Obyvatelé Česka mají podle statistik k hotovosti dvojznačný vztah. Na jednu stranu patří Česko spolu s Austrálií mezi premianty v oblasti bezkontaktních plateb. Použití karty v obchodě znamená téměř výhradně placení bezkontaktně. Již jen málokdo manuálně zasunuje svou kartu do terminálů, aby posléze zadal PIN kód.

Naopak v celkovém počtu transakcí v ekonomice si hotovost pořád zachovává významnou roli. A to dokonce i v nákupech přes internet, kde je velmi populární platit takzvaně na dobírku − až při převzetí zboží.

"Když se podíváte na jednu ze sledovaných statistik, hotovost vůči HDP, zjistíte, že tento ukazatel v Česku činí okolo 11 procent," řekl Michal Vodrážka, který v České národní bance vede odbor regulace platebního styku a finančních inovací. V případě zemí jako Dánsko, Norsko či Švédsko jde přitom o méně než pět procent.

Rozšíření karet napomohlo i EET

Pro spotřebitele znamená placení kartou zpravidla větší pohodlí. To, jak rychle se bezhotovostní platby v ekonomice rozšíří, však do velké míry ovlivňuje i to, jak hospodářství dané země tradičně funguje a jak se k zavádění novinek staví podniky i vláda a úředníci.

Právě tomu, jak se společnost přesouvá k bezhotovostnímu fungování, se věnovala debata Hospodářských novin na téma "bezhotovostní budoucnost společnosti", která se konala 28. ledna. V ní mimo jiné několikrát zaznělo, že pozitivní roli v tomto přechodu může sehrát stát.

Příklad zmínil Tomáš Nýdrle z ministerstva financí: "Do budoucna by pomohla platební brána, která by lidem umožnila kupovat služby od státu."

Česká státní správa v současnosti připravuje projekt Moje daně. Jeho součástí má být i elektronický portál pro podání daňového přiznání. "V dalších fázích se zvažuje platební řešení," upozornil během debaty Nýdrle, který na ministerstvu vede oddělení platebních služeb a tržní infrastruktury.

Podobně rozvoji bezhotovostní společnosti napomáhá, když mohou cestující platit kartou za veřejnou dopravu. Tu přitom zpravidla provozují firmy vlastněné samosprávou. Dopravní podnik tím mimo jiné šetří na nákladech, které mu v minulosti plynuly z manipulace s hotovostí či ze správy jiných forem placení.

"Když dnes koupíte v Praze jízdné přes PID Lítačku, stojí to zlomek toho, co stála SMS jízdenka," připomněl během diskuse Miroslav Lukeš, generální ředitel české Mastercard. "Ostrava dokonce prohlásila, že chce papírové jízdenky odbourat úplně," podotkl.

Stát může nicméně podnítit rozvoj bezhotovostní ekonomiky i nepřímo. Michal Šmída, spoluzakladatel a šéf platební služby Twisto, v tomto ohledu zmínil, že řada obchodníků umožnila platit kartou spolu se zavedením elektronické evidence tržeb. "EET vnímám jako velmi pozitivní vývoj," řekl během debaty Šmída.

Zbývá vám ještě 50 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte další podrobnosti o tématu i o zkušenostech ze Švédska, které je v pomyslném čele rozvoje bezhotovostních plateb.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se