Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí zpomalil na 2,4 procenta. Hospodářství táhly investice a spotřeba domácností

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,4 procenta ze 4,2 procenta v prvním čtvrtletí. Mezičtvrtletně ale hrubý domácí produkt zrychlil růst na 0,7 procenta z předchozích 0,5 procenta. Zpřesněný odhad v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tempa růstu jsou rychlejší než v prvním odhadu z poloviny srpna, který uváděl meziroční zvýšení o 2,3 procenta a mezičtvrtletní o půl procenta.

"Tempo růstu ekonomiky ČR je ovšem stále znatelně pomalejší než loni, kdy zejména v první polovině roku tuzemská národohospodářská expanze kulminovala. Z podstatné části je tedy zpomalení dáno také efektem poměrně vysoké srovnávací základny loňského roku," uvedl ke zpřesněnému odhadu hlavní ekonom Cyrrusu Lukáš Kovanda. Za celý rok očekává růst ekonomiky o tři procenta.

"Za zpomalením růstu HDP v letošním roce bude především vývoj čistých exportů a zásob, mírně slabší růst než v roce 2017 ale může vykázat i spotřeba domácností. Navzdory zpomalení růstu HDP v letošním roce ale platí konstatování, že česká ekonomika pokračuje v růstu, a že již delší dobu operuje nad svým potenciálem," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle ČSÚ růst ekonomiky táhla domácí i zahraniční poptávka. Nejvíce přispěly investiční výdaje a spotřeba domácností. Podniky více investovaly do strojů a zařízení. Významné byly také investice do dopravních prostředků, hlavně u dopravních podniků. Kromě toho vzrostly investice krajů a obcí do dopravní infrastruktury. Domácnosti více utrácely za zboží i služby. "Výsledkem pozitivního ekonomického vývoje bylo, že ve druhém čtvrtletí pracovalo v České republice o 101 000 osob více než před rokem," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K meziročnímu růstu HDP o 2,4 procenta přispěly nejvíce investiční výdaje, a to 1,4 procentního bodu. Ve druhém čtvrtletí pokračoval vysoký růst investiční aktivity, který byl podpořen především investicemi do staveb a budov. Spotřeba domácností přispěla k růstu 1,3 procentního bodu. Výdaje na konečnou spotřebu domácností byly vyšší mezičtvrtletně o 0,7 procenta a meziročně o 3,5 procenta.

Podle Kovandy spotřebu domácností udržuje na vysoké úrovni nejnižší míra nezaměstnanosti za posledních více než 20 let a s ní související nejrychlejší růst reálných mezd za posledních 15 let. "Čechy zatím o spotřebitelský apetit nepřipravuje ani sílící růst cen bydlení či elektřiny," dodal. Příjemným překvapením pátečních čísel je podle Kovandy kladný příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP a robustnější oživování českého stavebnictví.

Údaje podle analytika Raiffeisenbank Františka Táborského potvrzují, že česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a už druhé čtvrtletí v řadě se potvrzuje zpomalování.

I podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška česká ekonomika jeví řadu známek únavy z růstu, které se obvykle projevují ke konci ekonomického cyklu. "Tempo růstu za první půlrok spolu s pozorovanými strukturálními změnami v české ekonomice nás vedou k názoru, že celoroční růst letos nepřesáhne tři procenta. Nejde o žádné drama, ekonomické subjekty by měly slabším výhledům přizpůsobit svou strategii," uvedl.

Ekonomika se i podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka musí začít připravovat na vstup do závěrečné fáze ekonomického cyklu. "Růst úrokových sazeb bude postupně zpomalovat tempo růstu hrubého domácího produktu, což bude mít vliv na hospodaření domácností, firem i státu," uvedl.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler se na základě pátečních údajů domnívá, že dalšímu zpřísňování měnové politiky nic nebrání a díky relativně slabé koruně lze očekávat další zvýšení sazeb již na nadcházejícím jednání ČNB koncem září.