Česká ekonomika letos podle OECD stoupne o 3,8 procenta. Většímu růstu brání nedostatek pracovníků

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Za růstem ekonomiky je především silná poptávka podpořená růstem mezd a export. Vyplývá to ze zprávy OECD, kterou v pondělí představil generální tajemník OECD Ángel Gurría. Loni česká ekonomika rostla o 4,6 procenta.

Většímu růstu ekonomiky brání podle zprávy OECD mimo jiné trh práce, na kterém mají firmy problém najít vhodné pracovníky. Nezaměstnanost v ČR je totiž jedna z nejnižších ze zemí OECD. Letos by přitom měla klesnout na 2,4 procenta z loňských 2,9 procenta. V roce 2019 OECD očekává další pokles na 2,3 procenta.

Zlepšit situaci na trhu práce by podle zprávy mohly větší investice do vzdělání a zvyšování kvalifikace pracovníků nebo jejich rekvalifikace. Zpráva také doporučuje zvýšit pružnost trhu práce zavedením částečných úvazků, což by pomohlo například zaměstnávání žen po rodičovské dovolené. OECD také doporučuje zrychlit imigrační řízení a ulehčit integraci cizinců.

Hrozba růstu cen nemovitostí i celních tarifů

OECD dále ve zprávě upozornila, že rizikem pro ekonomiku může být vývoj cen nemovitostí, který byl loni podle zprávy nejvyšší mezi zeměmi EU. Spolu s tím rostou výrazně poslední dva roky i objemy půjček na pořízení nemovitostí, což vystavuje možnému riziku banky.

Růst ekonomiky může být podle zprávy také ohrožen navyšováním celních tarifů, například ze strany USA, nebo brexitem. Export ČR totiž podle zprávy OECD tvoří 45 procent českého HDP.

Rozpočtová politika Česka je podle OECD hodnocena příznivě. Například úroveň veřejného dluhu k HDP má ČR jednu z nejnižších mezi členskými zeměmi OECD. V dlouhodobém horizontu ovšem podle zprávy bude ČR čelit stárnutí populace, a tedy i vyšším výdajům z veřejných rozpočtů.

Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos stoupne o 3,7 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Česká národní banka letos čeká růst ekonomiky o 3,9 procenta a příští rok o 3,4 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze počítalo s růstem ekonomiky v letošním roce o 3,6 procenta a příští rok o 3,3 procenta. Česká bankovní asociace očekává letos růst o 3,6 procenta a příští rok o 2,8 procenta.

Méně státu ve zdravotnictví

Zpráva OECD se zmiňuje i o českém zdravotnictví. To si ve srovnání s ekonomikami střední a východní Evropy vede dobře, rezerv ve svém uspořádání však má celou řadu. V systému je třeba snížit roli státu, přizpůsobit ho stárnutí populace či upravit fungování tak, aby byla efektivněji využívána nemocniční péče. 

Je zde potřeba přehodnotit vyvážení systému směrem k výraznější soutěži mezi poskytovateli zdravotnické péče a pojišťovnami a směrem k soukromému financování za cílem zkvalitnění, zefektivnění a snížení závislosti na veřejných financích. Vysoká závislost systému zdravotnické péče na příspěvcích odvozených od mezd bude v kontextu stárnoucí společnosti vyvíjet tlak na státní prostředky," uvádí OECD.

Podle organizace je jednou z možných cest omezení působnosti zákona o proplácení služeb, který brání opravdovému vyjednávání o cenách mezi poskytovateli péče a pojišťovnami. Jako alternativu navrhuje OECD dvoupilířový systém zdravotního pojištění s nepovinným druhým pilířem pro krytí nad rámec "nezbytné" péče.

Pro navýšení rozpočtu zdravotnictví navrhuje OECD rozšířit záběr povinných odvodů, které by se mohly týkat také kapitálových příjmů nebo příjmů z nemovitostí. Postupně by se také podle OECD měly zvyšovat odvody samostatně výdělečně činných osob, Česko by také mělo zvážit zvýšení spotřební daně na tabák a alkohol a zavedení daně na slazené nápoje či vysoce kalorické potraviny.

Navázat důchodový věk na délku života

OECD také doporučuje, aby Česko navázalo věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku života. Organizace také navrhuje, aby Česko podpořilo zaměstnávání žen s dětmi nebo změnilo rozložení daňové zátěže.

Zpráva OECD konstatuje, že se Česko potýká se stárnutím populace. Aby se země vypořádala s hospodářskými dopady tohoto vývoje, měla by zrušit horní věkovou hranici pro odchod do důchodu, která je 65 let pro muže i ženy, a místo toho navázat důchodový věk na vývoj očekávané délky života.

OECD rovněž upozorňuje, že podíl zaměstnaných žen klesá poté, co se jim narodí dítě, což přispívá k nerovnosti příjmů mezi pohlavími. Organizace proto doporučuje omezit maximální možnou délku rodičovské dovolené a vytvořit pobídky pro muže, aby ve větší míře využívali část rodičovské dovolené. Stát by podle OECD také měl podporovat flexibilní pracovní úvazky nebo práci z domova a zajistit širší a finančně dostupnější nabídku zařízení, která poskytují denní péči o děti.

Organizace zároveň pokárala českou ekonomiku, že patří mezi vyspělými státy i nadále k největším spotřebitelům energie a znečišťovatelům ovzduší uhlíkovými plyny. K dosažení dalšího pokroku v oblasti udržitelného rozvoje je zapotřebí větší politické vůle, uvedla ve zprávě.

"Česká republika je malá, velmi otevřená ekonomika, která v posledním desetiletí zaznamenala vyšší růst, než byl průměrný růst zemí OECD. Zemi se podařilo dosáhnout pokroku při oddělování environmentálních tlaků od hospodářské činnosti a při zlepšování environmentální infrastruktury," uvádí OECD ve své zprávě.

OECD je mezivládní organizace 36 ekonomicky rozvinutých zemí světa. Koordinuje ekonomickou spolupráci členských zemí, zprostředkovává nové investice a prosazuje volný mezinárodní obchod.