Přispívají k majetkové nerovnosti na světě, slouží k praní špinavých peněz, politici či podnikatelé díky nim mohou tajit vlastnictví firem, které by jim jinak neprošlo. Daňové ráje jsou pro mnohé zlem, které tráví světovou ekonomiku. Kde se ale vlastně vzaly a jaká je jejich historie?

S trochou nadsázky se dá říct, že snaha vyhnout se placení daní je stejně stará jako daně samotné. Již ve starověkém Řecku používali obchodníci malé ostrůvky v okolí Athén jako překladiště pro své zboží, aby se vyhnuli dvouprocentnímu clu, které bylo uvaleno na dovoz do města a vývoz z něj.

Antický Řím byl zase známý tím, že daňovou politiku rád používal jako zbraň proti svým protivníkům. Když chtěli například Římané ve druhém století před Kristem poškodit řecký ostrovní stát Rhodos, který se nepřidal na jejich stranu ve válce s Makedonií, nevypravili proti němu trestnou vojenskou výpravu. Místo toho raději osvobodili od daní svůj přístav na ostrově Delos a Rhodos nechali finančně vykrvácet. I když rhodský přístav účtoval clo jen ve výši dvou procent, záhy většina obchodních lodí směřovala raději do delského přístavu. Během jednoho jediného roku klesly daňové příjmy Rhodu o 85 procent a moc někdejšího obchodního gigantu Egejského moře rychle uvadla.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se