Růst cen v listopadu zpomalil, inflace je v Česku podle ekonomů již za svým vrcholem a trend se obrací

Zatímco v říjnu bylo tempo růstu cen v Česku nejvyšší za více než pět let, listopad přinesl zpomalení zdražování. Meziroční míra inflace dosáhla 2,6 procenta a byla tak o 0,3 procentního bodu nižší než v říjnu. Analytici oslovení v anketě HN očekávali, že spotřebitelské ceny porostou o 2,7 procenta. Podle ekonomů jde o obrat v trendu. "Inflace podle naší prognózy dosáhla svého vrcholu v říjnu a v následujících měsících bude zvolňovat," uvedla ekonomka Komerční banky Monika Junicke. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta.

Důvodem zpomalení meziročního růstu cenové hladiny je především ustálení cen potravin, zelenina dokonce ve srovnání s loňským listopadem zlevnila o 2,3 procenta. Roli sehrála i vyšší srovnávací základna minulého roku. Loni v listopadu totiž meziroční míra inflace vlivem zavádění elektronické evidence tržeb poprvé po téměř třech letech překonala jedno procento a dostala se na 1,5 procenta.

I přes zmírnění jejich zdražování však potraviny i nadále zůstávají tahounem růstu cen v Česku. Například vejce v listopadu meziročně podražila o 60 procent. Také cena másla je stále o třetinu vyšší než ve stejnou dobu loni.

Údaje o růstu cenové hladiny jsou klíčové mimo jiné pro centrální banku. Jejím cílem je dvouprocentní inflace, a podle tohoto kritéria upravuje také svoji měnovou politiku. S tím, jak inflace tuto hranici letos překonala a bylo jasné, že se nad ní také udrží, ČNB v srpnu přistoupila poprvé po téměř deseti letech ke zvýšení základní úrokové sazby. Chtěla tak přimět domácnosti i firmy více spořit a méně utrácet. Na začátku listopadu posunuli centrální bankéři sazby ještě výš a podle ekonomů v tom budou dál pokračovat.

"Listopadová inflace z pohledu ČNB příliš nového nepřinesla. Centrální banka bude svou měnovou politiku dále zpřísňovat a k dalšímu zvýšení sazeb přistoupí buď v prosinci, nebo začátkem února. Preference bankovní rady pro konkrétní načasování však nejsou zcela jasné," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Také podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška se inflace vyvíjí v souladu s očekáváním ČNB i analytiků. "Z hlediska měnové politiky se zdá být současný cenový vývoj neutrální. Její zpřísňování je na místě, nevyžaduje ale urgentní kroky. Prosincové měnové jednání ČNB bude napínavé, změnu sazeb ale spíše nepřinese," uvedl Sobíšek.

Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče centrální bankéři s dalším zvýšením sazeb vyčkají až na první zasedání v roce 2018, které se uskuteční na začátku února. Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček naopak připouští, že by k růstu sazeb mohlo dojít už v na prosincovém jednání bankovní rady. Záležet však podle něj bude na kurzu koruny i dalších faktorech. Silnější měna zlevňuje v korunovém vyjádření dovážené zboží a přispívá tak ke zpomalování inflace. Zpevňování měny tak z pohledu centrální banky může částečně nahrazovat efekt růstu úrokových sazeb.

Také v příštím roce by se měla inflace i přes pokračující zvyšování sazeb držet nad dvouprocentním cílem centrální banky. Důvodem je především růst české ekonomiky a s ním spojené zvyšování mezd. Domácnosti tak budou mít více peněz na spotřebu, což umožní firmám a prodejcům zvýšit koncové ceny. "Centrální banka bude spoléhat na utahování měnové politiky prostřednictvím posilování kurzu. Podle našeho názoru však nedostatečné posilování koruny donutí ČNB zvyšovat úrokové sazby častěji, než v současnosti říká její prognóza," uvedl analytik Raiffeisenbank František Táborský. Sazby podle něj do konce roku 2018 vzrostou celkem třikrát vždy s novou čtvrtletní prognózou ČNB v prvních třech čtvrtletích.