Mrazy během jedné noci způsobily ovocnářům škody za desítky milionů korun. Nejvíce utrpěly hrušně a třešně

Mrazy, které Česko zasáhly v noci na úterý, způsobily ovocnářům podle prvních odhadů škody za desítky milionů korun. Mráz, který místy byl až minus čtyři stupně Celsia, nejvíce poškodil hrušně a třešně. Na některých místech mrazy poškodily i jabloně, které jsou hlavním ovocným druhem v Česku. Přesnější údaje o poškození sadů mrazy by měly být známé za několik týdnů. Řekl to předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Letošní škody z mrazů však podle něj nedosáhnou rozsahu obrovské mrazové škody z roku 2017. Tehdy dubnové a květnové mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v Česku a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň se tehdy propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka.

"Noc na dnešek byla z pohledu ovocnářů nejmrazivější. Nejčastěji bylo kolem minus dvou stupňů. Někde byla i místa s minus čtyřmi stupni, což už je velký problém," řekl Ludvík v úterý. Mrazy zasáhly hlavně západní a severní Čechy a částečně pěstitelské oblasti na východě Čech a na severní Moravě. "Budou podniky, které budou mít úrodu významně poničenou a budou na tom špatně. Jiné podniky budou mít úrodu mrazy nepoškozenou," řekl Ludvík.

Skutečný rozsah mrazových škody by se měl ukázat za pár týdnů. "Uvidí se, zda u peckovin nachladlé plody vydrží a neopadnou. U jádrovin, zejména u jablek, se dají čekat škody na kvalitě. Takové ovoce se pak hodí jen na zpracování," řekl Ludvík.

Škody na ovoci z mrazů podle něj budou i v dalších evropských zemích, například v Německu či Itálii. "Škody hlásí například oblast kolem italského Bolzana, kde teď napadlo deset centimetrů sněhu a bylo tam minus šest stupňů," uvedl Ludvík.

Nižší sklizeň ovoce v Česku než v roce 2017 byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se ho sklidilo 101 249 tun. Důvodem tehdejšího propadu byly také mrazy, ty významně poškodily české ovocnáře i v roce 2016, ztráty na tržbách byly kolem 400 milionů korun. Za škody z mrazů z let 2016 a 2017 dostali ovocnáři od státu kompenzace dohromady 165 milionů korun.

Obrana ovocných sadů před mrazy je omezená. Používají se například protimrazové závlahy, parafinové svíce, pálení klestí a slámy či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů nebo vrtulníků. Možnosti komerčního pojištění proti mrazům jsou kvůli velké rizikovosti velmi omezené.

Noc z pondělí na úterý byla nezvykle chladná. Nejnižší teplotu, minus 9,2 stupně Celsia, naměřili meteorologové na stanici Jelení v Krušných horách. Rekord pro 7. květen padl zhruba na pětině stanic, které měří alespoň 30 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém informačním webu. Velmi chladná má být i noc na středu.

Celorepublikový průměr minimálních teplot ve dvou metrech nad zemí byl v úterý v noci minus 0,3 stupně Celsia. Přitom dlouhodobý průměr na začátku května je kolem šesti stupňů, upozornila meteoroložka Michaela Valachová.

Nezvykle nízké teploty ale nepostihly celou Českou republiku. V Moravskoslezském kraji byl průměr nejnižších teplot 2,2 stupně nad bodem mrazu. Naopak na Vysočině se noční minima pohybovala nejčastěji kolem minus 1,8 stupně Celsia.

Rekordně nízkou teplotu pro 7. květen zaznamenalo 33 ze 150 stanic, které měří alespoň tři dekády. Tabulky přepisovali například v Deštném v Orlických horách, kde rtuť teploměru klesla až na minus 4,4 stupně Celsia. Padlo tak dosavadní minimum z roku 1979, které mělo hodnotu minus 2,7 stupně. Nový rekord naměřila také stanice Karlovy Vary, Olšová Vrata (minus 3,9 stupně), Konstantinovy Lázně (minus 3,5 stupně) či Žatec (minus 3,1 stupně).

Do velmi chladného rána by se podle meteorologů mělo Česko probudit i ve středu. V dalších dnech už by díky velké oblačnosti mrznout nemělo, ale další příval studeného vzduchu nás pravděpodobně čeká na přelomu tohoto a příštího týdne, uvedl ČHMÚ.