MMF letos čeká zpomalení růstu světové ekonomiky. Může za to nálada na finančních trzích i útlum v Turecku

Mezinárodní měnový fond (MMF) v pondělí zhoršil výhled světové ekonomiky. Globální hospodářský růst letos podle jeho nové prognózy zpomalí na 3,5 procenta z loňských 3,7 procenta. V říjnu přitom MMF předpovídal, že tempo růstu letos zůstane na loňské úrovni. Odhad růstu světové ekonomiky pro příští rok fond snížil o 0,1 procentního bodu na 3,6 procenta.

Za zhoršením výhledu podle MMF stojí mimo jiné zpomalování růstu ve druhé polovině loňského roku, které bylo patrné například v Německu a Itálii, zhoršující se nálada na finančních trzích a hospodářský útlum v Turecku. "Slabost ve druhé polovině roku 2018 se přenese do dalších čtvrtletí," uvedl MMF v pondělní zprávě.

Za klíčové riziko pro vyhlídky světové ekonomiky považuje fond hrozbu eskalace obchodních sporů. MMF rovněž poukázal na stoupající úrokové sazby a varoval, že situaci by mohl zkomplikovat případný odchod Británie z Evropské unie bez dohody nebo překvapivě prudké zpomalení růstu čínské ekonomiky.

Fond v pondělí snížil odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 1,6 procenta z dříve předpokládaných 1,9 procenta. V příštím roce v eurozóně nadále počítá s růstem v rozsahu 1,7 procenta. Loni ekonomika eurozóny podle fondu vzrostla o 1,8 procenta.

MMF zhoršil odhady letošního růstu pro Německo, Francii i Itálii, tedy pro tři největší ekonomiky eurozóny. Německý růst nyní odhaduje pouze na 1,3 procenta místo dříve předpokládaných 1,9 procenta. V příštím roce očekává oživení růstu největší evropské ekonomiky na 1,6 procenta.

Výhled pro Spojené státy, které jsou největší ekonomikou na světě, ponechal MMF beze změny. V letošním roce by tak měl růst americké ekonomiky činit 2,5 procenta a napřesrok 1,8 procenta.

Podle OSN světová ekonomika vzroste letos i příští rok

Růst světové ekonomiky v letošním roce mírně zpomalí a dosáhne tří procent, toto tempo si udrží i příští rok. Vyplývá to ze zprávy s názvem Situace a výhled světové ekonomiky, kterou v pondělí zveřejnila OSN. Podle ní je však potřeba přijmout bezodkladné a konkrétní politické kroky, má-li OSN dosáhnout cíle vymýtit chudobu do roku 2030. Loni světová ekonomika předběžně vzrostla o 3,1 procenta.

"Existuje spousta výstražných světel, která blikají, a oranžová barva některých z nich se v nadcházejícím roce prakticky s jistotou změní na červenou s velmi nepředvídatelnými důsledky," upozornil Richard Kozul-Wright, který je vedoucím oddělení strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). "Růst je křehký, zůstává obrovská nejistota a vyvstávají rizika. Nezbavili jsme se dědictví finanční krize let 2008-2009," dodal.

Zpráva poukazuje zejména na situaci v Africe, která potřebuje mnohem větší hospodářský růst, aby se lidé mohli vymanit z chudoby. Více než 700 milionů lidí žije pod hranicí extrémní chudoby, definované částkou 1,90 dolaru (42,80 Kč) na den v paritě kupní síly roku 2011, přičemž polovina z nich je v subsaharské Africe. V Africe se podle zprávy musí hospodářský růst zvýšit na dvoucifernou úroveň, má-li být dosaženo cílů ve snižování chudoby. A to je výrazně více než míra růstu zaznamenaná za posledních 50 let.

Jakkoli se krátkodobě obrázek světové ekonomiky jeví uspokojivě, v posledních měsících se objevuje řada rizik, poznamenal Kozul-Wright. Sem řadí konec "hyperaktivity" ekonomiky Spojených států způsobené daňovou reformou prezidenta Donalda Trumpa, zpomalení hospodářského růstu v Německu a Číně, odchod Británie z Evropské unie a rovněž skutečnost, že deset let po finanční krizi je světová ekonomika stále zatížená dluhy.