UFO hlídá děti a brýle čtou knihy. Do Česka přišly nové technologie pro handicapované

Malou krabičku, dlouhou jako prst, si nevidomý nasadí na brýle, a když před sebe dá knihu, krabička nasnímá text a začne ho číst. Dokáže ale číst i čas na hodinkách, vidí, kdo před slepcem stojí, zda je to žena, nebo muž. Pokud se s dotyčným už dříve setkal a uložil si jeho jméno, umělé "oko" mu poví, kdo to je. Krabičku vymyslela izraelská společnost OrCam a představila ji na sobotní konferenci Inspo v Praze. Konference se zaměřuje na technologie pro handicapované, letos se v Kongresovém centru konal její 18. ročník.

"Nejkomplikovanější bylo vytvořit software, který je velmi unikátní a má nejméně chyb při čtení na písmenko na světě. Vyvinout ho nám trvalo pět let," říká Omer Elad, který se v OrCamu věnuje rozvoji obchodu. "Těžké je také překládání do různých jazyků, například do češtiny. Zařízení se učí samo, takže mu musíme dát přečíst mnoho různých textů, aby se to naučilo," popisuje Elad, když předvádí, jak se zařízení používá.

Je k tomu potřeba jen několik gest rukou - poklepání na kameru spustí nahrávání, když se dá ruka před text, krabička přestane číst. Zařízení vychází z technologie pro autonomní auta. Je to také proto, že jeho autory jsou zakladatelé společnosti Mobileye, která se těmto technologiím věnuje.

Už od léta by mohlo být dostupné také v Česku, určené je i pro slabozraké nebo lidi, kteří mají poruchy čtení. Zatím technologii používají tisíce lidí ve 30 zemích na světě a ve 20 jazycích. "Hlavní myšlenka je, že zákazník nebude za zařízení platit. Zaplatí ho stát, pojišťovny nebo různé organizace," uvádí Elad s tím, že takto už to funguje například v Německu nebo ve Francii. Krabičku jinak firma prodává zhruba za 92 tisíc korun bez daně.

Další technologie pro lidi s postižením zraku, které by ještě letos mohly přijít do Česka, jsou Box4All a UFO. Oranžovočerný box funguje jako čtečka a pomáhá nevidomým nebo slabozrakým se čtením barev, měří teplotu na dálku třeba u trouby nebo identifikuje různé předměty. UFO je malé pípající kolečko, které slouží pro označení potravin nebo nastavení vzdálenosti. "Když jde nevidomý s dítětem do obchodního domu, což je pro něj velmi stresující, dá UFO dítěti do batohu a když se od něj vzdálí na větší vzdálenost, než si nastavil, začne pípat," vysvětluje James Cunill, který přístroje vymyslel.

Španělský inovátor zařízení vyrábí ve své společnosti Tech4Freedom. Impulsem k vytvoření těchto technologií mu byla chuť pomáhat. "S žádným postižením nemám osobní zkušenost, ale věřím, že firmy cítí zodpovědnost dát něco společnosti a udělat ji lepší," míní Cunill s tím, že chce dělat dostupné technologie. Box firma prodává cca za 12 tisíc korun, UFO stojí kolem dvou tisíc.

Na konferenci firmy představily také různé aplikace do mobilu pro nevidomé či slabozraké, zařízení pro neslyšící i tělesně a mentálně postižené. Podle organizátorů se technologie, které pomáhají handicapovaným, za posledních 25 let velmi posunuly. "Digitalizace hýbe světem a její pozitivní účinky pomáhají lidem s handicapem zařadit se do běžného života," uvádí Jaroslav Winter, zakladatel BMI sdružení, které konferenci pořádá a věnuje se podpoře rozvoje internetu.

Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením, říká, že ačkoliv digitalizace život handicapovaných ulehčuje, stále je pro ně svým způsobem omezená. Jako velký problém vidí třeba internetové stránky, které nejsou přizpůsobeny nevidomým. "Nebo například bezobslužná nádraží způsobují lidem se zdravotním postižením potíže a takový nákup jízdenky není nic jednoduchého," upozorňuje Krása na úskalí digitalizace. "Myslím si, že důležité je dělat technologie podle potřeb lidí. V centru musí být člověk, ne ta technologie samotná. Ona je pouze nástrojem," doplňuje Cunill z Tech4Freedom.

Vozíček postavený ze segwaye

Na konferenci představil roboty, které testuje, i zřejmě nejmodernější rehabilitační ústav v Česku. Ústav v Kladrubech je známý využitím technologií, jimiž například pomáhá dostat lidi po úrazech znovu na nohy. Nyní testuje třeba pojízdné chodítko ostravské společnosti Robot System. "Je určené lidem, kteří se učí znovu chodit. Když pacienti cvičí na současných chodítkách, tak se soustředí více na to, s čím a jak manipulují, než na samotné chození," popisuje Roman Padělek, který se podílel na programování a vývoji chodítka.

Proto firma vyrobila pojízdné chodítko, které v případě únavy může pacienta odvézt zpět na židli nebo k posteli. Ústav v Kladrubech zkouší také speciální vozíček, který vznikl na principu jezdítka segway. Je určený těm, kteří nemůžou chodit, a ovládá se nakláněním těla, zároveň u toho lidé nemusí namáhat paže.

Robotickou terapii používá kladrubský ústav od roku 2009. Díky ní pracovníkům ulevil od namáhavé práce. "Pacienti nicméně stále oceňují práci lidí a chtějí, aby jim při rehabilitaci pomáhali. Roboti lidský dotek nenahradili," uvádí Jakub Pětioký, který je v ústavu náměstkem pro vědu a výzkum. A poodhalil, kam dál terapie v Kladrubech směřuje. Ústav zkouší například postel, která se sama přestaví na křeslo nebo se "postaví" a jezdí. Zařízení testuje také virtuální simulaci, kdy pacient sám necvičí, ale cvičí postavičku v počítačovém programu a zkoumá se, jaký to má vliv na pacientovu aktivitu mozku.

Ovládat počítač mozkem

Na mozek se chce zaměřit olomoucká firma Petit. Ta od 90. let vyvíjí softwarové programy a pomůcky pro ovládání počítače pro postižené. Nyní testuje přístroj, který ovládá počítač pomocí mozkových vln. "Je to určené velmi těžce postiženým, kteří nemohou nijak komunikovat, hýbat se, ani se vyjadřovat třeba očima," popisuje Jiří Menšík z Petit.

Zařízení, které si postižený nasadí na hlavu, má přenášet příkazy do počítače. Ačkoliv už tato technologie existuje několik let, její výsledky nejsou stoprocentní. "Loni ale na toto téma vzniklo v Česku mnoho diplomek, tak to zkoušíme. Jenže třeba pohnout kostkou je velmi těžké i pro zdravého," říká Menšík s tím, že úspěšnost záleží také na tom, jak dlouho s touto technologií člověk trénuje.

Snadnější je podle něj ovládání počítače očima, kdy pohyb zorniček snímá kamera umístěná pod monitorem, nebo ovládání stisknutím rtů. Takovým způsobem mohou těžce postižení lidé, například s poruchami mozku nebo nemocí ALS, kterou trpěl vědec Stephen Hawking, komunikovat s ostatními, vyjádřit, co chtějí, jak se cítí nebo co si přejí.

Omluva: V původní verzi jsme uvedli označení "slepý" a "hluchoněmý", která mají hanlivý nádech, případně jsou věcně nesprávná. Za tuto skutečnost se omlouváme, daná slova jsme nahradili neutrálními výrazy.