Češi přestali pracovat na stát. Dne daňové svobody se dočkali nejpozději v historii

Na sobotu připadá podle výpočtů společnosti Deloitte den daňové svobody. Daňoví poplatníci tak budou v letošním roce pracovat na odvod daní 174 dní, o jeden den více než loni. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu. Společnost Deloitte již dříve uvedla, že den daňové svobody dosud nikdy nebyl později.

Podle jiných výpočtů Liberálního institutu nastal den daňové svobody v České republice 22. května. Češi tak podle institutu na stát letos pracovali 142 dní. To je nejméně od roku 2000, od kdy institut údaje o dni daňové svobody zveřejňuje.

Češi budou letos na stát pracovat nejméně od roku 2000. Den daňové svobody nastane 22. května

23. 4. 2018 ▪ 2 min. čtení

Společnost Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Proto se závěry obou institucí tolik liší.

Přibližně stejně jako Češi jsou na tom podle Deloittu letos Nizozemci, Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii a Lucembursku, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku.

V letošním roce roce se sice nemění žádná důležitá daňová sazba, změn v daňovém systému je ale poměrně dost, uvedl již dříve hlavní ekonom Deloittu David Marek. Zvýšilo se například daňové zvýhodnění na první dítě, začaly platit nižší výdajové paušály pro podnikatele a zpřísnily se podmínky pro získání daňového bonusu, poukázal. "Zvýšení minimální mzdy ovlivnilo výši školkovného, a tedy efektivního zdanění fyzických osob," doplnil.