Evropská centrální banka chce nakopnout ekonomiku a rekordně snižuje úroky. Obnoví i nákupy dluhopisů

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek snížila svou depozitní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 procenta z dosavadních minus 0,4 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard korun) měsíčně. Banka tak reaguje na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci v eurozóně.

Pokud se depozitní sazba nachází v záporném pásmu, znamená to, že komerční banky musí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tímto způsobem snaží povzbudit komerční banky k poskytování úvěrů. Svou základní úrokovou sazbu ve čtvrtek ECB ponechala na nule.

Protože snížení sazeb zvýší komerčním bankám náklady, ECB jim poskytne částečnou kompenzaci ve formě dvoustupňových sazeb. Část rezerv tak nebude úročena zápornou sazbou, ale nulovou. Banka také zmírní podmínky programu levných úvěrů pro soukromý finanční sektor TLTRO III.

Měnový výbor v prohlášení slíbil, že bude s nákupem dluhopisů pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné, aby posílil podpůrný vliv úrokových sazeb. Program chce ukončit krátce předtím, než začne zvyšovat základní úrokové sazby. Vzhledem k tomuto prohlášení trhy neočekávají, že úroky v nejbližším desetiletí vzrostou. Formulace podle nich naznačuje, že nákupy mohou pokračovat roky.

"Oznámené kroky znamenají, že se ECB odhodlala k razantnějším krokům, než trh v průměru očekával," poznamenal Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Dodal, že oživení hospodářského růstu v eurozóně by bylo příznivé pro středoevropské ekonomiky, včetně české. "Vedle kroků ze strany měnové politiky, tedy ze strany ECB, by ale byly na místě i kroky ze strany rozpočtové politiky," poznamenal Jáč.

Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření ECB posilovaly, panevropský akciový index STOXX 600 si připisoval zhruba půl procenta. Euro smazalo počáteční ztráty vůči dolaru a posiluje.

Kolem 17:15 SELČ euro vůči dolaru přidávalo 0,3 procenta na 1,1038 USD. V první reakci na prohlášení ECB se přitom propadlo do blízkosti dvouletého minima 1,0925 USD. K japonskému jenu euro vykazovalo růst o 0,4 procenta na 119,11 JPY. Dolar vůči jenu měl k dobru 0,1 procenta na 107,90 JPY.

Dolarový index, který vyjadřuje hodnotu dolaru ke koši šesti hlavních světových měn, odepisoval 0,2 procenta na 98,48 bodu.

"Dostali jsme od všeho trochu, ale když bylo vše řečeno a hotovo, tak si myslím, že trhy čekaly, že přijde bazuka, ale bazuku jsme rozhodně nedostali," komentoval situaci analytik Win Thin ze společnosti Brown Brothers Harriman.

Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika eurozóny je nyní v období zdlouhavého ekonomického oslabení, inflace zůstává nízká a bilance rizik je nakloněna směrem dolů. "Příchozí informace od minulého zasedání Rady guvernérů naznačují déletrvající slabost ekonomiky eurozóny, přetrvávání výrazných rizik zpomalení a tlumené inflační tlaky," prohlásil Draghi. Ten na konci října z čela ECB odchází, vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF). Přesto Draghi očekává, že ekonomika eurozóny za třetí čtvrtletí dosáhne mírného růstu.

Na kroky ECB okamžitě reagoval americký prezident Donald Trump, který Evropskou unii často v měnové politice kritizuje. "Evropská centrální banka reaguje rychle. Snaží se, a to úspěšně, oslabit euro proti velmi silnému dolaru, což poškozuje americký vývoz. A Fed (americká centrální banka - pozn. red.) sedí a sedí a sedí. Dostávají zaplaceno za půjčování peněz, zatímco my platíme úroky!" vyjádřil se Trump.

Hospodářský růst v eurozóně ve druhém čtvrtletí zpomalil o polovinu na 0,2 procenta z 0,4 procenta v prvním kvartálu. Inflace v srpnu zůstala na jednom procentu, tedy hluboko pod cílem ECB. Ta usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty.

ECB současně zhoršila výhled růstu ekonomiky a inflace v eurozóně. Letos čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,1 procenta a příští rok zrychlení pouze na 1,2 procenta. Míra inflace má letos činit 1,2 procenta, příští rok jedno procento.

Na ekonomiku eurozóny má negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie i zpomalování hospodářského růstu v Číně.

Někteří analytici pochybují, zda opatření ECB budou vzhledem k těmto hrozbám dostatečná na to, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Jiní však dodávají, že ekonomika zatím jen zažívá zpomalení a není v recesi, takže program nákupů dluhopisů, který je nejsilnějším nástrojem ECB, by měl být realizován až v případě reálné krize.

Komentář Luďka Vainerta

Bič záporných sazeb i cukr pro banky. Evropská centrální banka se vydává do světa za zrcadlem

12. 9. 2019 ▪ 4 min. čtení

Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se již ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 procenta a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším třetím čtvrtletí.

ECB loni v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, jehož prostřednictvím napumpovala do ekonomiky nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur (zhruba 67 bilionů korun). Původně se předpokládalo, že letos by ECB mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky však obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.