Velký krok v boji s chudobou: Půjčky budou bezpečnější, poskytovat je mohou jen firmy s licencí ČNB. Stovky nepoctivců skončily

Česko bude od pátku o krok dál v řešení jednoho z nejpalčivějších ekonomických problémů současnosti - zadlužení stovek tisíc lidí s nízkými příjmy a špatným vzděláním. Za ten jsou částečně zodpovědní někteří prodejci spotřebitelských půjček a jejich agresivní praktiky.

Nový zákon donutil nebankovní úvěrové firmy získat pro své podnikání licenci, podobně jako to je u bank. Zákazníci by díky tomu měli dostávat lepší informace o rizicích zadlužení. Také budou chráněni před neúměrně vysokými penále při nesplácení. 

K 1. červnu končí jeden a půl roku trvající proces udělování licencí, který byl pro Českou národní banku (ČNB) největší akcí v oblasti dohledu nad finančními službami za posledních deset let. Licenci potřebnou pro další fungování na trhu nakonec získalo 84 společností. Více než dvacet firem neuspělo nebo žádost kvůli požadavkům zákona stáhlo.

Přísnější požadavky na nebankovní prodejce půjček souvisejí se zákonem o spotřebitelském úvěru, který má za cíl udělat na úvěrovém trhu pořádek. V minulosti na něm podle odborníků působily až stovky firem, které mohly půjčovat lidem jen na základě živnostenského oprávnění a nepodléhaly regulaci. Částečně i kvůli nim je podle statistik v České republice asi 863 tisíc lidí s exekucí a zadluženost nízkopříjmových rodin se stala sociálním problémem. Politici na situaci reagovali v roce 2016, kdy byl nový zákon schválen.

"Vydáním licencí to teprve všechno začíná," říká člen bankovní rady ČNB Tomáš Nidetzký, který má dohled nad finančním trhem na starosti. "My jsme vlastně udělali takovou technickou prohlídku těch, kdo v oboru působí, rozdali jsme řidičské průkazy, řekli jsme si, jak se bude projíždět křižovatkami. Ještě jsme ale nekontrolovali, jak ten provoz nově funguje v praxi."

Na licencování v ČNB pracovala asi stovka lidí a banka kvůli procesu musela přijmout na čtyři desítky nových zaměstnanců. Pracovníci dohledu chtěli od firem dokumenty o vlastnické struktuře, o původu peněz k podnikání nebo kontrolovali, zda firmy ve svých procesních dokumentech správně informují klienty o ceně půjček i o sankcích při nesplácení. Zaměřili se také na férové procesy vymáhání splátek. Zákon rovněž poskytovatelům nařídil mít základní jmění alespoň 20 milionů korun.

Podle Daniela Hůleho, který ve společnosti Člověk v tísni dlouhodobě upozorňuje na predátorské praktiky některých poskytovatelů půjček, očistilo licencování trh od nejproblémovějších firem. Hůle odhaduje, že licenci získala jen jedna z deseti firem v porovnání se stavem zhruba před rokem a půl.

"Trh poskytovatelů nebankovních půjček se výrazně pročistil a zároveň nepozorujeme ani masivnější přesun společností do nelegální zóny," říká Hůle. Naráží tak na předchozí obavy, že přísnější regulace pomůže lichvářům a přiměje některé firmy poskytovat úvěry bez povolení.

Podle centrální banky až teď nastává čas, kdy bude ČNB kontrolovat, zda firmy skutečně prodávají půjčky podle nových pravidel. "Budeme chtít vidět v praxi, že to, co nám firmy slíbily na papíře a co jsme jim schválili, také dodržují: tedy postupy, posuzování bonity klientů, způsoby jednání s těmi, kteří nesplácejí, vymáhání i odměňování," vysvětluje Nidetzký. První na řadě budou největší firmy.