Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ponechala své úrokové sazby beze změny na rekordních minimech. Signalizovala však, že by mohla podpořit ekonomiku eurozóny dalším snížením úroků či novými nákupy dluhopisů. Šéf ECB Mario Draghi pak na tiskové konferenci naznačil uvolňování měnové politiky prohlášením, že dvouprocentní inflační cíl ECB by neměl být vnímán jako maximum.

"Vyhlídky jsou čím dál horší," řekl Draghi na tiskové konferenci. Oživení, s kterým ECB dosud počítala na druhé letošní pololetí, je podle Draghiho nyní méně pravděpodobné.

Základní úroková sazba ECB zůstává na nule a depozitní sazba činí minus 0,4 procenta. To znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit. Depozitní sazba je na 0,25 procenta.

ECB podle čtvrtečního sdělení očekává, že její klíčové úrokové sazby budou přinejmenším do poloviny příštího roku na současné nebo nižší úrovni. To je změna proti předchozím prohlášením, kdy centrální banka o možnosti nižších sazeb nehovořila.

"Vzhledem k tomu, že inflace zůstává hluboko pod cílem ECB, průmyslová výroba v Německu je ve volném v pádu a centrální banka v USA už je připravena snížit sazby, bylo už jen otázkou času, kdy ECB otevře dveře dalším podpůrným opatřením, poznamenala agentura Reuters.

ECB ve čtvrtek opustila dosavadní popis střednědobého inflačního cíle "pod, ale blízko dvou procent", a místo toho mluví o "závazku symetrie inflačního cíle".

"To podstatné... je, že se nám nelíbí, jak se inflace vyvíjí. Symetrie znamená, že není žádná dvouprocentní horní hranice. Inflace se může odchýlit oběma směry," řekl Draghi.

Euro začalo po oznámení ECB silně kolísat. V bezprostřední reakci mírně zpevnilo, později ale zamířilo dolů a k dolaru se ocitlo na 1,1103 USD. To byla nejnižší hodnota za dva roky. Záhy ale začalo ztráty omezovat.