Spoření v penzijních fondech drží hlavně starší lidé a důchodci. Mladí s ním začínají pozdě

Penzijní fondy do velké míry stojí na starších lidech, zatímco mladších lidí, kteří si tímto způsobem spoří na budoucí důchod, v nich ubývá.

Přitom právě kvůli povzbuzení zájmu mladších ročníků o spoření v důchodových fondech Nečasova vláda před pěti lety systém reformovala – zvýšila maximální státní příspěvek klientům ze 150 na 230 korun a umožnila vznik nových penzijních fondů, které mohou víc investovat do akcií a tím přinášet dlouhodobě vyšší výnosy než původní staré připojištění. Navíc před dvěma lety získali Češi další impulz – možnost vyšších daňových odpisů až do 24 tisíc korun ročně a také pořídit penzijní spoření už i pro své děti.

Přitom experti radí začít se spořením na stáří co nejdříve. "Čím později začnete, tím větší procento příjmu budete muset spořit – není tedy důvod otálet," říká Aleš Tůma, analytik poradenské společnosti Partners. Podle něj má sice mladý člověk jiné priority než důchod, ale aspoň tisícikorunu měsíčně doporučuje začít spořit hned při nástupu do práce. Právě při takovém měsíčním vkladu může klient získat od státu dalších 230 korun. A když si bude ukládat tři tisíce korun měsíčně, může si z příjmů za loňský rok prvně odepsat 24 tisíc korun ze svého daňového základu, namísto dřívějších 12 tisíc. Podle Marcela Homolky, šéfa Penzijní společnosti České pojišťovny, si Češi v průměru spoří 2,5 procenta z měsíčního příjmu, experti této společnosti doporučují pět až deset procent.

Ani poslední změny ve spoření na penzi zatím moc nezabraly. Klienti penzijním fondům nadále ubývají – na konci loňského prosince si v nich spořilo necelých 4,5 milionu Čechů. To je o jedno a půl procenta méně než rok předtím. Několikaletý úbytek klientů tak pokračoval, i když nové fondy hlásí dvouciferný přírůstek klientů. Ovšem pokles u těch starých fondů, do kterých už nelze vstupovat, je výraznější.

A podobně slábne i zájem mladých lidí. Podle statistiky ministerstva financí ke konci loňského roku si do penzijních fondů posílalo peníze přes 800 tisíc lidí do 34 let. To je skoro o 200 tisíc méně než v roce 2011. Aktuálně tvoří jen necelou pětinu klientů. Stále platí, že Češi nejvíc peněz drží na běžných a spořicích účtech, na kterých v posledních letech kvůli růstu inflace prodělávají.

Tím, že penzijní spoření mladé víc netáhne, jsou starší lidé pro byznys penzijních společností nadále klíčoví. Čechů nad 55 let, kteří se blíží k důchodovému věku nebo jsou už v penzi, je v nich skoro 1,7 milionu a tvoří tak nadále zhruba 38 procent všech klientů.

Poprvé za osm let se na důchody vybralo více, než se vyplatilo. Do systému díky vyšším mzdám a zaměstnanosti přiteklo rekordních 405 miliard

27. 2. 2018 ▪ 2 min. čtení

A počet penzistů nad 65 let dokonce stále přibývá – v loňském prosinci jich penzijní fondy evidovaly bezmála o sto tisíc více než před šesti lety, skoro 830 tisíc. Je to dané tím, že většina klientů nad 60 let si svoje starší penzijní spoření vybrala a založila si kvůli státnímu příspěvku nové, které si po pěti letech spoření mohou vybrat. Podle Tůmy je to pro ně díky státní podpoře výhodný spořicí produkt.

Podle penzijních společností se Češi stále většinou rozhodnou do fondu spořit až s více než desetiletým odstupem od chvíle, kdy nastoupí do zaměstnání. "Allianz penzijní společnost má oproti konkurentům velmi mladý průměrný věk, okolo 45 let, zatímco u jiných společností je to více než 55 let. Obecně se sjednávají nejvíce smlouvy u klientů ve věkové skupině 35–45 let," říká Václav Bálek, mluvčí Allianz.

Zásadní impulz pro navýšení prodeje v současnosti příliš nevidí. "Do 35 let lidé obecně na penzi nemyslí, řeší jiné problémy – startují kariéru, řeší bytovou situaci a zakládají rodiny, nezbývá jim moc finančních prostředků a penze je pro ně daleko. Je potřeba s touto skupinou trpělivě pracovat, než si zvyknou spoření na penzi řešit při nástupu do svého prvního zaměstnání jako v jiných zemích, kde má spoření na penzi delší tradici," říká Pavel Racocha, šéf Penzijní společnosti Komerční banky.

Motivací pro mladé lidi by podle penzijních společností mohl být povinný příspěvek zaměstnavatele. "Čekáme na případné změny podpořené novou Poslaneckou sněmovnou, kde se stát k problematice spoření na stáří znovu výrazněji přihlásí a začne lidem vysvětlovat důležitost tohoto kroku. Pak by mohlo dojít k oživení prodeje pro střední a mladší generaci," říká Václav Bálek, mluvčí Allianz. Příspěvek od zaměstnavatele ke svému spoření v penzijním fondu dostává 1,4 milionu klientů.

Zdroj: MFČR

PP jsou takzvané transformované fondy ze starého penzijního připojištění, do kterých už od roku 2013 nelze vstupovat. DPS jsou nové účastnické fondy, které nabírají klienty posledních pět let.