Stínová ekonomika v ČR činí 9,2 procenta hrubého domácího produktu, tedy více než 460 miliard korun. S odkazem  na údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) to uvedl analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Michael Fanta. Údaje o objemu stínové ekonomiky vycházejí z dat MMF roku 2017. Podle MMF průměrná velikost stínové ekonomiky ČR v letech 1991 až 2015 byla 14,83 procenta HDP, přičemž postupně klesá. V roce 2004 byla velikost stínové ekonomiky 15,75 procenta a v roce 2015 10,47 procenta HDP.

Do stínové ekonomiky podle dnes představené studie CETA patří legální produkty a služby prodávané na černém trhu nebo bez účtenky a stínový pracovní trh, kde lidé nemají smlouvy a neplatí daně a odvody.

Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou patří v ČR podle studie potraviny, oblečení a opravy automobilů. Dále je to také zboží, které je zatíženo vysokými daněmi, například cigarety, alkohol a benzin. Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup je pak výrazně nižší cena nebo lepší přístup ke zboží nebo službě. V případě trhu práce jsou nejčastěji lidé zaměstnáni v hotelech a restauracích, ve stavebnictví, dopravě a skladování.

Příčinami vzniku stínové ekonomiky jsou podle CETA výše zdanění a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, míra zdanění, regulace, kvalita služeb veřejného sektoru nebo pravděpodobnost dopadení.

Ze studie přitom vyplývá, že zákony vzniklé v uplynulých pěti letech s cílem eliminovat stínovou ekonomiku byly zhruba z 60 procent nasměrovány na významné faktory ovlivňující velikost stínové ekonomiky. Těmi jsou četnost kontrol a výše pokut, daňová morálka a finanční situace spotřebitelů. "Mezi stěžejní legislativu směřující na redukci velikosti stínové ekonomiky patří především zákon o EET, novela insolvenčního zákona, vznik centrální evidence účtů nebo například také plán nulové tolerance k černému trhu s lihovinami či činnost vládního útvaru Daňová kobra," uvedl Fanta.

Studie Eliminace stínové ekonomiky zkoumala vedle ČR problematiku stínové ekonomiky také v pobaltských státech, Polsku a Švédsku. Z ní vyplývá, že zkušenost s nákupem zboží a služeb bez účtenky v posledních 12 měsících mělo v ČR 29 procent lidí. Nejvíce to bylo v Litvě, celkem 59 procent lidí. V Polsku a Švédsku to bylo 27 procent lidí.

Na stínovém trhu práce pak pracuje nejvíce lidí podle studie v Lotyšsku (32 procent) a Polsku (31 procent). V ČR je to 26 procent lidí a ve Švédsku jen sedm procent.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam