Úrokové sazby nechá ČNB beze změn, myslí si analytici. Důvodem může být zpomalení německé ekonomiky nebo brexit

Bankovní rada České národní banky pravděpodobně ponechá na čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Vyplývá to z vyjádření analytiků. Ti upozornili, že výsledek zasedání je ovšem velmi nejistý. Rozhodování totiž komplikuje především vývoj v zahraničí, v poslední době například údaje o zpomalení německé ekonomiky nebo vyjednávání o brexitu.

"Zatímco v první polovině ledna chodily od centrálních bankéřů celkem jednoznačné vzkazy, že sazby budou v únoru zvýšeny, tak druhá polovina ledna se nesla od členů bankovní rady ve znamení zvýšené opatrnosti. A vše nasvědčuje tomu, že mezi členy bankovní rady bude 7. února hodně živá debata s obtížně predikovatelným výsledkem," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

"Ačkoli ještě před dvěma týdny trh spíše očekával, že únorové jednání ČNB přinese další zvýšení sazeb, nedávné komentáře představitelů centrální banky naznačují, že bankovní rada z titulu méně příznivých dat přicházejících ze zahraničí zvolí opatrnější přístup a s dalším růstem sazeb prozatím počká," uvedl i hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Dodal, že zlom v očekávání trhu i analytiků přinesl rozhovor nového člena bankovní rady Tomáše Holuba. Ten připustil, že únorové zvýšení sazeb nemusí přijít a ČNB si může dát několik jednání s dalším růstem sazeb pauzu.

Ke zvýšení úrokových sazeb se během ledna přiklonili členové rady Vojtěch Benda a Aleš Michl. Spíše pro odložení dalšího růstu sazeb se vyslovili Oldřich Dědek a právě Holub. Viceguvernér Tomáš Nidetzký nedávno uvedl, že vidí vyrovnané šance pro to, zda bude nebo nebude ve čtvrtek hlasovat pro další zvýšení úrokových sazeb. Zasedání rady se zúčastní všech sedm centrálních bankéřů.

Zatímco ve prospěch dalšího zvýšení sazeb vyznívá podle Seidlera slabší koruna a nadále napjatá situace na českém trhu práce, pro ponechání sazeb naopak hovoří méně příznivý výhled na globální ekonomiku a pokles ceny ropy. "Únorové jednání ČNB tak nakonec není ani tolik o tuzemské ekonomice, ale spíš o vnímání rizik spojených s vývojem v zahraničí, který může členy bankovní rady nabádat k opatrnějšímu utahování měnové politiky," dodal Seidler.

V případe samotné české ekonomiky by přitom podle Nováka zvýšení úrokových sazeb bylo ospravedlnitelné. "Domácí inflační tlaky zůstávají poměrně silné. Trh práce zůstává přehřátý s rekordně nízkou nezaměstnaností a vysokým počtem volných pracovních míst, což se bude i letos promítat do silného růstu mezd," uvedl. Zároveň dodal, že inflační tlaky nejsou tak extrémní, aby nemohla ČNB se zvýšením sazeb několik měsíců počkat.

ČNB ve čtvrtek také zveřejní novou makroekonomickou prognózu. "ČNB ve své prognóze sníží výhled růstu HDP a pravděpodobně lehce i inflace," odhadl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Prognóza bude zároveň podle něj ukazovat na potřebu dalšího zpřísňování měnové politiky, ale v menším rozsahu než předchozí odhady. "Za dané situace nepřistoupí ČNB na svém únorovém jednání ke zvýšení sazeb. Zda dojde ke zvýšení sazeb v tomto roce později, zůstává otevřenou otázkou. Každopádně předpokládám, že ČNB letos nezvýší sazby více než dvakrát," dodal.

Podobně se vyjádřil tento týden v České televizi i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Počet, kolikrát letos ČNB zvýší úrokové sazby, odhadl od nuly do dvou. Poukázal na to, že zvyšování úroků oddaluje Evropská centrální banka. Zmínil i poměrně citelné signály oslabení ekonomiky ze zahraničí.

V loňském roce ČNB zvýšila úrokové sazby pětkrát. Na zasedání v prosinci je ale nechala beze změny na 1,75 procenta s tím, že nižší inflace a vnější faktory tlumí potřebu se zvyšováním úroků spěchat.

Zahraniční investoři drží státní dluhopisy za téměř 580 miliard

Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku stoupl téměř na 42 procent, tedy na nejvyšší úroveň od listopadu 2017. Vyplývá to z dat ministerstva financí. Zahraniční investoři tak ke konci roku 2018 drželi státní dluhopisy vydané v Česku za 579,7 miliardy korun. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů činilo 1,54 bilionu korun.

Podíl zahraničních investorů začal výrazně růst v souvislosti s očekávaným koncem devizových intervencí České národní banky. Ty centrální banka ukončila předloni 6. dubna. Zatím nejvyšší podíl zahraničních investorů 51,35 procenta byl v září 2017. Za růstem podílu zahraničních investorů byla především sázka na posílení koruny po ukončení devizových intervencí ČNB.

Současný nárůst je podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera patrně způsoben obavou investorů, že by přes konec roku mohly jejich korunové vklady být stejně jako v roce 2017 penalizovány výrazně negativními sazbami.

"Ty jsou v tuzemském bankovním sektoru způsobené poplatky do resolučního fondu (Fondu pro řešení krize), který se odvíjí právě od výše bilancí bank v závěru roku. V lednu by tak měl podíl obdobně jako v minulém roce klesnout," uvedl.

Podíl zahraničních investorů držících české státní dluhopisy (v procentech):