Stát bude moci stavět dálnici na pozemku, který mu nepatří. Novinku, která má urychlit budování dopravních staveb, schválila vláda

Stát možná už v brzké době nebude muset čekat na výsledek odvolání proti vyvlastnění a bude moci začít stavět dálnice a železnice i na pozemku, který mu ještě nepatří. Výrazně se tak urychlí proces výstavby důležitých dopravních staveb. Počítá s tím novela, pod níž je kromě ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) podepsáno dalších šestnáct poslanců ze všech sněmovních stran a kterou ve středu podpořila vláda.

"Nejde o kosmetickou úpravu nebo dočasné řešení, ale o zcela zásadní zjednodušení povolování klíčových dopravních staveb," řekl tiskový mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Návrh změny zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury zavádí institut takzvané předběžné držby. Pokud se dnes stát s majitelem pozemku nedohodne na finanční kompenzaci a pozemek se rozhodne vyvlastnit, musí čekat, než soud spor vyřeší. Předběžná držba, která u vybraných dopravních staveb umožňuje státu stavět ještě před rozhodnutím soudu o odvolání proti vyvlastnění, by mohla celý proces výstavby zrychlit i o několik let.

Odpadly by tak obstrukce některých majitelů pozemků. Příkladem je dvacetiletý spor farmářky Ludmily Havránkové se státem, který zablokoval dostavbu dálnice z Prahy do Hradce Králové.

Na seznamu důležitých staveb jsou všechny současné české dálnice, železniční spojení mezi Prahou a Kladnem, včetně možného napojení Letiště Václava Havla nebo čtyři plánované železnice pro rychlovlaky.

Předběžná držba je již řadu let běžná v Německu, od loňského roku ji používají také na Slovensku. Spouštěčem byly zejména problémy s dostavbou obchvatu Bratislavy. Projekt za téměř dvě miliardy eur brzdili spekulanti s půdou. Na Slovensku nyní zavedení předběžné držby posuzuje na podnět opozičních stran Ústavní soud.

Podle advokáta Jana Labského z právní kanceláře Vilímková Dudák & Partners je český návrh zákona velmi podobný tomu slovenskému. Labský si však myslí, že slovenský zákon majitele pozemku, na který je uvalena předběžná držba, chrání lépe. "Na Slovensku lze na pozemku provádět jen stavební práce, u kterých je možné dotčenou nemovitost navrátit do původního stavu. V české novele se povinnost navrácení do původního stavu týká jen provádění průzkumných prací během přípravy stavby," uvádí Labský.

Slovenský majitel pozemku v předběžné držbě navíc od státu dostává finanční náhradu ve výši obvyklé hodnoty nájmu. V Česku získá kompenzaci pouze majitel pozemku, kterému vznikne škoda tím, že pozemek nemůže nadále používat.

V Německu pro změnu získají majitelé pozemků v předběžné držbě speciální status. Tamní soudy mají například lhůty, během kterých musí jejich spor se státem rozhodnout, a nehrozí tak, že by soudní proces trval řadu let.

Na přípravě novely se podíleli zástupci všech sněmovních stran, takže pod návrhem je podepsán například Zbyněk Stanjura (ODS) společně se Zdeňkem Ondráčkem (KSČM). Je tedy pravděpodobné, že novela ve sněmovně většinovou podporu získá. Dálnice by se tak mohly prodlužovat rychleji už letos na podzim. "Jsme rádi, že si zákonodárci napříč politickým spektrem uvědomují, že pomalý rozvoj klíčové infrastruktury je významnou brzdou české ekonomiky," říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

K novele se ale pravděpodobně objeví řada pozměňovacích návrhů. Poslanci mají rozdílné názory třeba na to, jaké stavby by měly být na seznamu významných dálnic a železnic. Například místopředseda ČSSD Petr Dolínek považuje za zásadní, aby v seznamu byla i trasa pražského metra D, která tam nyní chybí.