Na Starém Městě se přes Airbnb pronajímá každý pátý byt. Celkový objem nabídky je v Praze vyšší než ve Vídni či Budapešti

V nejužším historickém centru Prahy je ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím Airbnb a podobných platforem využíván každý pátý byt, což má znatelný vliv na růst cen klasických nájmů. Jen 20 procent nabízených bytů funguje jako skutečně sdílené ubytování, kdy v bytě přebývá kromě hostů i hostitel. To je v rámci Evropy podprůměrný podíl. Třetina pronajímatelů navíc nabízí dva a více bytů. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat portálu www.airdna.co zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR).

V Praze je podle analýzy celkem 650 tisíc bytů a počet bytů nabízených přes Airbnb byl v květnu letošního roku 11 500, tedy 1,4 procenta bytového fondu. V Josefově, na Malé Straně a na Novém Městě podíl převyšuje 10 procent, na Starém Městě dokonce 20 procent. V Karlíně je to 4,9 procenta, na Vinohradech 3,2, na Smíchově 2,9 a na Žižkově 2,8 procenta. V dalších částech Prahy je podíl zanedbatelný. Okolo 40 procent nabídky je koncentrováno v historickém centru.

Analýza s odkazem na nabídku realitních serverů uvádí, že je v Praze k dispozici více bytů ke krátkodobým než ke klasickým pronájmům. To podle autorů ukazuje, že Airbnb a další platformy snižují nabídku klasického rezidenčního bydlení, což se promítá i do růstu nájemného. Platí to zejména v historickém centru, směrem od jádra vliv slábne.

Podle autorů se nedá jednoznačně říci, že by byty nabízené přes Airbnb přinášely majitelům nutně více peněz než běžné nájemní smlouvy. V případě oblíbenosti a vyšší obsazenosti bytu nicméně ubytovací platformy mohou být výrazně lukrativnější. "Na druhou stranu, s krátkodobým pronajímáním jsou spojena i vyšší rizika, nejistota, potenciální nepříjemnosti a finanční náročnost," uvádí analýza.

Asi 30 procent hostitelů nabízí skrze Airbnb dvě a více nemovitostí, v historickém centru je to 40 procent. Velký je i podíl lidí, kteří byt s nájemníky nesdílejí. Podle analýzy to značí ještě větší odklon od původního principu sdílené ekonomiky než například v německých městech. V Praze je zároveň celkový objem nabídky Airbnb vyšší než ve Vídni, Varšavě či Budapešti.

Autoři analýzy odhadují, že při průměrné délce pobytu na hosta 2,5 noci a průměrné obsazenosti zařízení 206,2 dne v roce se v Praze loni přes Airbnb ubytovalo 2,6 až 3,6 milionu lidí podle toho, kolik z hostů využilo dvoulůžka, která jsou v nabídce uváděna jako jedno lůžko. U klasických ubytovacích zařízení to bylo asi 7,6 milionu hostů.

V květnu 2018 dosahovala v Praze sazba za pronájem jednotky v rámci Airbnb v průměru 1734 korun za den. Město odhaduje, že ročně přichází o 120 milionů korun na neuhrazených poplatcích.

Autoři analýzy doporučují, aby Praha s ohledem na negativní dopady ubytovacích platforem na bytový trh i život místních obyvatel nechala zpracovat právní analýzu možné regulace. Jako příklad uvádějí Amsterdam, kde mohou vlastníci krátkodobě pronajímat byty v úhrnu maximálně 60 dní v roce a počínaje rokem 2019 bude tato doba redukována na 30 dní. Kromě toho nesmí počet ubytovaných osob překročit čtyři. Dodržování pravidel by měla hlídat sama firma Airbnb, je nicméně zřejmé, že se porušují, píší autoři. Regulace existují i například v Barceloně a Paříži, v Řecku pak platí úprava na celonárodní úrovni v rámci boje s šedou ekonomikou.

Nabídka počtu lůžek přes Airbnb a v hotelech (2017):

Zdroj: IPR, Inside Aribnb 2018