Energetické společnosti ČEZ v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o 17 procent na 7,3 miliardy korun. Za poklesem stojí jednak loňský jednorázový výnos z dohody o narovnání se Sokolovskou uhelnou, ale také nižší ceny elektřiny a nižší výroba paroplynové elektrárny Počerady. Tržby společnosti klesly o 14 procent na 45,4 miliardy korun. Společnost to uvedla ve čtvrtek v tiskové zprávě.

Pro analytika Komerční banky Miroslava Frayera byly překvapivé nižší realizační ceny vyrobené elektřiny v Česku. Nižší čistý zisk je podle něj způsoben také kladným přeceněním opcí na akcie MOL, což ČEZ zaúčtoval v prvním čtvrtletí loni, ale ne letos. Na snížení zisku mají podle něj podíl i vyšší úrokové náklady, které meziročně stouply o 36 procent. "Dnešní výsledky jsou pro nás spíše mírným zklamáním a nepředpokládáme tak, že by měly být dnes pozitivním stimulem pro růst akcií," uzavřel Frayer.

Čistý dluh klesl v prvním čtvrtletí meziročně o více než 18 miliard korun na 121 miliard korun.

Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o sedm procent na 15,6 terawatthodiny (TWh), přičemž výroba z jaderných zdrojů činila stejně jako před rokem 7,1 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren naopak meziročně stoupla o dvě procenta na 0,6 TWh. Podíl výroby z bezemisních zdrojů činil 52 procent a dlouhodobě roste. Před deseti lety činil 38 procent.

Prodej i distribuce elektřiny koncovým zákazníkům meziročně stouply o 0,2 TWh, prodej plynu vzrostl také o 0,2 TWh a prodej tepla byl vyšší o 200 terajoulů. Spotřeba elektřiny na území ČEZ Distribuce vzrostla meziročně o procento.

"Skupina ČEZ dále posiluje pozici v Evropě v oblasti nové energetiky," uvedl v tiskové zprávě generální ředitel Daniel Beneš. Připomněl vydaná povolení na výstavbu a provoz čtyř větrných elektráren Skupiny ČEZ ve střední a západní Francii, zisk stoprocentního podílu v polské společnosti Metrolog a dokoupení čtvrtinového podílu ve společnosti ENESA. Hodnota ČEZ vzrostla od začátku roku téměř o 38 miliard, tedy o více než 14 procent.

ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Představenstvo firmy koncem dubna navrhlo vyplatit z loňského zisku dividendu 33 korun na akcii před zdaněním, tedy stejně jako o rok dříve. Čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se dividenda počítá, letos společnost očekává mezi 12 a 14 miliardami korun.

Analytici očekávali lepší výsledky

"Naše odhady tržeb byly posazeny na úroveň 55 miliard korun a tržní konsensus činil 53 miliard korun. Nižší výnosy, než se čekalo, byly podle našeho názoru způsobeny zejména slabší výrobou elektřiny, která meziročně klesla o téměř sedm procent na 16,2 terawatthodiny. Výroba byla negativně ovlivněna zejména nízkou výrobou z tuzemských uhelných elektráren," uvedl analytik Fio banky Jan Raška.

Pokles tržeb pod odhadovanou úroveň je překvapením také podle hlavního analytika Patria Finance Tomáše Sýkory. "Počasí, především tedy mimořádně chladný únor, bylo totiž příznivé," podotkl Sýkora.

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že ČEZ se v posledních letech zaměřil více než na ziskovost na ekologii svých provozů, což podle něj může být výhodné z dlouhodobějšího pohledu v důsledku zpřísňujících se evropských limitů. "Pro výsledky ČEZ v následujících obdobích bude důležitý vývoj ceny elektřiny. V důsledku rostoucí ceny ropy a dalších komodit by přitom cena elektřiny mohla spíše růst," dodal.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se