Ze čtyřicetileté vlády komunistů se Česko dosud nevzpamatovalo a za západními státy navzdory relativně rychlému dohánění dál značně zaostává. Byly přitom doby, kdy Čechoslováci ekonomicky poráželi Finy, Iry, Italy, Španěly, a vyrovnali se dokonce Rakousku či Norsku. Vyplývá to z analýzy Hospodářských novin, která se zabývá i otázkou, kde by Československo bylo dnes, kdyby ho nezruinovali komunisté.
V roce 1929 patřilo Československo v hrubém domácím produktu na obyvatele mezi 12 nejvýkonnějších ekonomik Evropy. Velká krize zemi srazila sice až na 15. místo, nicméně v posledních dvou letech před nacistickou okupací se i díky zbrojení vyspělým státům začala znovu rychle přibližovat.
"Podle výše národního důchodu na obyvatele zaujímalo Československo 17. místo ve světě, dle hodnoty průmyslové výroby na obyvatele jsme byli na 12. příčce ve světě, podle podílu na světové průmyslové výrobě dokonce na 10. místě," uvádí ekonom a historik Pavel Szobi z Evropského univerzitního institutu ve Florencii a potvrzuje tím výsledky analýzy. Československo skutečně zažilo ekonomický vrchol na přelomu 20. a 30. let minulého století.
Jde o koncept, který zohledňuje různé ceny v daných zemích. Pokud si Čech vydělá 10 tisíc korun a Slovák v přepočtu také 10 tisíc korun, ještě to neznamená, že tento příjem jim zajišťuje stejnou životní úroveň. Pokud v Česku stojí květák 25 korun a na Slovensku 15, tak si Slovák vede mnohem lépe. Může si koupit víc květáků.
Veškerá data v článku či grafice jsou na základě tohoto konceptu přepočítána.
Analýza vychází ze studie nizozemské univerzity v Groningenu, která zmapovala výkon jednotlivých ekonomik světa za několik staletí. Konkrétně za Československo jsou data dostupná od roku 1921. Akademici je navíc neustále aktualizují s tím, jak se jim daří schraňovat více dat a zároveň zlepšovat metodologii. Poslední letošní revize zasáhla i Československo a jeho výkonnost je relativně o něco nižší, než se uvádělo dříve.
Na počátku existence byla Československá republika dle HDP na hlavu značně výkonnější než Finsko nebo Španělsko. Za Německem ale silně zaostávala, byla na 60 procentech německé úrovně. V prvních letech první republiky navíc následoval pokles. Ten se ale brzy podařilo zvrátit: "Poválečná rekonstrukce proběhla v ČSR v rámci středoevropských států nejrychleji," říká Szobi.
Pak odstartovalo rychlé dohánění. Do osmi let byla republika na 75 procentech výkonu německé ekonomiky, výrazně srazila náskok Francie. Dohnala Itálii a zvýšila náskok před Finskem. V roce 1928 byl její výkon dokonce na 90 procentech výkonu Norska. Velké Británii se sice přiblížila maximálně na 55 procent, tato země ale byla tehdy stále ještě imperiální mocností - ovládala rozsáhlá území po celém světě.
Ukazatel HDP na hlavu za celé Československo výrazně ztrácel kvůli zaostalému Slovensku a prakticky zcela agrární Podkarpatské Rusi. Zatímco v českých zemích byla na zemědělství závislá čtvrtina populace, na zbývajícím území šlo o více než padesát procent. Navíc panoval obrovský rozdíl v produktivitě, v českých zemích byla bezmála dvakrát vyšší. A ještě více to platilo o průmyslu.
Co se dočtete dál
- Dále se čtenář dočte, jaký měli podíl na výkonu československé ekonomiky čeští Němci a že Československo nebylo montovna.
- Čtenář se také dozví, jak moc zruinovali zemi ekonomicky komunisté a proč bylo pro Finy právě Československo odstrašujícím příkladem.
- Následně si čtenář přečte, jak by československá ekonomika mohla dnes vypadat, kdyby Edvard Beneš komunisty v roce 1948 zastavil.
- Součástí textu je i interaktivní vizualizace ukazující, jak svět vypadal za první republiky, jak drahá je totalita a jak se mohla odvíjet alternativní historie po vzoru Finska.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
