Jihokorejská vláda zvažuje zákaz obchodování s kryptoměnami, občané prý příliš riskují

Tažení jihokorejské vlády proti bitcoinu a dalším kryptoměnám nabírá na síle. Tamní ministr spravedlnosti přirovnal obchodování s nimi ke gamblingu a v této souvislosti ve čtvrtek oznámil, že vláda má v plánu úplný zákaz obchodování. Sázky na vývoj kurzů virtuálních měn jsou v asijské zemi velmi populární. Zpráva se tak projevila na ceně bitcoinu - po zveřejnění reagovala poklesem až o více než deset procent a dostala se i pod úroveň 13 tisíc dolarů. I tak je ale cena podstatně výše než na začátku loňského roku, kdy se pohybovala okolo tisíce dolarů.

Synonymum pro hazard

Připravovaný zákon by měl podle informací jihokorejské zpravodajské agentury  SBS vést k úplnému zákazu zprostředkování obchodů s kryptoměnami a k uzavření burz operujících v Jižní Koreji. Těch je přibližně dvanáct, přičemž mezi nejvýznamnější patří Bithumb či Coinone. "Obchodování s virtuálními měnami se stalo synonymem pro spekulaci a hazard. Jedná se o velmi riskantní formu obchodování, která může způsobit občanům vážnou finanční újmu," zdůvodnil chystaný krok ministr spravedlnosti Park Sang-ki.

Podle analytika společnosti BH-Securities Martina Vlčka jsou burzy v Jižní Koreji a také třeba v Japonsku důležitým zdrojem poptávky po virtuálních měnách. "Proto jakékoliv potíže bitcoinu v jedné z těchto zemí jsou pro tuto kryptoměnu velmi nešťastné," uvedl Vlček. Za připomenutí stojí, že díky velkému zájmu jihokorejských investorů se bitcoin dlouhodobě obchoduje na tamních burzách v porovnání s trhy v Evropě či v USA za mnohem vyšší ceny.

Hlavní analytik firmy X-Trade Brokers Jaroslav Brychta, která obchodování s bitcoiny nabízí svým klientům prostřednictvím derivátů, se však domnívá, že dopad na ceny by měl být jen krátkodobý. "Zákaz burz v Jižní Koreji je menší problém než dřívější zákaz burz v Číně, protože se Jihokorejci, na rozdíl od Číňanů, mohou bez větších problémů přesunout na jiné burzy. Například do Japonska," řekl Brychta. "Vzhledem k tomu, jak málo se nakonec bitcoinu dotkl zákaz burz v Číně proto žádné drama nečekám," dodal.

Brychta tak připomenul epizodu z loňského podzimu, kdy čínská vláda postupně uzavřela všechny domácí burzy a postavila obchodování s digitálními měnami mimo zákon. Na cenu bitcoinu to však tehdy mělo negativní dopad jen dočasně a v polovině prosince se vyšplhala skoro až na 20 tisíc dolarů. Následně došlo ke korekci, podle Brychty zejména kvůli vybírání zisků.

Zda Jižní Korea půjde ve stopách Číny ještě není zcela jasné, jelikož případný návrh zákona ještě musí projít parlamentem. Mezitím se navíc už proti návrhu zvedla vlna nevole. Vzápětí po zveřejněná plánu  ministerstva spravedlnosti vznikla petice požadující po prezidentovi země, aby zákazu zabránil. V prvních hodinách jí podepsalo na několik desítek tisíc lidí.

Jinde se kryptoměnám nebrání

Vyjma Číny je postoj jihokorejské vlády vůči virtuálním měnám poměrně výjimečný. Zcela opačný postoj zaujalo loni Japonsko, kde jsou sázky občanů na bitcoin a další měny taktéž velmi oblíbené. To loni uznalo bitcoin jako legální platební metodu a regulacemi ošetřilo fungování burz, což zvýšilo jejich důvěryhodnost pro investory.

Obchodování s kryptoměnami nechávají volný průběh také vlády v Evropě či ve Spojených státech. V USA dokonce v prosinci hned dvě derivátové burzy - CME a CBOE - spustily obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin. A tento týden zaujala zpráva o tom, že se společnost Kodak, někdejší lídr trhu fotografických potřeb, rozhodla vytvořit svou vlastní digitální měnu s názvem KodakCoin. Tou budou autoři dostávat zaplaceno za licence k nahraným fotografiím. Na trhu se má objevit od 31. ledna.

Liberální přístup ke kryptoměnám mají i menší země jako třeba Lucembursko, Singapur či Švýcarsko. Například alpská konfederace je oblíbenou zemí pro takzvané ICO, což je obdoba primárního úpisu akcií (IPO). Namísto akcií se ale investuje do podílů v digitálních měnách.