Zaměstnancům v nejbohatších zemích světa rostou mzdy nejrychleji za posledních téměř deset let. Může za to hlavně klesající počet lidí bez práce, který nutí firmy v USA, Japonsku a eurozóně zvyšovat mzdy, aby si udržely zaměstnance.
Ve druhém čtvrtletí mzdy v rozvinutých zemích stouply o 2,5 procenta, což bylo nejvíce od období před začátkem recese v roce 2009, uvedla banka JPMorgan Chase & Co. Příští rok by podle ní mělo tempo růstu zrychlit na téměř tři procenta, informuje agentura Bloomberg.
Zprávu o růstu mezd podle agentury přivítají centrální banky, které byly nervózní z toho, že i když se situace na trhu práce výrazně zlepšuje, růst mezd tomu neodpovídá.
Nadité peněženky spotřebitelů by měly dále podpořit globální ekonomický růst, který je teď nejrychlejší od roku 2011, a povzbudit centrální bankéře, zvláště v USA, aby pokračovali ve zpřísňování měnové politiky, než se zvýší inflace. To je ale horší zpráva pro ceny akcií a dluhopisů.
"Je to signál normalizace ekonomických cyklů," řekl k růstu mezd hlavní ekonom JPMorgan Bruce Kasman.
Pokud toto tempo růstu vydrží, vyřeší se tím podle Bloombergu debata, zda historický vztah mezi zlepšováním situace na trhu práce a růstem mezd selhal, když míra nezaměstnanosti ve vyspělých ekonomikách podle odhadů JPMorgan klesla nejníže od roku 1980.
I tak ale nejspíš budou přetrvávat pochybnosti o tom, jestli je možné dál spoléhat na takzvanou Phillipsovu křivku, která popisuje vztah mezi inflací a nezaměstnaností. Křivka ukazuje, že čím menší nezaměstnanost, tím větší inflace a naopak. V současnosti je ale hned několik důvodů pro její zpochybnění. Mezi nimi je například zahrnutí obrovského počtu zaměstnanců s nižšími mzdami v Číně a Indii do globálního údaje o pracovní síle, rychlejší a rozsáhlejší automatizace, odchod do důchodu takzvané generace baby boomers, tedy lidí narozených v době prosperity v USA po druhé světové válce, které nahradí hůře placení zaměstnanci. Dále je to nízká produktivita nebo klesající počty lidí v odborech, upozornila agentura Bloomberg.
