Předseda představenstva Unipetrolu byl odvolán. Spolu s ním končí i další člen vedení

Měsíc po odvolání šéfa polské petrochemické společnosti PKN Orlen Wojciecha Jasińského končí ve funkci i předseda představenstva Unipetrolu Andrzej Modrzejewski, který ho řídil od července 2016. A který přišel do Prahy s podporou Jasińského. V pátek o jeho odvolání rozhodla dozorčí rada Unipetrolu. Ta odvolala také člena představenstva Roberta Małłeka odpovědného za maloobchod.

PKN Orlen vlastní nyní 94 procent akcií Unipetrolu, většinový podíl 63 procent získala už po privatizaci v roce 2005. Kromě Unipetrolu Poláci od roku 2006 kontrolují rovněž litevskou rafinerii Mažeikių. Polský stát má v PKN Orlen celkem 27 procent akcií, drží si tady ale manažerskou kontrolu. Během loňského roku získal v Orlenu podíl téměř pět procent i další polský státní podnik, provozovatel ropovodů PERN.

Novou tváří Unipetrolu bude Krzysztof Zdziarski, který ve firmě také působí od roku 2016. V Unipetrolu odpovídal za provoz rafinerií, jež jsou jádrem byznysu Unipetrolu. Pod něj patří jediné dvě české rafinerie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

Dalšími členy vedení se od příštího týdne stanou Maciej Andrzej Libiszewski a Katarzyna Wośová. Novým místopředsedou představenstva bude jeho dosavadní člen Tomasz Wiatrak. Nejdéle sloužícím členem vedení zůstává finanční ředitel Mirosław Kastelik, který je v něm od roku 2013. Jediným českým členem představenstva zůstává Tomáš Herink, který ve firmě odpovídá za výzkum a vývoj.

Unipetrol v Česku kromě rafinerií vlastní největší síť čerpacích stanic Benzina a patří také k nějvětším producentům plastů.

Skupina měla v posledních třech letech velmi dobré zisky kolem osmi miliard. Zisk za rok 2017 se stoupl na rekordních 8,7 miliardy korun při tržbách 122,5 miliardy.

V polské petrochemii nyní dochází k velkým změnám. Nový šéf Orlenu Daniel Obajtek krátce po nástupu do funkce podepsal s polskou vládou memorandum o koupi většinového podílu v polské petrochemické dvojce Lotosu. jejich případným spojením by vznikla sedmá největší petrochemická firma v EU, která by jen v Polsku kontrolovala 90 procent velkoobchodního trhu s palivy a přes polovinu benzinových pump. Její obrat by přesahoval sto miliard zlotých (asi 650 miliard korun).

Spojení má významný politický rozměr. Propojily se tu úmysly nového premiéra Mateusze Morawieckého, který podporuje vznik silné polské ropné firmy, a ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewského. Ten zase chce Orlen více zapojit do financování polského jaderného programu.

K oběma těmto cílům se skepticky stavěl začátkem února odvolaný generální ředitel Orlenu Wojciech Jasiński. Nový šéf Daniel Obajtek, který má blízko k ministrovi Tchórzewskému, s těmito cíli naopak problém nemá.

Orlen může podle odhadů za většinový podíl v Lotosu zaplatit až šest miliard zlotých (asi 36 miliard korun). PKN měl ke konci minulého roku volnou hotovost 6,2 miliardy zlotých a zadlužení 761 milionů zlotých. Část z těchto peněz (3,5 miliardy zlotých) šla letos na vykoupení menšinových akcionářů Unipetrolu, kde PKN zvýšil svůj podíl ze 63 na 94 procent. Chystá se vytěsnit i zbylé akcionáře a firmu stoprocentně ovládnout.

Některá polská média spekulovala, že jednou z příčin konce Jasińského bylo právě vykoupení menšinových akcionářů Unipetrolu, protože tyto peníze nezůstanou v Polsku. PKN Orlen nabízel za akcii Unipetrolu 380 korun. Největší prospěch měla z toho měla finanční skupina J&T, která za celkem 23 procent akcií dostala na účet přes 16 miliard korun.