Za dobrou cenu koupím i umírající společnost, říká finanční guru Aswath Damodaran

Pokaždé když otevřel noviny o byznysu nebo zapnul televizi, setkal se se svou vášní - oceňováním podniků. Proto se koncem 80. let rozhodl tento obor vyučovat. "Když jsem začal oceňování vyučovat, zjistil jsem, že neexistují žádné učebnice, tak jsem musel sestavit vlastní zápisky, ze kterých později vznikla má první kniha," říká profesor Aswath Damodaran v rozhovoru pro HN.

V průběhu let se vypracoval mezi odborníky na pozici celebrity. Jeho výpočty a tabulky, které zdarma poskytuje na svém webu, využívá řada odborníků na fúze a akvizice. "Je legendou v oblasti podnikových financí a oceňování. S jeho publikační činností a volně dostupnými datovými zdroji se potkal každý z oboru," říká Igor Mesenský, partner ve společnosti KPMG ČR.

Podle Damodarana oceňování není vědou, nýbrž řemeslem. Člověk se zlepšuje jen časem, který mu věnuje. "Guru se ze mě stal náhodou, přemýšlím o sobě spíš jako o učiteli," říká profesor z obchodní školy Stern při University of New York. Proto svůj blog píše zdarma. "Jako učitel chci zasáhnout co největší publikum, to je moje hlavní mise. A nejvíc čtenářů získám, když si nic neúčtuji," vysvětluje.

Minulý týden Damodaran v Praze přednášel na konferenci pořádané Americkou společností odhadců (ASA) a Deloitte o tom, jak ohodnotit firmy, které jsou ve ztrátě, ale ohánějí se množstvím svých uživatelů. Zaměřil se především na společnosti Uber či Netflix.

Jak jste se dostal k oceňování podniků?

Zadními vrátky. Vyrostl jsem v Indii a do USA jsem se přestěhoval za svým MBA (vysokoškolské studium managementu, pozn. red). Čekal jsem, že začnu pracovat v poradenské firmě. Ale v průběhu studia jsem si uvědomil, že mě baví učit a řekl jsem si, že to chci dělat po zbytek života. Na doktorském studiu jsem zase zjistil, že mám rád finance. Rád pracuji s čísly a k financím mě přitahuje jejich propojení s příběhy. V roce 1986 jsem začal učit oceňování, ale zjistil jsem, že neexistují žádné učebnice, tak jsem musel sestavit vlastní zápisky, ze kterých později vznikla má první kniha.

Radíte s investováním svým dětem?

Mám čtyři děti a všechny už jsou dospělé. S investováním jim neradím. Věřím, že v investování musíte převzít veškerou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Do 26 let jsem jim spravoval peníze a pak jsem jim dal jednoduchou tabulku, na které jsem jim za hodinu vysvětlil, jak přemýšlet o investování.

Rozhodnete se, kolik chcete spořit a jak velké riziko jste ochotni nést. Na investování nemusíte být raketový inženýr, stačí používat selský rozum. Když něco zní moc dobře na to, aby to byla pravda, nejspíš to tak jen zní. Nenechte se zlákat někým, kdo vám řekne, že můžete dostat patnáctiprocentní výnos bez rizika.

Máte populární blog a napsal jste řadu knih. Jak se rozhodujete o tom, co napíšete?

Nikdy nezačínám psát knihu. Jen píšu, a když toho je dost, stane se z toho kniha. Každá z mých dvanácti knih začala otázkou, kterou mi někdo v učebně položil a nad kterou jsem začal více přemýšlet. To mě pak vede k dalším otázkám, a když se jich nashromáždí několik, řeknu si, že bych z toho mohl udělat něco většího.

Všechno, co jsem kdy napsal, začalo deseti- až patnáctiminutovou odpovědí studentovi. Na psaní mám rád, že mě nutí dát myšlenky na papír. Proto všechny příspěvky na blog píšu především sám pro sebe. 

Jaké byly vaše začátky v USA?

To už je tak dávno, že jsem na to skoro zapomněl. Přišel jsem před čtyřiceti lety, bylo mi 19. Prožil jsem velký kulturní šok, protože jsem se přesunul z části Indie, kde nebyly televize, do města, které televizí a filmem žilo. Ale byl jsem mladý, a tak jsem se dokázal přizpůsobit.

Používáte ohodnocení firem, které jsou na vašem blogu k vlastním investicím?

Ano, to je důvod, proč to dělám. Můj blog je místo, kde lidem říkám: Toto jsou důvody, proč investuji do těchto společností. Můžou tak vidět mé chyby, stejně jako moje úspěchy. Myslím si, že když vyučujete oceňování, měli byste být ochotni podle svých výpočtů jednat. Je to nejlepší způsob, jak si za nimi stát.

Oceníte podnik, a když vidíte, že je na trzích podceněn, kupujete?

Přesně tak, je to jednoduché. Nikdy neříkám, že bych určitý typ společnosti nikdy nekoupil. Za dobrou cenu koupím i umírající společnost. Ale vůbec mě nezajímá, jak moc dobrá firma je, pokud je cena moc vysoká.