V Estonsku už regulaci Uberu vyřešili. Česko se teď hodlá příkladem z Pobaltí inspirovat

Estonsko je první evropskou zemí, která legalizovala alternativní taxislužby, jako je Uber nebo konkurenční Taxify.

Také malému pobaltskému státu se v minulosti nevyhnuly protesty stovek tradičních taxikářů. Těm se stejně jako jejich českým kolegům nelíbilo, že řidiči Uberu na rozdíl od nich jezdí bez povinných taxikářských licencí, nemají taxametry a jejich vozy nejsou speciálně označené. Loni v listopadu ale v zemi začala platit novela zákona, která pravidla pro taxikáře a řidiče Uberu či Taxify sjednotila, což obě strany uvítaly.

Podobná regulace jako v Pobaltí by zhruba do roka mohla začít platit také v Česku.

"Je třeba zrevidovat pravidla, zmírnit regulaci pro tradiční taxislužby. Nemyslím si, že samotná žlutá barva vozu má co dělat s kvalitou služby.  Nemůže ale dál pokračovat situace, kdy klasická taxislužba je silně regulovaná a řidič Uberu nemusí nic," řekl HN již dříve estonský poslanec Kalle Palling, který nová pravidla pro taxislužby v pobaltské zemi pomáhal prosadit.

Estonský řidič, který provádí přepravu lidí v osobním voze, si nyní může vybrat, zda k vyúčtování jízdy zvolí taxametr nebo mobilní aplikaci po vzoru Uberu, díky níž vyjde provoz taxi levněji. Využívání obou modelů navíc může podle svého uvážení střídat.

"Pokud třeba taxikář pracuje čtyři hodiny pro taxi dispečink a pak si chce ještě přivydělat, tak si může sundat maják a jít do sdílení," vysvětluje Palling.

Klasickým taxikářům Estonsko ulehčilo získávání licencí, když třeba odstranilo dříve povinné zkoušky z místopisu. Nově jim i řidičům Uberu pro zisk oprávnění stačí prokázat, že mají čistý trestní rejstřík a v minulosti nespáchali vážnější dopravní přestupek.

Česko se teď hodlá estonským modelem regulace inspirovat. Mluví o něm už loňská vládní analýza sdílené ekonomiky, do níž se Uber řadí. A jasné odkazy na estonská pravidla v sobě nese i širší návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy. Poslanci ještě zmíněný návrh podrobí připomínkám. Přesto zatím obsahuje paragrafy, které by mohly provoz Uberu v Česku ztížit. Materiál navíc vůbec neřeší danění jeho řidičů.

Uber možná čeká povinná úprava jeho aplikace

Stejně jako v Estonsku chce Česko vedle taxametrů povolit i mobilní aplikace, přes něž nyní řidičům Uberu jejich zákazníci platí. Člověk, který si odvoz objedná přes aplikaci, by měl přitom předem znát přesnou částku, jakou za jízdu zaplatí.

Tak ovšem služba UberPop, kterou americká firma v Praze nabízí, nefunguje. Aplikace cestujícímu předem oznámí jen cenové rozpětí, ve kterém se bude konečná částka pohybovat. O přesné ceně pak rozhoduje doba jízdy a počet ujetých kilometrů.

Pro Uber to tedy může znamenat, že by musel v tuzemsku svou aplikaci upravit, aby splňovala nové zákonné požadavky a její řidiči mohli v Praze jezdit i nadále. Zatím není jasné, zda budou Američané ochotní na takovou podmínku přistoupit a nerozhodnou se nakonec ze zdejšího trhu raději stáhnout.

"Ze všech stran cítíme snahu najít takové řešení, abychom v Česku zůstat mohli," říká tuzemská mluvčí Uberu Miroslava Jozová, jejíž firma se prý novely zákona neobává.

Ministerský návrh po řidičích Uberu nově vyžaduje pořízení taxikářských licencí. Pokud přitom úřady zjistí, že některému z nich takové oprávnění chybí, mohou na šest měsíců až tři roky zakázat provoz celé alternativní či klasické taxislužby.

Zmiňovaní Estonci jsou v tomto směru k Uberu jako firmě mnohem benevolentnější. "Z naší strany je to čistě o důvěře, nejsme policejní stát. Proč bych měl říkat platformě, že to musí kontrolovat? Oni vědí, že se to musí kontrolovat, je to napsané v zákoně - řidič musí mít licenci. Tyto věci jsou na řidičích," říká tamní poslanec Palling.

Ať stát získá od Uberu data kvůli daním, navrhují piráti

V Estonsku už se navíc podařilo vyřešit otázku danění řidičů alternativních taxislužeb, kterou zatím současný návrh českého ministerstva dopravy zcela pomíjí. Řidiči Uberu se mnohdy placení daní vyhýbají. Český stát přitom od jejich platformy dosud nemá informace, které by mu pomohly takové lidi identifikovat a zjistit, kolik peněz mu mají přesně odvést.

Ani Estonci se k podobným datům od Uberu zatím nedostali. S firmou ale uzavřeli dohodu, podle níž může řidič z aplikace Uberu informace o svých jízdách posílat přímo do elektronického daňového přiznání. "Ne všichni řidiči samozřejmě svůj příjem daní. Se zjednodušením systému se ale počet daňových přiznání znásobil," uvádí poslanec Palling.

Český Uber říká, že po všech svých řidičích vyžaduje, aby byli registrovanými plátci daně. Přesto řada z nich zřejmě neodvádí třeba DPH, což finanční správa vyžaduje. "Je ale na úřadech, aby řidiče kontrolovaly. Každá naše jízda je elektronicky zaznamenaná, ať už je placená kartou či hotovostí, takže jde o transparentní systém, který lze ověřit," hájí Uber mluvčí Jozová.

Ani poslanec hnutí ANO Patrik Nacher si nemyslí, že by danění řidičů představovalo zásadní problém. Stačí prý, když se bude i nadále řešit podle současných zákonů. Zástupci pirátů ale naopak volají po tom, aby si stát na Uberu vymohl sdílení dat o jeho řidičích, která by berním úředníkům odhalila skutečnou výši jejich příjmů. "Jejich předávání by se ale netýkalo nízkých tržeb a nebyla by v nich data o zákaznících," navrhuje místopředseda strany Jakub Michálek.

Podle něj by navíc měli být od daně osvobozeni lidé, kteří si jízdou pro Uber jen přivydělávají. Platit by měli jen řidiči, kteří si takto vydělají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo 60 tisíc ročně, navrhují piráti.