Byla nejmladší dolarovou miliardářkou na světě, která nabízela, že s pomocí kapky krve změní celý svět. Vycházelo jí to přes deset let, než se ukázalo, že start-up Theranos, který v roce 2003 založila, když v 19 letech opustila Stanfordovu univerzitu, je jeden velký podvod. Do historie se tak příběh Elizabeth Holmesové nezapíše tím, že by způsobil evoluční změnu ve zdravotnictví. Ale spíše jako učebnicový příklad, že i nejslavnější a nejzkušenější investoři mohou naletět mediálnímu obrazu jedné mladé a nadějné blondýnky ze Silicon Valley. Případ Holmesová ukazuje, že také ženy dělají v podnikání "špatné věci", za které jim potom hrozí vězení. A že touha objevit nového Steva Jobse v sukních může investory přijít pěkně draho. Třeba i na 750 milionů dolarů.

Ještě před čtyřmi lety přitom byla Holmesová hvězdou konferencí, objevovala se na titulních stranách časopisů a vyhrávala podnikatelské soutěže. Její firma Theranos (původní jméno bylo Real-Time Cures) byla považována za nový zdravotnický Google, protože tvrdila, že zvládne z pouhých dvou kapek krve levně a hlavně rychle dodat lékařům informace o zdravotním stavu pacienta potřebné pro určení diagnózy. A navíc bez použití jehel. V silně regulovaném oboru, kde mají klíčovou roli často negativně vnímané farmaceutické kolosy, by to byla skutečná revoluce, jež by znamenala podobnou změnu, jakou pro internet znamenal Google. Tedy za předpokladu, že by tato medicína pro 21. století fungovala.

Holmesová byla dívka z dobré rodiny. Po jejím dědečkovi se dokonce jmenuje jedna nemocnice ve městě Cincinnati a její otec pomáhal s rozvojovými projekty v Africe.

Ona sama vždycky tvrdila, že jí nejde o peníze, ale že chce pomáhat lidem. I tak ale časopis Forbes ještě v březnu 2015 odhadoval její majetek na 4,5 miliardy dolarů − Theranos totiž ocenil na devět miliard dolarů a ona z něj vlastnila polovinu.

Zakladatelka zdravotnického start-upu dokázala díky svému nespornému charismatu získat pro firmu investice od rodiny Waltonových (vlastnící obchodní řetězec Walmart), mediálního magnáta Ruperta Murdocha či zakladatele Oraclu Larryho Ellisona, jenž patří mezi deset nejbohatších lidí na světě. Nachytala se i Betsy DeVosová, bohatá americká ministryně školství v nynější Trumpově vládě.

K velkým obhájcům Elizabeth Holmesové patřil na konferencích i na Twitteru významný technologický investor Marc Andreessen, byť on sám do Theranosu peníze nedal. Ve správní radě zase firmu zaštítil bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger a další velká jména americké politiky. Prostě kolektivní slepota ovlivněná touhou po hezkém příběhu, k níž nemalou měrou přispěla i média, protože novináři slepě přejímali interpretaci Holmesové a nebyli dostatečně kritičtí.

Všechno se změnilo, když si investigativní novinář John Carreyrou z listu The Wall Street Journal začátkem roku 2015 položil vlastně docela jednoduchou otázku. Jak je vůbec možné, že se o tak hodnotné firmě tak málo ví. Nešlo jen o to, že Theranos nikdy nezveřejnil žádná čísla o svém hospodaření. Podezřelé bylo, že firma hodlající změnit americké zdravotnictví nezaměstnává ve vývoji žádného respektovaného vědce. A že její převratná technologie je známá pouze z frází matky zakladatelky a powerpointových prezentací.

Držitel Pulitzerovy ceny Carreyrou se začal bavit s bývalými zaměstnanci Theranosu, kteří byli sdílnější než jejich šéfová. A protože ve firmě byla velká fluktuace lidí, získal hodně materiálu.

Výsledkem jeho pátrání byla série reportáží, které přesvědčivě dokázaly, že převratná technologie pro laboratorní analýzu krve pod jménem Edison, kterou využívalo přes dvacet nemocnic a lékárenský řetězec Walgreens, toho umí mnohem méně než přístroje, jež měla nahradit.

Ještě mnohem vážnější bylo, že Theranos lékařům poskytoval dokonce i chybné údaje, což byl při množství 890 tisíc testů ročně, které provedl, hodně velký průšvih.

Elizabeth Holmesová se ještě pokusila první reportáž ve WSJ zastavit u majitele listu Ruperta Murdocha, který sám v Theranosu utopil přes sto milionů dolarů.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se