Kryptoměny se kvůli spotřebě elektřiny nevyplácí těžit samostatně. Zájemci o virtuální měny se sdružují v takzvaných poolech

Virtuální měny, jako jsou například bitcoiny, se kvůli nákladům na elektřinu nevyplatí těžit samostatně, například doma. Shodují se na tom oslovení analytici. Pro rentabilnost těžby podle nich proto zájemci o kryptoměny tvoří takzvané pooly, ve kterých se sdružují, a následně mezi sebe rozdělují případné zisky z těžby. Čím dál tím více je ale těžba činností, kterou běžný člověk může dělat pouze pro zábavu, dodali.

"Těžba doma se už ve většině případů nevyplatí. Stejně jako v jiných odvětvích i zde se těžba stala specializovanou činností, která se vyplatí zejména ve velkém rozsahu a především v zemích s nižší teplotou a levnou elektřinou. U těžby jsou významné úspory z rozsahu. Pokud někdo zkouší těžit doma na osobním počítači, obvykle dokonce prodělává, ale dělá to jen jako koníček," uvedl hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Analytik Finlordu Boris Tomčiak upozornil, že spotřeba elektřiny při těžbě kryptoměn se liší podle použitého zařízení. Nejvíce se podle něj těží na specializovaných těžebních kartách a pak na tradičních grafických kartách.

"Pokud má někdo těžařskou sestavu s jednou výkonnou grafickou kartou, tak za hodinu spotřebuje asi 250 wattů, to znamená, že spotřeba za den je šest kilowatthodin. Při průměrné ceně kolem pěti korun je denní náklad 30 korun, což ročně dává téměř 11 tisíc korun. Samozřejmě těžaři využívají více karet, takže si na elektřině připlatí ročně nezřídka i více než 30 tisíc korun," dodal Tomčiak.

Kryptoměnu ve svém služebním bytě těžil loni po dobu tří týdnů například poslanec České pirátské strany Tomáš Vymazal. Těžbou měny Zcash zvýšil energetickou náročnost poslaneckého bytu o 1120 korun. Kvůli kauze měl letos v květnu poslanecký klub pirátů mimořádné zasedání, Vymazal se omluvil a už dříve částku sněmovně zaplatil. Výnos v hodnotě 4434 korun se pak rozhodl věnovat Jídelně Kuchařek bez domova.

"Roční spotřeba těžby bitcoinu, nejrozšířenější světové kryptoměny, se odhaduje na 68,81 terawatthodiny. Taková spotřeba je tedy srovnatelná s roční spotřebou celé České republiky," podotkl analytik společnosti Chytrý Honza Karel Kotoun. "Pro srovnání - cena za jeden bitcoin na mezinárodních trzích se dnes pohybuje okolo 150 tisíc korun. To znamená, že při současných cenách elektřiny v Česku není těžba bitcoinu již rentabilní," dodal.

Podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy se energetické náklady na těžbu bitcoinů považují ve světě za velký a stále rostoucí problém. "Nutno však říci, že bitcoinová komunita pracuje na technologickém vylepšení sítě, které by energetickou náročnost redukovalo. Do jisté míry je však energetická náročnost záměrem. Například proto, že se pak až příliš energeticky nákladným, a tudíž nevýnosným, stává také padělaní bitcoinů," dodal.

Konkrétně bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední světová kybernetická měna. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky.