Osmdesátimilionový turecký trh je pro řadu českých firem zajímavý i přes letošní pokles tamní ekonomiky a propad turecké liry v řádu desítek procent, k němuž došlo během léta. Do destinace, z Prahy letadlem dostupné za tři hodiny, vyvezli minulý rok zdejší exportéři zboží a služby za 53 miliard korun. Vedle mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, pro niž Turecko představuje osmý trh v žebříčku prodejů, vidí v zemi velkou příležitost podnikatelé v energetice. Jak zaznělo v debatě Hospodářských novin na dané téma, příznivou okolností je, že Turecko má od roku 1995 celní dohodu s Evropskou unií.

Investice do vodních elektráren

Jedním z hlavních českých investorů v Turecku je firma Energo-Pro vlastněná podnikatelem Jaromírem Tesařem. Za Bosporem působí už přes deset let a vlastní tam pět vodních elektráren o celkovém výkonu 95 megawattů.

"Pro nás to nebyl rychlý vstup. Kancelář jsme v Ankaře otevřeli v roce 2006 a první investici jsme udělali až o čtyři roky později. Dlouho jsme monitorovali trh a hledali příležitosti, abychom nekupovali draho," řekl v debatě Jakub Fajfr, ředitel pro strategie a rozvoj v Energo-Pro. Firma má v Turecku vlastní lokální tým, nespojila se s žádnou z místních velkých podnikatelských rodin, jako to třeba udělal německý E.ON nebo další český investor ČEZ. Tomu se v zemi příliš nedaří a miliardové investice, hlavně do paroplynové elektrárny Egemer, už prakticky odepsal.

Byznys v Turecku

Debaty Hospodářských novin se zúčastnili Marek Svoboda (Ministerstvo zahraničních věcí ČR), Marek Dlouhý (pojišťovna EGAP), Jakub Fajfr (Energo-Pro) a moderátor Petr Lukáč (redaktor Hospodářských novin).

Dobře se orientovat v odlišných podmínkách je klíčové. "Firmy vstupující na turecký trh si musí dát pozor na výkyvy kurzu, omezení plateb v zahraničních měnách a dobře prověřit partnery," řekl Marek Svoboda, který řídí odbor ekonomické diplomacie na ministerstvu zahraničí. Jeho třetí rada je velmi důležitá. Řada tureckých firem, jejichž majitelé se zapletli do pokusu o puč proti prezidentovi Erdoganovi v červenci 2016 nebo, jsou vnímáni jako "nepřátelé státu", čelí postihům. Ty se podle Svobody ale nedotkly více než 22 tisíc zahraničních firem, které vytvářejí asi polovinu exportu Turecka.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dočtete:
  • Jak se do byznysu v Turecku promítají opatření prezidenta Erdogana.
  • O peripetiích růstu a zpomalování turecké ekonomiky.
  • Jak by se mělo řešit zadlužení tureckých firem a proč je tak vysoké.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se