Koruna klesá pod tlakem světového dění v ekonomice i politice. Roli hrají i spekulace, které sázely na rychlé posílení měny, říká ekonom Jáč

Zatímco loni koruna po skončení umělého oslabování posílila vůči euru přibližně o pět procent, letos je zatím dvě procenta v minusu. Stejně tak ztrácí i vůči americkému dolaru. Důvodem je zejména dění na světových finančních trzích.

"Vedle zpřísňování měnové politiky v USA, jež vede k oslabování eura vůči dolaru a zároveň má negativní dopad na středoevropské měny, jsou zde obavy z obchodních válek, nejistoty ohledně brexitu či zpomalení hospodářského růstu v eurozóně," vypočítává Radomír Jáč, hlavní ekonom investiční společnosti Generali Investments CEE. "Výrazný vliv mělo také dění okolo Turecka a ve výčtu těchto faktorů by šlo dále pokračovat," dodává.

Roli podle něj hrají rovněž velké spekulativní pozice, které zahraniční investoři nahromadili během zmíněného oslabování kurzu nad hladinou 27 korun za euro v očekávání jejího posílení po jejich konci. "Tyto pozice zde stále jsou, což je samo o sobě pro korunu na cestě k jejímu posílení určitou brzdou."

HN: Ekonomové i investoři očekávali, že hodnota české měny vůči euru letos poroste. Kurz se ale od jara pohybuje opačným směrem. Proč to tak je?

Na korunu a i na další středoevropské měny působí letos celá škála faktorů, jež mají, řekněme, rušivý vliv. Vedle zpřísňování měnové politiky v USA, jež vede k oslabování eura vůči dolaru - s negativním dopadem na středoevropské měny - jsou zde obavy z obchodních válek, nejistoty ohledně brexitu, zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, v průběhu jara a léta mělo na trhy výrazný vliv dění okolo Turecka a ve výčtu těchto faktorů by šlo dále pokračovat.

HN: Ale některé zmíněné vlivy by měly působit hlavně na euro. Proč tedy oslabuje i koruna?

Ty věci jsou provázané. Jsou zde dva základní kanály. První z nich je čistě ekonomický: když události světového dění dopadají na eurozónu a její hospodářský růst zpomaluje, tak je to negativní zpráva i pro středoevropské ekonomiky včetně české. Doléhá to na jejich exporty i růstový výhled, který se zhoršuje. Je to negativní pro korunu, oslabuje ale i forint, zlotý a další středoevropské měny.

Ten druhý faktor je pohyb eura vůči dolaru. Platí, že když se v globální sféře euru vůči dolaru nedaří, tak se většinou nedaří ani středoevropským měnám. Ty se často chovají jako satelit společné evropské měny. Pokud tedy byl někdo začátkem roku optimistický a sázel, že euro vůči dolaru posílí, očekával, že zároveň bude posilovat i zlotý, koruna a forint. Také předpokládal, že za těchto okolností budou posilovat ještě o trochu více než samotné euro. Když tahle sázka nevyšla, jsou středoevropské měny ještě více bity a zaostávají za očekáváním, jak vůči dolaru, tak vůči euru.

HN: Oslabují tedy i ostatní středoevropské měny?

Ano. Na konci minulého týdne činil pokles koruny vůči euru asi dvě procenta od začátku tohoto roku, u zlotého o tři procenta a u forintu o tři a půl procenta. Jejich oslabení je tedy dokonce o něco výraznější.