Zlato je nejdražší za poslední roky. Investoři v něm hledají jistotu v době celní války a slabých dluhopisů

Zlato je kvůli dalšímu vyostření obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou na svém maximu za více než šest let. V pondělí brzy ráno přidávala jeho cena během obchodování v Asii více než jedno procento na 1554,56 dolaru za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Zlato tak bylo nejdražší od dubna 2013.

"Zlato v pátek těžilo ze záplavy tweetů (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa," řekl agentuře Reuters analytik Stephen Innes ze společnosti VM Markets.

Peking v pátek oznámil dodatečná cla pět a deset procent na americké zboží, jehož roční hodnota dovozu do Číny dosahuje zhruba 75 miliard dolarů (1,7 bilionu korun). Trump následně vyzval americké firmy, aby začaly hledat alternativy k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA. V pátek večer v reakci na jeho postup výrazně oslabily americké akcie, trhy v dalších částech světa už byly zavřené, a nemohly tak zareagovat.

Trump pak v neděli na summitu G7 ve francouzském Biarritzu vyjádřil pochybnosti v souvislosti s eskalací obchodního sporu s Čínou. Podle pozdějšího prohlášení Bílého domu tak chtěl vyjádřit politování, že cla na čínské zboží nezvýšil ještě výrazněji. V pondělí proto výrazně oslabily čínské akcie a čínský jüan sestoupil vůči dolaru na nejnižší hodnotu za 11 let.

Čínský vicepremiér Liou Che ale v pondělí naznačil možné zmírnění obchodního sporu. Čína je dle jeho slov ochotna řešit obchodní konflikt se Spojenými státy prostřednictvím klidných rozhovorů a rozhodně se staví proti další eskalaci sporu. Trump následně ochotu Číny k jednání uvítal a dodal, že rozhovory začnou v brzké době.

názory

Zlato, stříbro, bitcoin i libra varují politiky, že to přehánějí s dluhem

22. 7. 2019 ▪ 6 min. čtení

Cena zlata roste již od konce minulého roku. Klíčovým měsícem byl ale především letošní červen, během kterého jeho hodnota vzrostla ze 1305 na 1405 dolarů. Drahému kovu tehdy nahrála oslabující americká měna, která reagovala na náznaky, že americká centrální banka začne se snižováním úrokových sazeb. K tomu Fed koncem července skutečně přistoupil a snížil sazbu o čtvrt procentního bodu.

Díky slabšímu dolaru je zlato atraktivnější pro kupce, pro které není dolar hlavní měnou. Zlatu nahrávají také padající výnosy na světových dluhopisových trzích. Dluhopisy jsou obdobně jako zlato považovány za relativně "jistou" investici, na rozdíl od drahého kovu ale investorům přináší výhodu v podobě pravidelných výnosů. V situaci, kdy se však dluhopisy v mnoha zemích, včetně Německa nebo Švýcarska, obchodují se záporným výnosem, atraktivita zlata roste.

Ke snižování úrokových sazeb přistupují vedle Fedu také další centrální banky a prohlubují tak obavy investorů z blížící se recese. Počátkem srpna oznámily plánované uvolňování měnové politiky centrální banky například na Novém Zélandu, v Indii a v Thajsku, možné snížení naznačila v červenci i Evropská centrální banka. 

Centrální bankéři většinou začínají snižovat úrokové sazby ve chvíli, kdy chtějí podpořit utrácení a posílit ekonomiku. Úrokové sazby stanovují výši poplatku, který komerční banky ústřední bance platí za peníze, které si od ní půjčují a následně je uvádějí do oběhu. Centrální banka tak zprostředkovaně ovlivňuje hodnotu peněz, a pokud je snížením sazeb "zlevní", může tak přimět spotřebitele k větší míře nakupování a "rozproudit" ekonomiku. 

Snižováním úrokových sazeb se podle některých analytiků banky snaží obrnit proti rizikům spojeným s možnou nastupující recesí. Reagují tak na zhoršující se výhledy ekonomik, zpomalující tempo růstu, nízkou inflaci a oslabující spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru. 

Dalším faktorem zdražení zlata bylo v posledních měsících také geopolitické napětí vyvolané vyhrocením vztahů mezi USA a Íránem. Američané v červnu obvinili Íránce z napadení tankerů v Ománském zálivu, jejich vzájemný vztah ovlivnilo i sestřelení špionážního dronu. Na začátku července pak Írán oznámil, že bude obohacovat uran nad limit stanovený mezinárodní smlouvou z roku 2015.

Krize kolem Íránu byla také jedním z hlavních témat nedělní pracovní schůzky skupiny G7. Podle Macrona se na ní sedm prezidentů a premiérů a zástupce Evropské unie Donald Tusk shodli na tom, co chtějí společně Íránu říci. Trump ale později prohlásil, že každá země se společných cílů pokusí dosáhnout vlastní cestou.

Výrazný růst kurzu zlata se příznivě odráží na hodnotě akcií těžebních firem. Kurz podílu burzovně obchodovaného fondu Van Eck Vectors Gold Miners ETF vzrostl od začátku roku již o čtvrtinu. V držení fondu obchodovaného na newyorské burze jsou cenné papíry velkých těžařů, včetně Barrick Gold, Newmont GoldCorp či Newcrest Mining.

Vedle zlata v současnosti podražují také ostatní drahé kovy. Stříbro přidává rovněž více než jedno procenta a pohybuje se kolem 17,70 dolaru za troyskou unci, mírnější zisky má i platina a palladium.