Ostravské hutě mění majitele. Od indického ArcelorMittalu je spolu s dalšími evropskými ocelárnami kupuje koncern Liberty House

V ostravských hutích bude pokračovat indická éra. Světovou ocelářskou jedničku ArcelorMittal indického ocelářského magnáta Lakšmího Mittala, který hutní podnik vlastní od roku 2002, nahradí jiná skupina vlastněná indickým miliardářem Sandžívem Guptou. Jeho v Londýně sídlící společnost Liberty House kupuje od Mittala spolu s Ostravou také největší rumunské hutě Galati a dva menší podniky v Makedonii a Itálii. Výběr kupce oznámily mluvčí ArcelorMittal Ostrava Barbora Černá Dvořáková a za Liberty Martina Houšková. Hodnotu transakce neuvedly.

ArcelorMittal získal tehdejší Novou huť Ostrava za 440 milionů korun. Převzal také závazky tehdy výrazně ztrátové huti ve výši 8,5 miliardy korun vůči bankám a navýšil základní jmění podniku o 1,4 miliardy. Ocelářská skupina se zároveň státu zavázala, že do hutí investuje nejméně 12 miliard korun. Spolu s Ostravou tedy Lakšmí Mittal koupil i hutě v Rumunsku a později v Polsku. Za patnáct let získal ArcelorMittal na dividendách něco přes 40 miliard. V tuto chvíli zůstává v podniku podle výroční zprávy nerozdělený zisk ve výši 59 milionů korun a výsledek hospodaření za rok 2017 ve výši 3,177 miliardy korun.

ArcelorMittal musel podniky prodat, protože jinak by Evropská komise blokovala nákup největší evropské ocelárny Ilva v Itálii. Koupí této hutě s kapacitou šest milionů tun oceli v italském Tarantu by ArcelorMittal získal na evropském trhu s plochými ocelářskými výrobky podíl přesahující 40 procent. Proto se Lakšmí Mittal letos v květnu dohodl s Evropskou komisí, která na vnitřním trhu působí jako antimonopolní úřad, na kompenzačních prodejích.

"Podmínkou pro uzavření této transakce je dokončení akvizice huti Ilva, schválení kupce Evropskou komisí a projednání s místními odborovými organizacemi a Evropskou odborovou radou ArcelorMittal," uvedla mluvčí ArcelorMittal Ostrava.

Lakšmího skupina ještě dále pokračuje v jednáních se zájemci o podniky v Lucembursku a Belgii. Dokončení akvizice italské Ilvy se předpokládá začátkem listopadu. ArcelorMittal za Ilvu zaplatí 1,8 miliardy eur a zavázal se i k dalším investicím ve výši přes čtyři miliardy eur.

Globální expanze

Jména potenciálních zájemců nebyla oficiálně známa. Mezi nejčastěji zmiňovanými kupci ale Guptova Liberty House byla. Jako největší konkurent se uváděla společnost British Steel, za níž stojí investiční fond Greybull Capital, který v roce 2016 za jednu libru koupil prodělečné ocelárny Scunthorpe ve střední Anglii a za jeden rok je dostal do černých čísel. British Steel ovšem měla zájem jen o huť v Ostravě. Ve prospěch Liberty House tedy hrálo, že nakonec koupila čtyři ze šesti oceláren, jež ArcelorMittal prodává. Tyto podniky zaměstnávají více než 12 500 zaměstnanců.

Celková výrobní kapacita společnosti Liberty House podle firmy díky transakci vzroste na více než 15 milionů tun oceli ročně, což ji zařadí k významným hráčům v Evropě a zvýší její pozici i ve světovém měřítku. "Zařazení těchto ocelářských center do portfolia společnosti Liberty více než zdvojnásobí celkovou výrobní kapacitu našich kovozpracujících podniků," uvedla za Liberty House Martina Houšková. Pro srovnání, ostravská huť ročně může vyrobit kolem tří milionů tun oceli a produkce ArcelorMittalu jako celé skupiny byla loni 93 milionů tun.

"Liberty nakupuje ocelářské podniky po celém světě. Nedávno získali v americkém Georgetownu továrnu na výrobu drátěných tyčí, nakupovali v Austrálii. Už teď mají silné postavení ve Velké Británii. Nyní chtějí zvýšit přítomnost ve střední Evropě a získat přístup na místní trhy," řekl Christopher Jackson, analytik britské MEPS, která se specializuje na ocelářství.

Liberty House dodává především ocel a hliník pro automobilový a letecký průmysl a specializovaná inženýrská odvětví, v Austrálii dodává ocel hlavně pro odběratele ve stavebním průmyslu a infrastruktuře.

ArcelorMittal Ostrava patří spolu s Třineckými železárnami k jediným dvěma podnikům, které mají celý řetězec výroby oceli od vysoké pece, kde se vyrábí surové železo, přes ocelárnu produkující polotovary až po finální výrobu drátů, plechů a dalších ocelářských výrobků.

Ostravská huť vyrábí hlavně výrobky pro stavebnictví a strojírenství, je například největším výrobcem silničních svodidel v Česku. Pracuje tu kolem sedmi tisíc lidí. Minulý rok vytvořila firma čistý zisk 3,2 miliardy korun. Šlo ale hlavně o příjmy z nerozděleného zisku a prodejů některých provozů firmy jako třeba výrobce trafoplechů ve Frýdku-Místku, který za více než miliardu korun koupil polský koncern Stalprodukt. Jinak měla firma v roce 2017 provozní ztrátu 2,6 miliardy korun, což způsobily hlavně odstávky ve výrobě. Letos už by měl být provozní zisk ostravských hutí opět v černých číslech, podle odhadů až jedné miliardy korun. Výrobní kapacita v Ostravě je kolem tří milionů tun oceli ročně.

Nezávaznou nabídku na huť v Ostravě letos podaly i Třinecké železárny, které v roce 2003 s rodinou Mittalů o hutě soupeřily a chtěly na severní Moravě vytvořit ocelářský koncern zahrnující rovněž ocelárnu ve Vítkovicích. Závaznou nabídku ale česká skupina v čele s podnikatelem Tomášem Chrenkem nakonec nepodala.

Miliardář z Pandžábu

Sandžív Gupta začínal jako obchodník s komoditami. Jeho firma sídlí v Londýně, ale zastoupení má i v Dubaji, Singapuru nebo Hong Kongu a otevřela i kancelář v New Yorku. Gupta pochází z průmyslnické rodiny v Pandžábu, menší ocelárnu vlastnil již jeho dědeček, zatímco jeho otec vybudoval továrnu na výrobu kol a vytvořil energetický koncern Simec. Ten je nyní spolu s ocelářskou a komoditní Liberty House hlavní součástí skupiny GFG (Gupta Family Group) Alliance, která majetek Guptů zastřešuje. Kromě nich sem patří ještě banka Weylands a realitní část Jahama Estates, přes niž vlastní řadu nemovitostí ve Velké Británii.

Roční obrat skupiny působící ve třiceti zemích na pěti kontinentech GFG Alliance udává ve výši 15 miliard eur (asi 380 miliard korun). "Nejde o veřejně obchodovanou společnost, takže dostupnost informací o zdrojích jejího financování i aktuální finanční pozici je omezená," uvedl ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund.

Do oceláren začal Gupta více investovat od roku 2013, když koupil ztrátový podnik v Newportu v britském Walesu. Ocelárnu otevřel v roce 2015, přesně v den, kdy britská vláda diskutovala o krizi tohoto odvětví ve Velké Británii. Minulý rok jeho Liberty House koupila za 100 milionů liber od indické skupiny Tata Steel výrobní podniky v Anglii. Gupta už udělal jeden obchod i s Lakšmím Mittalem, když letos převzal uzavřené ocelárny v USA. Indický podnikatel vyhlašuje, že by ve Spojených státech chtěl nakupovat i další podniky. Kromě toho Liberty House v roce 2017 převzala ztrátové ocelárny a důl v Austrálii.

Začátkem roku se Liberty House neúspěšně pokusila získat ztrátový ocelářský podnik Ascometal ve Francii. Od světové těžební dvojky Rio Tinto naopak za 500 milionů dolarů převezme největší evropskou huť na zpracování hliníku ve francouzském Dunkerku.

Gupta je známý svojí podporou zelené energetiky. Například v Austrálii koupil firmu ZEN Energy, která staví solární parky a bateriová úložiště.

Zaměstnanci hutí ArcelorMittal vyhlížejí nového majitele, přijít musí do dvou týdnů. Mezi zájemci je British Steel a Liberty House

12. 10. 2018 ▪ 3 min. čtení