinnost zkomplikovala v hospodách a restauracích podvádění a umělé snižování tržeb. Podle lidí z branže se tím také omezily například černé fondy pro číšníky, kuchaře či pomocníky v kuchyni, kteří pracovali za minimální mzdu a další peníze dostávali na ruku. Tomu by napovídal i nenadálý růst ve statistice platů: V ubytování, stravování a pohostinství došlo v letošním prvním pololetí k meziročnímu navýšení průměrné mzdy o 13,7 procenta, což je nejvyšší nárůst ze všech odvětví napříč českou ekonomikou.

Také počet zaměstnanců v pohostinství vzrostl podle dat ČSÚ na 89 tisíc, což znamená, že v tomto oboru náhle pracuje nejvíce lidí za poslední roky.

Podobně jako Marek vidí dopad elektronické evidence i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Zavedení EET v pohostinství znamená podle Jáče, že je vykazován "úplnější" vývoj tržeb, a tím pádem je pak i "obrázek vývoje mezd v tomto odvětví úplnější".

EET a efekt konjunktury

Ekonomové ale upozorňují, že vedle vlivu elektronické evidence se projevily i efekty další, například tlak na růst mezd kvůli obecnému nedostatku pracovníků v ekonomice či zvýšení minimální mzdy. Vliv mohlo mít i takzvané kontrolní hlášení DPH, které bylo zavedeno v lednu 2016. Byznysu také pomohlo snížení DPH u stravovacích služeb na 15 procent z 21 procent v době zavedení opatření.

"Dojít k nějakému jedinému číslu, na jehož interpretaci by se všichni shodli, asi není možné, ale EET vede k tomu, že jsou realističtěji přiznávány tržby v tom kterém odvětví, má to dopad i na vykazování mzdových nákladů a vše společně vede z pohledu veřejných financí k vyššímu výběru daní," soudí Jáč.

Podle Marka z Deloittu nová povinnost zvýšila restauracím náklady, což pro některé menší mohlo znamenat i ztráty či konec činnosti. "Je však patrné, že většina promítla zvýšené náklady do cen. V době rychle rostoucí ekonomiky si to mohly dovolit. Zkrátka, náklady na EET nesou především zákazníci," upozornil ekonom.

Bezbolestně zdražit

To potvrzuje i spolumajitel pivnice v centru Prahy, který s HN mluvil pod podmínkou anonymity. Protože podnik už využíval relativně sofistikovaný účetní systém s elektronickými pokladnami, znamenala nová povinnost jen "nepatrnou investici do aktualizace softwaru v řádu nižších jednotek tisíc korun".

"Jakkoli z principu nemohu EET úplně fandit, tak z byznysového pohledu bylo pro nás zavedení evidence jednoznačným přínosem. Bez ohledu na EET jsme měli vše nastavené čistě, přiznávali jsme tržby, měli jsme nahlášené všechny zaměstnance, takže v tomto směru pro nás žádná změna," vysvětluje podnikatel. Podnik naopak ušetřil peníze díky snížení DPH na stravovací služby. "Nepřímý efekt také byl v tom, že to obecně pomohlo hospodám zdražit, a to relativně bezbolestně. Jindy by lidé brblali asi víc, ale tentokrát to kvůli EET přijali. I my jsme se s tím trochu svezli a šli s některými cenami o maličko výš," říká.

Růst cen potvrzují oficiální statistiky inflace. Poslední - říjnová - data z ČSU ukazují, že ceny ve stravovacích službách jsou o 7,2 procenta vyšší než před rokem.

Povinnost připojit pokladny k elektronickému systému ministerstva financí a odesílat průběžně údaje o přijatých platbách začala platit loni 1. prosince. Nejprve se týkala asi 40 tisíc provozovatelů restaurací a hotelů. Letos v březnu se v druhé vlně do systému musely zapojit i prodejny a e-shopy. V současnosti se EET týká asi 126 tisíc plátců daní.

Kritici EET argumentovali, že dopad opatření na výběr daní je sporný a že jde o nepřiměřený zásah do svobody podnikání, který zatíží hlavně malé podnikatele. Odpor k elektronické evidenci ze strany některých podnikatelů má také kořeny v administrativní a daňové zátěži a byrokracii, která je podle podnikatelů a ekonomů v Česku neúměrná. Například podle dat OECD je Česko jednou ze zemí s nejvyšším zdaněním práce v Evropě. Problém je také v tom, že větší průhlednost díky elektronické evidenci prosadil exministr financí Andrej Babiš, který byl kritizován médii a opozicí za to, že použil kličku v zákoně při nákupu dluhopisů bez daně. Babiše navíc policie obvinila z podvodu s dotacemi na Farmu Čapí hnízdo.

Dopady opatření v pátek pro novináře shrnuli také stávající ministr financí Ivan Pilný a náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová, která byla navržena na Pilného nástupkyni ve vznikající vládě Andreje Babiše.

Ministr Pilný: Mýty se nepotvrdily

Pilný řekl, že po roce fungování systém prokázal “jednoznačné pozitivní výhody pro narovnání podnikatelského prostředí” a lepší výběr daní. Podle ministra se nepotvrdilo “několik mýtů,” které se v minulosti kolem EET objevily: “Nepotvrdilo se, že se objeví Velký Bratr, který bude sledovat vaše nákupy nebo co si dáte k obědu. Nepotvrdilo se, že data, která ministerstvo shromáždí, budou zneužíváná v konkurenčním boji. Nepotvrdilo se, že se bude hroutit internet a že evidence zkolabuje. Nepotvrdilo se, že EET bude likvidovat drobné živnostníky, zejména v pohostinství,” řekl ministr financí na tiskové konferenci.

Podle ministerských dat dokonce k pátečnímu dni stoupl počet daňových subjektů v oblasti ubytování a pohostinství o 959, tedy asi o 2,4 procenta z odhadovaných asi 40 tisíc při zavedení EET. Celkem 1506 daňových plátců skončilo, ale větší počet se jich nově registroval. Čistý nárůst plátců daně podle Pilného ukazuje, že obavy z hromadného zavírání venkovských hospod a provozoven byly "mýtus".

Jen na DPH podle odhadů ministerstva přinesla EET od ledna do konce listopadu do rozpočtu navíc 4,1 miliardy korun a za celý rok to může být zhruba pět miliard korun.

Náměstkyně Schillerová také řekla, že podle průzkumu, který si ministerstvo nechalo udělat u agentury STEM, roste podpora veřejnosti elektronické evidenci. Podle těchto dat opatření hodnotilo jako pozitivní 64 procent veřejnosti v listopadu hodnotilo jako pozitivní - v porovnání s 60 procenty v květnu a 63 procenty před rokem. Téměř třípětinová většina občanů si myslí. že EET přispívá ke zlepšení podnikatelského prostředí. Průzkumu se zúčastnilo 1059 respondentů.

Představitelé ministerstva také řekli, že plánují v lednu vládě předložit další výjimky z EET. Týkat se mají tržeb telefonních operátorů z předplacených služeb a karet, tržeb z obchodní letecké přepravy a tržeb z vybraných hazardních her.

Podle ministerstva financí od loňského prosince do letošního října zrušilo v oblasti ubytování a pohostinství podnikání 1506 subjektů, nově se registrovalo 2465 subjektů.

Úřady za rok fungování EET provedly 76 761 kontrol a uložily 4000 pokut za 38,4 milionu korun. Nejvyšší udělená pokuta činila 260 000 korun, nad 100 000 korun správa uložila pokutu čtyřem firmám. Finanční správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET 11 provozoven. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost. Nejčastějším prohřeškem bylo nevystavování účtenky, nebo neposílání údajů do systému.

Náklady na zavedení EET podle dřívějších údajů finanční správy letos mají činit zhruba 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Třetí a čtvrtá vlna EET - od instalatérů po kartářky

Třetí vlna EET začne příští rok v březnu a bude se týkat stánkového prodeje občerstvení - například zmrzliny nebo párků v rohlíku, či farmářských trhů. Dotkne se také služeb účetních, advokátů či lékařů a veterinářů. Od června 2018 se pak v závěrečné fázi zapojí řemeslníci, včetně malířů, elektrikářů a pokrývačů, až po kartářky a maséry. Zapojí se i zbylé služby a výrobci. V obou vlnách má jít zhruba o 200 tisíc podnikatelů.

Dosavadní zkušenost z provozu EET ale také přináší změny v reakci na problémy, na které tvůrci systému nepomysleli při jeho navrhování. Ministr Pilný a jeho náměstkyně Schillerová řekli, že v lednu vládě předloží ještě tři návrhy na výjimky z povinnosti elektronicky evidovat tržby.

Z povinnosti budou vyňaty předplacené služby telefonních operátorů a některé obchodní tržby v letecké přepravě, například prodej letenek v zahraničí. Výjimku budou mít také vybrané hazardní hry, protože zde příjmy už reguluje nový zákon.

Na začátku listopadu vláda schválila výjimku pro předvánoční prodejce kaprů a pro nevidomé či hluchoslepé podnikatele.