Česká republika odmítá zavedení dotačního limitu evropských přímých zemědělských dotací po roce 2020 pro velké farmy. Nesouhlasí také se zaváděním snižování platby podle velikosti podniku. Uvádí to materiál ministerstva zemědělství, který schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobný názor měl předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD).
"Podpora by měla být zachována zemědělským podnikům bez ohledu na jejich velikost. ČR je v tomto ohledu specifická, kdy disponuje nejen největší průměrnou výměrou zemědělského podniku (133 hektarů), ale i jednou z největších průměrných výměr ekologického podniku (120 ha)," uvádí materiál. Kdyby byl limit zaveden, dotklo by se to podle materiálu podniků s významnou živočišnou a rostlinnou výrobou, které naplňují i mimoprodukční funkce zemědělství.
Vládou schválený dokument definuje pozici České republiky pro vyjednávání o budoucnosti evropské zemědělské a potravinářské politiky. Stát by například uvítal pokračování dobrovolných plateb na produkci citlivých komodit. V nich si loni čeští zemědělci řekli o 3,3 miliardy korun.
Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který do loňského února vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Agrofert obhospodařuje podle svého webu 103 tisíc hektarů polí.
Na přímých platbách podle plochy zemědělské půdy (tzv. SAPS) si loni zemědělci podle údajů ministerstva řekli o zhruba 12 miliard korun. Celková suma určená na přímé platby byla 21,9 miliardy korun. V rámci plateb na tzv. ozeleňování neboli greening si loni zemědělci řekli o 6,6 miliardy korun.
Další peníze dostávají zemědělci na investiční akce například v evropském zemědělském rozvojovém programu. Zemědělci v současné sedmiletce do roku 2020 mohou čerpat skoro 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek představují evropské zdroje. V něm činí dotační limit 150 milionů korun na projekt, což je kritizováno mimo jiné Asociací soukromého zemědělství České republiky. Takto velké projekty podle ní krajině neprospívají.
Podle Evropské komise by měly mít členské státy po roce 2020 větší prostor při rozhodování o tom, jak konkrétně chtějí dosáhnout cílů společné zemědělské politiky Evropské unie. S konkrétními legislativními návrhy hodlá přijít do léta letošního roku, v návaznosti na jednání o budoucím víceletém finančním rámci.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
