Způsob, jakým stát každý rok rozděluje firmám miliardy korun skrze investiční pobídky, se výrazně změní. Peníze už nedostanou podniky, které mají svou výrobu založenou zejména na levné práci. Snáze je naopak získají firmy s propracovanější výrobou či malé a střední podniky. Více peněz by od státu mohla získat také technologická centra.
Každou žádost o státní podporu by navíc v budoucnu měla schvalovat vláda. Ta dnes rozhoduje jen o velkých strategických pobídkách. "Zákon je nyní koncipován jako automat, takže vláda ani nevěděla, že poskytujeme pobídky. Odehrávalo se to na úrovni CzechInvestu a úředníků," řekl premiér Andrej Babiš po středečním jednání vlády. Na něm ministři schválili novelu zákona o investičních pobídkách, která zmíněné změny přináší.
Nová pravomoc pro vládu přitom v původním návrhu chyběla. Byla tam doplněna na poslední chvíli během připomínkového řízení. To se nelíbí Svazu průmyslu a dopravy, který na přípravě novely pracoval s ministerstvem průmyslu. "Firmám, které budou žádat o investiční pobídky, to přináší nejistotu," tvrdí hlavní ekonom svazu Bohuslav Čížek. Nechápe, proč by vláda měla mít možnost zamítnout žádost firmy, která splní všechny zákonné podmínky.
ZMĚNY V INVESTIČNÍCH POBÍDKÁCH
◻️ Investiční pobídky mají za cíl vytvářet nová pracovní místa již od roku 1998. Veřejná podpora má většinou formu desetileté slevy na dani z příjmů. Další možností je přímá dotace na vytvoření pracovních míst nebo na pořízení dlouhodobého majetku.
◻️ Aby firma dostala podporu, musí investice dosáhnout určité částky a zároveň musí vzniknout pracovní místa.
◻️ Ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšit přímou dotaci na pořízení majetku z nynějších 10 procent nákladů na 20.
◻️ U strategické investiční akce se počítá i se snížením požadavku na počet nových pracovních míst ze 100 na 70.
◻️ U výrobních firem se chce ministerstvo zaměřit na ty, které vytvářejí vyšší přidanou hodnotu. Hodlá zavést podmínku minimální výše vyplácených mezd. Alespoň 80 procent zaměstnanců závodu by muselo dostávat minimálně průměrnou mzdu v daném kraji. Tuto podmínku bude muset splnit každý žadatel o pobídku.
◻️ Dále pak výrobní firmy budou muset splnit jednu ze dvou těchto podmínek: alespoň 10 procent pracovníků podniku má vysokoškolské vzdělání či minimálně dvě procenta zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji.
◻️ Úplně se naopak ruší současná podmínka na vytvoření minimálního počtu pracovních míst.
◻️ Zvýhodněny by mohly být i malé a střední podniky, které často na podporu nedosáhnou. V jejich případě ministerstvo navrhuje snížení podmínek týkajících se výše investice a počtu nových pracovních míst. Požadavek na výši investice by se z 50 milionů snížil na polovinu.
◻️ V loňském roce bylo schváleno 74 investičních záměrů ve výši téměř 45 miliard korun, které by měly vytvořit 8260 nových pracovních míst. Na tyto záměry budou moci investoři od státu čerpat investiční pobídky v maximální výši 10,75 miliardy korun.
Systém investičních pobídek, který stát zavedl před 20 lety, už dnes příliš nefunguje. Jeho hlavním cílem je od začátku vytváření nových pracovních míst. Česko má však v současnosti opačný problém: bez práce je pouze 230 tisíc lidí, firmy přitom nabízejí o téměř 80 tisíc pracovních pozic víc.
Podle ředitelky CzechInvestu Silvany Jirotkové je změna nutná. "Již nepotřebujeme léčit tehdejší vysokou nezaměstnanost investicemi, které přinášely vysoké počty nových pracovních míst," uvádí Jirotková. "Investiční pobídky nyní musí více podporovat investice na vysoké technologické úrovni, orientované na výzkum a vývoj, investice, které povedou ke snižování fyzické náročnosti práce, ke zvyšování mezd a životní úrovně obyvatel," míní žena, která do čela agentury nastoupila letos v březnu.
Nynější nastavení investičních pobídek se nelíbí ani Hospodářské komoře, která v Česku zastupuje 15 tisíc podniků. "Pracovní místa nově vytvořená pomocí investičních pobídek často jen přetahují zaměstnance z jiných firem téhož odvětví nebo z jiných odvětví, než aby snižovala míru nezaměstnanosti," říká mluvčí komory Miroslav Diro.
Podmínka na vytvoření minimálního počtu pracovních míst se tak v budoucnu úplně zruší. Firmy, které se zabývají propracovanější výrobou, hodlá stát poznat pomocí několika nových kritérií. Podnik ze zpracovatelského průmyslu bude muset 80 procentům zaměstnancům v závodě platit alespoň průměrnou mzdu v daném kraji. Vyšší mzdy by podle ministerstva měly být logickým důsledkem vyšší produktivity práce. Na podporu by tak už nedosáhly levné montovny.
Společnosti budou dále muset splnit jednu z těchto dvou podmínek: zaměstnávat alespoň 10 procent pracovníků s vysokoškolským vzděláním či minimálně dvě procenta zaměstnanců pracujících ve výzkumu a vývoji.
Více peněz by od státu dostala také technologická centra. Ty zatím současná forma pobídek příliš neláká. Od roku 2012, kdy byla podpora technologických pracovišť uzákoněna, ji do konce loňského roku získalo jen osm, tedy 1,6 procenta všech žádostí. Ministerstvo pro ně navrhuje zvýšit přímou dotaci na pořízení majetku z nynějších 10 procent nákladů na 20.
Snáze by na peníze měly dosáhnout i menší a střední firmy, kterým se sníží podmínky týkající se výše investice a počtu nových pracovních míst. Požadavek na výši investice by se z 50 milionů snížil na polovinu.
Novela nyní zamíří do sněmovny. Pokud projde i Senátem, nová pravidla investičních pobídek začnou platit 15 dnů po podpisu prezidenta Miloše Zemana. Myšlenku ministerstva průmyslu podporují i někteří opoziční poslanci a zástupci firem. "Obecný směr, kdy pobídky jdou od montoven k podnikům s vyšší přidanou hodnotou, vítáme. Je to naprosto nutné," myslí si místopředseda pirátů Mikoláš Ferjenčík. "Je nám líto, že změna nepřišla dříve, protože předešlé čtyři roky byly v tomto úplně ztracené," dodává.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
