Dělník pracující ve výrobě s frézou dlouho dopředu ví, že se čepele jeho nástroje pomalu tupí a opotřebovávají. Pozná to podle množství síly, kterou musí při práci vynaložit. Obsluha větších strojů zase dokáže rozeznat blížící se poruchu podle neobvyklých projevů - například klepání či pískání.

To jsou podle Jiřího Pavlíka, manažera z poradenské společnosti Deloitte, nestrukturovaná data, která lze s pomocí moderních technologií digitalizovat a používat k jejich sledování počítače.

"Je potřeba s nimi pracovat, protože jsou důležitá z hlediska údržby dílů nebo výměny nástrojů," říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny Pavlík, který nedávno vystoupil na konferenci HN The Power of Data a přednášel na téma "Od dat k penězům".

Druhým typem dat jsou ta strukturovaná, která nejsou tolik náročná na zachycení jako fyzikální veličiny a většinou se dají získat z již existujících databází. Když se všechny získané informace důkladně zanalyzují, mohou vedení firem pomoci k lepšímu rozhodování.

Právě v této oblasti Pavlík se svým týmem poskytuje firmám své služby. V případě strojů tak napřed zjišťuje zmíněné know-how, které mají lidé v hlavách. "Když je máme, začínáme přemýšlet o tom, jestli tam jsou závislosti. Pokud analýzou zjistíme, že jsou, zjišťujeme, zda existují nějaké technologie, které ty fyzikální veličiny dokáží zaznamenat," říká Pavlík.

Následně je možné do výroby zabudovat senzory, které budou nestrukturovaná data měřit a zprostředkovávat počítačům už ve strukturované podobě.

Díky podobným opatřením je možné zajistit plynulost výroby a dostatečně dlouho dopředu odhadnout nastávající potíže.

Manažery nezajímá průmysl 4.0, ale peníze

Technologie nejsou samospásné. Ačkoliv se dnes mluví o čtvrté průmyslové revoluci a ze všech stran se objevují zprávy o blockchainu, internetu věcí, umělé inteligenci nebo virtuální realitě, je třeba přemýšlet, zda skutečně dokáží tyto vynálezy za přijatelné náklady přinést firmě adekvátní hodnotu.

"Základní otázka je k čemu to potřebujete, co vám to přinese. Léta jsem sám dělal v managementu, takže vím, že na konci přijde představenstvo nebo dozorčí rada a ptají se: 'Kam jste tu firmu posunuli?' Za to je management placený," popisuje Pavlík.

Když klienti přijdou s nápadem, že by chtěli použít určitou technologii, je podle něj nejdříve nutné ptát se, zda se k výsledku nedá dostat jednodušší cestou ."Zjišťujeme, co je vlastně problém, který potřebují řešit. Při diskusi často zjistíme, že to, s čím přišli, je jen jedno možné řešení, ale existuje pět dalších, která jsou jednodušší, levnější, efektivnější a přivedou vás ke stejnému cíli," říká Pavlík. Každá technologie se podle něj musí hodnotit případ od případu. Cílem je přinést firmě užitek, ideálně úsporu času nebo peněz.

"Řadu věcí v podnicích neuvidíte, protože se nenašlo byznysové využití. Příkladem je virtuální realita. Všude se mluví o tom, že budeme mít 3D brýle, ale jak to využiji pro byznys? Jistě, můžete nastavit výrobní linku. Ale pak zjistíte, že potřebujete VR určité kvality, které je cenově nejdostupnější. Zjistíte, že helma váží pět kilogramů a operátorovi je z ní po 20 minutách špatně a bolí ho za krkem," říká Pavlík.

To jsou podle něj důvody, proč virtuální realita nachází využití především v herním průmyslu. Podobně složité je vetšinou nalezení efektivního využití i pro rozšířenou realitu kombinující realitu s digitálními projekcemi na speciálních brýlích nebo obrazovkách tabletů, míní Pavlík.

Technologie, které jsou naopak v posledních letech stabilně na vzestupu, jsou už zmíněné využívání velkých dat a s tím související internet věcí, tedy stroje, které spolu vzájemně komunikují a dokáží dodat do počítačových systémů řadu dat o svém fungování. I zde je však vždy třeba myslet na finanční optimalizaci.

"V některých firmách mi říkají, že potřebují kapacitu cloudového uložitě (on-line úložiště počítačových souborů poskytované třetí stranou, pozn. red.) a stojí to velké peníze. A když se jich zeptám, co tam ukládají, odvětí, že všechna data z výroby. Nevědí ale k čemu, říkají, že se to může někdy hodit," popisuje Pavlík. Podle něj tedy základní otázka zní: "Opravdu potřebujete všechna data ukládat?"

Jak díky datům uspokojit zaměstnance

Internet věcí a datová analytika v určité podobě existují už dlouhá léta. Dnes jsou ale technologie potřebné k jejich využívání dostatečně levné, aby to dávalo podnikům ekonomický smysl. Proto jsou v současnosti tyto metody podle Pavlíka v byznysu tak oblíbené. "Ta technologie je dnes levná. Mobil stojí pár tisíc korun. Když se podíváte do historie, zjistíte, že stejný výpočetní výkon měly počítače NASA chlazené vodou," uvádí Pavlík.

"A není potřeba ani nejnovější iPhone. I ten starý, který dnes stojí deset tisíc korun, je použitelný a nepotřebujete víc. Je možné ale zvážit i jiné chytré telefony, třeba Android za tři tisíce. Cena je čím dál nižší. A s daty je to stejné. Je dostupné LTE (vysokorychlostní mobilní internet, pozn. red.) za hubičku," říká Pavlík.

Chytré využití dat může firmám podle Pavlíka pomoci například i s udržením zaměstnanců. Deloitte se osvědčila analýza pro jednoho z klientů, který chtěl znát nejčastější důvody, proč mu odcházejí lidé.

Použili při tom rozhovory s lidmi odcházejícími z firmy. K tomu přidali údaje o tom, na jaké pozici daný člověk byl, ve které kanceláři pracoval, jeho historii směn, věk, pohlaví a několik dalších veličin. Potom označili nejrizikovější zaměstnance, na které se klient mohl zaměřit a udržet je.

"Jeden z důvodů odchodu byl, že si řada lidí při nástupu do práce myslela, že bude využívat jazyky. Uměli dva až tři světové jazyky, a nakonec zjistili, že je nejsou schopni využít. Ukázalo se, že důvody odchodu mohou být i velikost týmu nebo změna směn," popisuje výsledky datové analýzy Pavlík.